„To jsem já, bradička bílá! Otevřte, kůzlátka milá. Nesu sladké zelíčko, tak otevřte maličko!“ – Těmito líbeznými slůvky vlk přemlouvá kozlátka, aby mu otevřela, vyparáděný tak, že se musí děti smát, jak mu klobouk s pentlemi padne. Jedna z nejoblíbenějších dětských pohádek, kterou děti znají nazpaměť od nejútlejšího dětství. Verši doprovází Věra Provazníková.