V prvním díle románové kroniky autor sleduje vývoj moravského venkova ve století, které zbavilo vesnici nevolnictví a roboty, tím jí dalo možnost svobodného podnikání. Soustřeďuje se hlavně na rub získávání svobod: na rozvrat pospolitosti, úpadek obcí i rodin. Postupný rozvrat demonstruje na čtyřech generacích selské rodiny Hrabců: od nejstaršího příslušníka, panského drába a později bezohledného utiskovatele lidu až k národně buditelskému úsilí jeho pravnuka. Zachycuje zároveň i vliv významných dějinných událostí na život a myšlení venkovského lidu Slovácka, kde se děj odehrává.