Druhé pokračování kontrastivních studií češtiny a němčiny se zabývá několika systémovými odlišnostmi obou jazyků. V osmi kapitolách se popisují některé rozdíly morfologické, syntaktické a frazeologické, které by v „předkorpusové“ éře byly jen stěží možné. Pozornost je ovšem věnována také problematice překladů v paralelních korpusech. Data všech statí pocházejí z jednojazyčných i paralelních korpusů.