První svazek XII. dílu počíná na přelomu let 1859–1860, kdy v důsledku vojenské porážky habsburské monarchie v Itálii dochází k obnovení ústavního vývoje, a končí rokem 1890, kdy se přijetím punktačních článků radikalizovala mladočeská strana, jež tento akt hodnotila jako ránu českým národnostně a jazykově emancipačním snahám. Nelze však přehlédnout, že v obecném měřítku dosáhly české země ve sledovaném období poměrně vysokého sociálního, ekonomického, právního a kulturního standardu.