Tomáš Baťa starší má v České republice velké renomé. Zaslouženě. Dokázal velké věci. Ale ne vždy postupoval regulérně. Téměř v každé knize či článku o době před první světovou válkou a Tomáši Baťovi se uvádí, že v roce 1914 získal vojenskou zakázku na 50 000 párů bot pro c. a k. armádu, která v podstatě zachránila Baťovu obuvnickou firmu před krachem. Ale jen v některých knihách je napsáno, jak se mu to podařilo a kdo mu pomáhal umetat cestičku k vojenské zakázce. A to nejsou knihy historiků, ale tzv. „beletrizované životopisy“, kde se neuvádějí zdroje publikovaných informací. Bylo to tak, jak je napsáno?
Rubrika: Čtení ke kávě
O filmovém spisovatelství
Nikdy jsem neplánoval, že napíšu dosud pět knih o filmech, ale vždy se objevilo téma, které stálo za to zpracovat – světová, románská i česká filmová klasika, české dětské filmy Oty Hofmana a úžasné české animované filmy. Hledání dobrých příběhů z příprav a natáčení filmů je ovšem vždy nejlepší z první ruky.
Pohyb
Spousta lidí v dnešní době dává přednost mobilům, notebookům, počítačům a jiným zábavám. Při těchto činnostech mnoho částí těla nepotřebují, kromě prstů a očí. Důležitý je ale pohyb celého těla.
Dej si pozor, co si přeješ – mohlo by se ti to splnit
Karlův most – hlava na hlavě. Nerudovka – hlava na hlavě. Moje hlava? Lidově řečeno v pejru. To bylo blahé paměti pár let zpátky.
Jak Švédsko potkalo Vicky, Lauru a Annu, 14. díl: Vicky u doktora
O tom, jak Vicky řekla doktorce úplně všechno…
Krátký letní příběh
Milovala to letní nicnedělání. Ze všeho nejvíc ji bavilo ležet na dece, napůl klimbat a napůl pozorovat ostatní návštěvníky koupaliště.
Jsi tak mladej, jak velký máš plány!
Kdy je spisovatel začínající a kdy už zkušený? Souvisí to s mládím a věkem obecně? A kdy je člověk ještě mladý a kdy už ne a závisí to vůbec na věku?
U odpadkových košů doprava
Na zastávce stál dědeček. Kdyby neměl igelitku s nákupem, mohl by být i kouzelný. Nebo spíš určitě byl kouzelný, ale ta taška Aničku mátla. Nějak si nedovedla představit kouzelného dědečka s igelitkou. Chvíli tam přešlapovala a nakonec ho přece jen zatahala za kabát.
Štěstí
Štěstí je hodně používané slovo. Každý si ho občas přejeme. A já všem držím palce, aby se ho dočkali, ať už v jakémkoliv směru. V lásce je taky velmi důležité. Při výběru partnera. Při pěstování vztahu, porozumění, při zakládání rodiny a výchově dětí. Jen dávejme pozor, abychom je nepřehlédli, až půjde kolem nás.
Tuto povídku a vzpomínku na Janské Lázně věnuji vynikající fyzioterapeutce Patricii Plecháčové, která dokáže zázraky a vždycky mi neuvěřitelně pomůže. Přeji Patty, ať ji štěstí najde a neopustí.
Jak Švédsko potkalo Vicky, Lauru a Annu, 13. díl: Jedna Velká Rodina
O tom, jak byla Laura součástí jedné velké rodiny…
