V úterý ve čtyři sedím na lavičce. Čaj přijde s desetiminutovým zpožděním a vypadá, že za pět minut umře.
Rubrika: Čtení ke kávě
A čeho se bojíš ty?, 3. část
Další den je Čaj v práci úplně bledej. Zatáhne mě do zasedačky a sdělí mi, že to na nás prasklo.
A je jen můj
Kužel světla protínal tmu a kruhovitě osvětloval bílý papír. V místnosti bylo ticho a drobný vánek poletující venku za pootevřeným oknem čechral záclonu. Jeden z dalších večerů, kdy zase doufala, že přijde. V puntíkovaném hrníčku chladla káva.
Noha slečny Lídy
Čtěte dobře, leccos se vám může někdy hodit. I když o básních jen mluvíte, od první chvíle musíte cítit lidi. Mít je rádi a navázat vztah.
A čeho se bojíš ty?, 2. část
Ležím ve své vlastní posteli v botách? To se mi v životě nestalo. A co se včera večer ještě asi tak dělo? Jak jsem se dostala domů?
