Že vám jméno tohoto francouzského spisovatele něco říká, ale zrovna si nemůžete vzpomenout? Možná je to proto, že se proslavil především jedním románem. Přesto se dostal do školních učebnic a není člověka, kterému by jeho román Smrt je mým řemeslem neučaroval. Zpověď velitele koncentračního tábora v Osvětimi vzbuzuje nemalé emoce a nutí čtenáře zamyslet se a klást si zásadní otázku: Proč? Ačkoliv ji sám autor několikrát zodpoví.
Televize, internet nebo tisk, jednoduše média. Proč ale televize a její vysílání funguje tak, jak funguje? Jakou roli a především jaký vliv máme na toto médium my, diváci, respektive čtenáři či posluchači? Co je údělem televizního vysílání? Tyto otázky byly zodpovězeny již mnohokrát, ale abychom médiím a zejména televizi skutečně porozuměli, musíme se vrátit o desítky let zpět.
Slepičí krok, Co láká poškoláka nebo Kočky v patách. To jsou příklady souborů Křesťanových fejetonů, při kterých byste jistě smekli klobouk, kdybyste ovšem nějaký měli. Je mistrem ve svém oboru a jedině on dokáže ze všední události udělat věc nadmíru neobyčejnou tak, že se smějete ještě dlouho potom, co sbírku fejetonů dočtete.
Právě dnes by Jacku Kerouacovi bylo devadesát let. Kdyby nebyl alkoholikem a nezemřel tak na krvácení jícnových křečových žil. Během svého života však dokázal napsat několik hodnotných knih, z nichž jedna ho zařadila mezi největší spisovatele dvacátého století.
Přestože Johnu Irvingovi vyšlo již mnoho knih, populárním se u nás stal až díky románu Svět podle Garpa. Zatím se na seznam povinných autorů na středních školách sice nedostal, ale mělo by být povinností každého vášnivého čtenáře si Garpův fiktivní autobiografický příběh přečíst.
Posledních pár let zažívá obrovský boom internetová publicistika. Kde jsou však kořeny té klasické, kdy se veškeré zprávy a inzerce sázely ručně a noviny byly luxusním zbožím určeným pouze pro elitu národa? Na tuto otázku a mnohé další odpovídá nová publikace s názvem Dějiny českých médií.
