Slovo památka v sobě nemusí skrývat pouze hrad nebo opevnění, jež se zachovaly po našich předcích. Mluvíme-li o Keltech, pak se jedná jak o zbytky hradišť, tak o místa, kde byly archeologickým průzkumem nalezeny ozdoby, železné předměty, fragmenty nářadí, keramiky apod. Významný je ovšem také tzv. Genius loci, specifická atmosféra míst, který je v případě Keltů stále živý. Jiří Waldhauser, jenž zasvětil třiačtyřicet let bádání o Keltech, sepsal knihu, která vyšla před nedávnou dobou v nakladatelství Academia, v ediční řadě Průvodce, pod názvem Keltské Čechy. Tento počin je velmi zajímavý nejen pro příznivce obdivující svět lidí, kteří na místě našich domovů žili v minulosti. Uvítají jej rovněž všichni, kteří by rádi opustili svět středověkých hradů nebo barokních zámků a v rámci svých výletů by chtěli navštívit místa, kde toho k vidění sice moc nenajdou, ale zato se budou moci ponořit do tajemné atmosféry, kterou tato místa na své návštěvníky působí. A poznávání historie, i když takto hodně vzdálené, patří nepochybně k základům obecného vzdělání.

Autor své čtenáře nejprve  seznamuje s tím, kým to vlastně Keltové byli, jak žili, jaká místa si vybírali pro svá stanoviště a jaká byla jejich kultura. Této první části se věnuje velmi obšírně, což přivítají zvláště ti, kteří o Keltech sice již někdy slyšeli, ale nemají k dispozici podrobnější informace. Text je navíc doprovázen mapami a bohatým fotografickým materiálem, například obrázky z nalezených keramických předmětů či z představ sdružení, jež se tímto etnikem zabývají.

Ve druhé části Jiří Waldhauser pozve čtenáře na zbytky sídel, hradišť a pohřebišť, která čítají přibližně sto padesát lokalit. Zabývá se jak  významnějšími, kde bylo archeologicky odkryto například větší množství nálezů, tak rovněž těmi, kde najdeme pouze „chudé“ zbytky dříve mohutných opevnění, a jedná se spíše o turisticky méně pozoruhodné lokality. Vždy čtenář najde popis daného místa, včetně toho, jak jej příroda vytvořila a Keltové poté upravili podle svých potřeb nutných k osídlení, jaké nálezy tu byly učiněny a věnuje se také zmiňovanému Geniu loci daného místa. Detailně jsou uvedeny souřadnice i dosažitelnost a opět je text doplněn fotografiemi, které nalákají k návštěvě.

I přestože je tento titul uveden jako průvodce, já bych se nebála jej označit zároveň za poutavé čtení. Autorův styl psaní je velmi čtivý, a i když nemá příliš prostoru k detailnějšímu popisu, který by vzhledem ke svým znalostem jistě využil, podařilo se mu vystihnout všechny důležité a potřebné informace i pro laické čtenářské publikum.

Domnívám se, že většina běžných uživatelů tu najde velmi zajímavé informace. Kromě těch turistických na ně ale jistě čeká i překvapení, které vyplývá ze života Keltů. Zajímavé je třeba zjištění, jak málo se liší způsob života tohoto etnika od našeho, například co se týká pohřbů či pohřebišť. A samozřejmě podobných poznatků tu každý čtenář nalezne více než dost, aby se pro něj stala kniha poutavou, ke které se bude rád vracet při různých příležitostech. Keltské Čechy si svým originálním zpracováním a dokonalostí informací zaslouží bez přemýšlení všech deset hvězdiček.

Související knihy

Waldhauser, Jiří

Academia, 2012