Knižní tipy: velká díla světové literatury

Velká jména světové literatury

7.12.2021 redakce Bez komentáře

V dnešních tipech se zaměříme na slavná i méně známá, ale kvalitní díla světových autorů. Čekají na nás význačná jména: George Orwell, Honoré de Balzac a Michel Faber. Tak je nenechme čekat dlouho.

Farma zvířat George Orwella patří ke stěžejním dílům světové literatury. Nyní tato slavná satirická antiutopie vychází pod názvem Zvířecí statek, v novém překladu a s působivými ilustracemi Borise Jirků.

Zvířecí statek / Animal farm

Autor: George Orwell
Přeložil: Jan Kalandra
Ilustroval: Boris Jirků

Počet stran: 158
Vazba: vázaná
Formát: 148×210 mm
ISBN: 978-80-7335-648-4
Doporučená cena: 288 Kč

Knihu Zvířecí statek / Animal farm vydalo nakladatelství Leda.

VÝSTAVNÍ VEPŘ STAROSTA, chlouba statku pana Jonáše, nabídne na sklonku požehnaného života vykořisťovaným zvířatům lákavé řešení. Stačí odhodit okovy a vyhnat prapůvodce všeho útlaku: člověka, jenž si až doteď přivlastňoval plody jejich dřiny. Povstání na zaostalé usedlosti na sebe nenechá dlouho čekat. Protože však každá společnost – tedy i zvířecí samospráva – potřebuje řád, ujmou se vůdčí role Starostovi prasečí soudruzi. Odhodlání, pravidla, sny i nerozborná jednota revolucionářů se ale začnou drolit ve chvíli, kdy Zvířecí statek vedle lidských škůdců napadne zákeřný vnitřní nepřítel. Zakrátko tu zavládnou demagogie, hlad, hrůza a násilí… Nový český překlad alegorie o krachu idejí bolševické revoluce míří ke generacím, které už byly osvobozeny od komunistického blouznění o „světlých zítřcích“. Největší kritik totalitních režimů 20. století, inspirovaný zvěrstvy Stalinova Velkého teroru, varoval Evropu před tím, že k pohádkám o rovnostářství není radno vzhlížet. Zanícení reformátoři, jichž se po válce – Orwellova kniha vyšla v roce 1945 – rojily všude zástupy, totiž zapomínají na naše tisícileté rozpory i přirozené sklony ke špatnostem. A tak je původní útlak vystřídán dalším a vrchnost se v tom znovu s potěšením rochní. Příklady vidíme kolem sebe. Tento zcela nový český překlad nejslavnější satirické antiutopie opatřil sugestivními barevnými obrazy Boris Jirků.

Ukázka z knihy

Novela Animal Farm s podtitulem A Fairy Story („Pohádka“), kterou George Orwell dopsal v předjaří roku 1944 a kterou po složitých námluvách s britskými vydavateli publikoval až o půldruhého roku později, u nás vstoupila ve známost pod názvem Farma zvířat. Na rozdíl od románové antiutopie 1984 stihla v českém prostředí pohotově vyjít ještě před komunistickým převratem – roku 1946 v překladu Jiřího Havelky – právě pod uvedeným titulem. Snahu toto symbolické dílo znovu zpřístupnit v podmínkách počínající okupace vojsky Varšavské smlouvy sledoval převod Jiřího Komárka Zvířecí statek, připravený a vysázený v roce 1969, bohužel s nástupem takzvané normalizace zničený. Napodruhé spatřil světlo světa až roku 1981 péčí exilového nakladatelství Index v Kolíně nad Rýnem. V samizdatovém provedení se rovněž šířil překlad Jiřiny Čechové nazvaný Zvířecí farma, pořízený nicméně na základě německé verze.

Přečtěte si celou ukázku.

O autorovi

Geroge Orwell (1903–1950), vlastním jménem Eric Arthur Blair. Byl anglický prozaik a esejista, který silně vystupoval proti totalitním režimům. Pro jeho názory bylo vydávání jeho knih v komunistickém Československu zakázáno. Narodil se do rodiny koloniálního úředníka v Indii, ale studoval už v Anglii. Protože mu rodina nedokázala zaplatit studia, odešel do Barmy za prací. O zážitcích zde vypráví jeho román Barmské dny, ve kterém kritizuje koloniální útlak. Orwell bojoval ve španělské občanské válce, kde utrpěl vážné zranění. Druhé světové války se nemohl zúčastnit, protože už byl těžce nemocen tuberkulózou, na kterou zemřel ve věku 46 let. Jeho nejvýznamnějšími díly jsou román 1984, jenž pojednává o chmurné vizi budoucího světa, a román Farma zvířat, který satiricky vypráví o vývoji Ruska v první polovině 20. století. Dále je autorem knih Bože chraň aspidistru a Farářova dcera.

Zdroj informací: nakladatelství Argo.

————————————————

Další slavné jméno světové četby je bezpochyby Honoré de Balzac. Tento francouzský spisovatel se věnoval nejen psaní románů, ale i kratších próz. Sbírka jeho povídek o umělcích, nazvaná Neznámé veledílo a jiné prózy, zahrnuje i novelu, jež v češtině vychází úplně poprvé.

Neznámé veledílo a jiné prózy

Povídky o umělcích
Autor: Honoré de Balzac
Přeložil: Jan Petříček

Počet stran: 248
Vazba: pevná bez přebalu
Formát: 137×206 mm
ISBN: 978-80-88411-01-7
Doporučená cena: 298 Kč

Knihu Neznámé veledílo a jiné prózy vydalo nakladatelství Maraton.

Vedle rozsáhlých románů zachycujících život a mravy francouzské společnosti první poloviny 19. století se Honoré de Balzac (1799–1850) věnoval i kratším literárním útvarům a zde vyniká jeho charakterizační umění a schopnost podat rozvinutý příběh na malé ploše. Specifickým námětem těchto Balzacových drobných próz je svět umělců. Jako spisovatel měl k němu přirozeně blízko, ale obzvláštní pochopení osvědčil zejména v případě malířství a hudby. Téma umělecké geniality, která však hraničí s šílenstvím, rozvíjí v povídce Neznámé veledílo a v novele Gambara na postavách malíře Frenhofera a hudebního skladatele Gambary. Oba, každý jiným způsobem, touží po umělecké pravdivosti a dokonalosti; tato touha či snad posedlost však může vyústit v to, že jejich díla zůstanou společnosti nepřístupná. Příběh sochaře Sarrasina ve stejnojmenné povídce mimo jiné ukazuje, jak lidsky nezkušený a naivní umělec, ponořený od mládí do své tvorby, podléhá nástrahám a intrikám společnosti, konkrétně světu římské opery. Oproti tomu povídka Pierre Grassou vykresluje malíře, který dosáhl úspěchu a uznání nikoli díky talentu či originalitě, ale díky mnoha letům dřiny, odříkání a schopnosti vyhovět převažujícímu společenskému vkusu. Konfrontace dvou odlišných světů v podobě lásky mezi bohémským malířem z vyšších kruhů Théodorem de Sommervieux a obyčejnou měšťanskou dívkou je pak tématem novely Dům U Pálkující kočky. Všechny prózy vycházejí v novém překladu Jana Petříčka a novela Gambara je v češtině publikována vůbec poprvé. Kniha – s doslovem Evy Blinkové Pelánové – vychází jako třetí svazek edice SVĚTOVÍ KLASICI, která přináší známá i méně známá díla géniů světové literatury posledních staletí. Kritériem výběru je to, zda obstála ve zkoušce času a jsou schopna oslovit i dnešního čtenáře.

Ukázka z knihy

Jednoho chladného prosincového rána koncem roku 1612 přešlapoval chatrně oblečený mladík před domem v pařížské ulici Grands-Augustins. Když už se tam dost napochodoval, nerozhodný jako milenec, který si netroufá ukázat se u své první milenky, byť by byla sebepovolnější, překročil nakonec práh a zeptal se, zda je mistr Frans Porbus doma. Po kladné odpovědi, kterou mu dala stařena zametající síň v přízemí, se zvolna vydal nahoru po schodech a každou chvíli se zastavoval jako nově jmenovaný dvořan, který má obavy, jak ho asi král přijme. Když vystoupal až na konec točitého schodiště, zůstal chvíli stát na chodbě a váhal, zda vzít do ruky groteskní klepadlo zdobící dveře ateliéru, kde bezpochyby pracoval autor portrétu Jindřicha IV., jehož Marie Medicejská opustila kvůli Rubensovi. (str. 9)

Přečtěte si celou ukázku.

O autorovi

Honoré de Balzac (1799–1850) je francouzský spisovatel, tvůrce rozsáhlého prozaického cyklu, který nazval Lidská komedie. Téměř devadesát románů a novel tohoto cyklu si klade za cíl zobrazit v celé šíři společnost, v níž autor žil, i vnitřní emocionální a duchovní svět jednotlivce. Jako demiurg se Balzac snažil stvořit dokonalé dílo, které zaujme básníky, filozofy i masy. Sám Balzac byl nespoutaným živlem. Na spisovatelskou dráhu se dal přes odpor rodiny, která pro něj plánovala kariéru notáře, a v prvních letech se živil psaním anonymních brakových románů v romantickém duchu. Celý život se krom toho věnoval různým pochybným podnikatelským aktivitám, a protože miloval přepych, jeho dluhy neustále narůstaly. Kvůli hektickému životnímu tempu umírá v pouhých padesáti letech a je fascinující, jak rozsáhlé dílo dokázal za tak krátkou dobu vytvořit. Přečtěte si např. román Ztracené iluze.

Zdroj informací: nakladatelství Maraton

————————————————

Rozličné povídky plné nevšedních nápadů najdete také v novém vydání vynikajícího debutu Michela Fabera Někdy prostě prší. Užijte si jejich podivuhodnou atmosféru, díky níž se vám vryjí do paměti na hodně dlouho.

Někdy prostě prší

Autor: Michel Faber
Přeložil: Viktor Janiš

Počet stran: 264
Vazba: vázaná
Formát: 145×210 mm
ISBN: 978-80-257-3497-1
Doporučená cena: 348 Kč

Knihu Někdy prostě prší vydalo nakladatelství Argo.

Nové vydání výrazného debutu Michela Fabera. Stačilo mu psát si dvacet let do šuplíku, učit se řemeslo a nakonec se nechat svou ženou přesvědčit, že už by nemusel psát jen pro sebe. Povídkou Někdy prostě prší na první pokus vyhrál soutěž Iana St Jamese a téhož roku triumfoval povídkou Ryby v Macallanově ceně. Nadějného autora si záhy povšimlo edinburské nakladatelství Canongate a roku 1998 mu vydalo stejnojmennou sbírku povídek Někdy prostě prší, za niž obdržel Cenu ondřejského kříže za nejlepší prvotinu. Ve své povídkové sbírce prokázal Michel Faber výjimečně živou fantazii, lásku k jazyku i podivuhodnou všestrannost. Jeho povídky jsou hravé a zároveň hluboce dojemné, satirické, a přitom upřímně lidské. Setkáme se v nich s Bohem, který najde Zemi na skládce, s láskou v sexshopu i s rybami, které plují ve vzduchu a číhají v uličkách. Michel Faber bývá přirovnáván k Ianu McEwanovi či Roaldu Dahlovi.

Ukázka z knihy

Když se Frances Strathairnová vrátila domů, našla na stole uvařenou večeři.
„První den v nové práci,“ prohodil její partner. „Říkal jsem si, že budeš vyčerpaná.“
Můj vztah s tímhle mužem je v krizi, připomněla si Frances a políbila ho na rty. O tom se nedá pochybovat.
Ale přirozeně se o tom pochybovat dalo. Úplně utahaná se svezla na gauč a snědla výbornou večeři. Její vlastní recept, dokonale okopírovaný.
„Tak co děti?“ zeptal se.
Otázka se netýkala jeho či jejích dětí: takový pár oni nebyli. Ptal se na její žáky v Rothereyské základní škole.
„Těžko říct, na to je moc brzy,“ odpověděla. (str. 13)

Přečtěte si celou ukázku.

O autorovi

Michel Faber se narodil v nizozemském Haagu roku 1960. Když mu bylo sedm, jeho rodina emigrovala do Austrálie. Na Melbournské univerzitě vystudoval mimo jiné jazykové obory i anglickou literaturu, pak ale vystřídal několik zaměstnání včetně zdravotního bratra a roku 1993 emigroval s druhou manželkou do Skotska; proto si jeho národnost nárokuje jak Austrálie, tak právě Skotsko. Od dospívání si psal pro sebe povídky a už tehdy chystal i větší románový projekt, který ho proslavil mnohem později, zato po celém světě: Kvítek karmínový a bílý (Argo 2014).

Zdroj informací: nakladatelství Argo

Zapojte se do našich aukcí, v nichž najdete tyto knihy a mnoho dalších za skvělé ceny.

Jaká slavná díla světové literatury máte nejraději? Napište nám svůj názor v komentářích.

Doporučení:

Share