Josef Bergman na dovolené uloví místo ryby vraha

zmizela-v-mlze-perex
Poklidná a takřka vylidněná vesnice na pobřeží norského fjordu vysoko za polárním kruhem je oblíbeným cílem rybářů z celého světa. Když však Francouz Gérard najde u řeky zavražděnou mladou ženu, jeho poklidná dovolená je narušena. Kdo měl zájem na smrti mladé ekologické aktivistky?

Detektiv Josef Bergman je hlavním hrdinou detektivních příběhů české autorky Michaely Klevisové. Ta za svoji tvorbu získala již dvakrát ocenění za nejlepší českou detektivku roku (za knihy Kroky vraha a Dům na samotě). Po hektickém začátku tvorby plném vražd si odpočinula u psaní kočičích povídek ze života (Čekání na kocoura, Kocour z Montmartru, Štěstí je zadarmo), aby se opět vrátila k Bergmanovi. Jeho příběh ale vzala za jiný konec – poslala detektiva na dovolenou.

V románě Ostrov šedých mnichů se vypravil na malý holandský ostrov Schiermonnikoog, ale příliš tam neodpočíval. V novém příběhu s názvem Zmizela v mlze, který vydalo nakladatelství Motto o letošních prázdninách, bere Josef Bergman svoji osamělou rybářskou výpravu za polární kruh vážně – vyzbrojen rybářskými pruty touží zapomenout jak na honbu za vrahy, tak na rekonstrukci domu, jíž se ujala přítelkyně Alžběta. Na to druhé skutečně zdárně zapomíná (telefonní signál je slabý), ale od pátrání si neoddechne. Vždyť on sám těsně v závěsu za Francouzem Gérardem objeví u řeky bezvládné tělo ženy. Bývalý kardiochirurg a kriminalista na dovolené jsou tak proti své vůli vtaženi do procesu vyšetřování. Kdo byla zavražděná žena, co hledala v zapadlé vesnici, a nesouvisí její smrt s rok starým záhadným zmizením jiné obyvatelky Syltefjordu, na niž se těsně před svou smrtí vyptávala?

Ač si Bergman myslí, že už má své profese plné zuby, stejně se do soukromého šetření pustí. A k jeho překvapení si to dokonce užívá…

Napadlo ho, že možná právě pochopil, proč se v soukromí nedokáže pro nic opravdu nadchnout, proč je mu celkem lhostejná i rekonstrukce domu, netěší se na dovolené, neumí si pořádně užít rybaření, není schopen v téměř posvátném vytržení sledovat přírodu ani nevypráví o žádné své vášni s divokým svitem v očích, jaký viděl u Gérarda.
Všechno ostatní, co mu může život nabídnout, je slabé kafe. Nic se nevyrovná pocitu lovce, který jde po stopě toho nejrafinovanějšího soupeře.
Po stopě člověka. (str. 186)

Ač nakladatel tvrdí, že jde o „Severskou krimi v českém provedení“, myslím, že „severského“ na ní není nic, jen to prostředí. Sama Michaela Klevisová v našem rozhovoru říká: „Chci zkusit napsat detektivku britského střihu ve stylu P. D. James (tedy pomalu plynoucí, zaměřenou hlavně na psychologii postav, bez zbytečných popisů krutostí), ovšem ze skandinávského prostředí.“ Myslím, že se jí její záměr zcela vydařil. Příznivci skutečných „severských“ thrillerů v knize nenaleznou potoky krve, zvrácené vrahy ani vyšinuté detektivy. Josef Bergman nepodniká žádné honičky na vrahy a jeho život je vcelku obyčejný. V roli soukromého očka se musí obejít bez výsledků laboratoří a vystačí si pouze se svým selským rozumem. Stejně jako Sherlock Holmes zapojuje svou dedukční schopnost a kupodivu jej tato činnost zcela pohlcuje. Ze všeho nejvíce mi však Bergmanovy postupy připomínaly práci komisaře Maigreta. Ten také věřil tomu, že když pozná oběť, najde jejího vraha. S tím se snoubí i propracovanost osudů všech obyvatel vesničky.

Bergman náhle silněji než kdy jindy zapochyboval, zda dělá dobře, když tráví tolik času zíráním do počítače v klimatizované kanceláři, v autě popojíždějícím ucpanými ulicemi, na depresivních místech činu, v klaustrofobických výslechových místnostech. Cestou na sever nechápal, jak někdo může na tak odlehlých místech dobrovolně žít.
Teď pocítil závist vůči všem, kdo se tu cítí doma. (str. 116)

Čtenář se tak díky detektivce seznámí s málo známým koutem světa a životem na okraji civilizace. Zjistí, jak snadno dochází k vysídlování celých oblastí a jak se do nich jen s obtížemi vrací život. Otázkou zůstává, zda turistika odlehlým krajům prospívá, či nikoli. Zda není lepší nedotčené končiny ponechat nedotčenými… I takové otázky si může při čtení knihy Zmizela v mlze čtenář klást.

Poslední detektivka z pera Michaely Klevisové je tak čtením pro čtenáře, který má na vychutnání si četby čas. Její vyprávění je pomalé, vypolštářované mnoha odbočkami, které se však ve výsledku jeví jako důležité pro pochopení všech vztahů. Ovšem, jak to u tvorby této autorky bývá, vraha neodhalíte ani na začátku, ani v polovině knihy, a budete mít pocit, že těch, kdo měli k vraždě pádný důvod, je víc. Nechejte se tedy provádět neznámými končinami a v dovolenkovém tempu dospějte až k překvapivému vyvrcholení. Za svou trpělivost budete náležitě odměněni.

Doporučení:

Související knihy

zobrazit info o knizeZmizela v mlze

Klevisová, Michaela

Motto, 2017

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>