Richard Batka se zařadil svými kritikami, monografiemi a librety mezi nejvýznamnější mluvčí pražské česko-německé hudební kultury na přelomu 19. a 20. století. Stál u zrodu spolku Dürerbund v Německu a jeho poboček ve Vídni a v Praze. Působil jako kritik deníků Prager deutsche Zeitung Bohemia a Prager Tagblatt. Jako pokrokově smýšlející wagnerián zaníceně obhajoval kroky, které podnikal proslulý ředitel Nového německého divadla Angelo Neumann. Batka se záhy spřátelil se skladatelem a dirigentem Leo Blechem, který v letech 1899-1906 stál v čele orchestru Nového německého divadla. Jako hudební historik vkládal velké naděje do myšlenky *deutschböhmische Musik* a Gustava Mahlera. V roce 1908 se Batka rozhodl opustit Prahu a přesídlil do Vídně.