Kniha reviduje starší interpretace vývoje dělnického hnutí a jeho vztahu k ostatním společenským vrstvám. Autor aplikuje nejnovější metodické postupy německé a britské historiografie. Profil tzv. sociální otázky se ovšem v moravském prostředí natolik odlišuje od reálií západoevropských nebo německých, že v konceptu knihy významně vystupují do popředí vztahy mezi dělnictvem a venkovskými nižšími vrstvami, mezi dělnictvem a maloměstským měšťanstvem a pochopitelně také nacionální rozměr vývoje vzájemných vztahů. Analýza je provedena na příkladu šesti moravských měst (Brno, Olomouc, Jihlava, Znojmo, Prostějov a Nový Jičín).