Gregg Braden ve svých knihách propojuje vědecké názory s duchovním přístupem. Přes pětadvacet let studoval pozapomenuté texty v zapadlých koutech světa a z jeho objevů vzešla již celá řada knih, které byly přeloženy do sedmnácti jazyků a vydány ve třiatřiceti zemích světa. Nakladatelství Metafora v roce 2012 svým čtenářům přineslo titul Hluboká pravda s podtitulem Oživení vzpomínek na původ, minulost, úděl a osud lidstva.

Autor klade největší důležitost otázce, která se dotýká kořenů naší existence. Kdo jsme? Bez odpovědi na tento stručný dotaz podle něj nemůžeme vycházet ze současné situace, která nevyhnutelně směřuje ke zničení naší planety i nás samotných. Kniha svým čtenářům představuje šest oblastí objevů, které zásadním způsobem mění způsob, jímž nahlížíme na sebe i na svět kolem sebe.

V sedmi kapitolách Gregg Braden umožňuje poznat zajímavé teorie, které se velmi liší od faktů, jež do nás již jako do dětí vtloukal vzdělávací systém. Právě současné školství, velice zpomaleně reagující na nové objevy, učící tak mladou generaci značně zastaralá fakta, považuje za jednu z hlavních chyb. Dále autor odhaluje kontroverzní archeologické důkazy, podle kterých na naší planetě vyspělé civilizace existovaly mnohem dříve, než si vědci myslí. Tyto civilizace údajně měly mít vědomosti, které jsme my, děti moderní techniky, bulvárních médií a masového ovlivňování, dávno ze svých mozků vytěsnily.

Již v úvodu autor upozorňuje, že jeho kniha si nečiní nároky na označení „vědecká“ a že žádná z jeho výzkumných studií nebyla probádána a prověřena odborníky. Přesto je autorův průzkum řádně zdokumentován a obsahuje nejen teorie, ale i historické záznamy či osobní zkušenosti (například zápisky z cest, které autor kvůli knize podnikl), na kterých autor své myšlenky staví. Je tak jen na čtenáři, zdali předkládané teorie přijme jako fakt, nebo jestli na ně bude nazírat jako na konspirace.

Gregg Baden vyplodil svou knihu do doby, kdy je díky různým konspiračním teoriím o konci světa, který má nastat dle mayského kalendáře 21. prosince 2012, zvýšený zájem o literaturu týkající se velkých světových změn. Těžko říci, jestli je to jen promyšlený tah, nebo zdali má autor ty nejčistší úmysly, a chce lidem pomoci něco udělat s jejich životy, ale ať tak či onak, většina čtenářů majících v oblibě tento typ literatury si přijde na své.

Kniha se mi četla jedním dechem, i když jsem si místy říkala, že některé autorovy teorie jsou trochu přitažené za vlasy. Život je však plný překvapení, takže rozhodně nechci tvrdit, že by autor předkládal naprosté smyšlenky. Ostatně hlavním cílem knihy zřejmě nebylo vnutit lidem to, co si autor myslí, ale přinutit je zamyslet se nad sebou, nad svým původem a životem, což kniha splňuje přímo dokonale. Přestože jsem některým pasážím příliš nevěřila, měla jsem pocit, jako by mě autor prostřednictvím svých slov donutil přemýšlet nad světem, a díky svým argumentům mi dokázal zpřístupnit myšlenku, že svět by se rozhodně měl změnit.

Ukázka z knihy:

„Historie je vynálezem historiků.“ Tento citát, připisovaný Napoleonu Bonapartovi (1769-1821), samozvanému císaři Francie, je nádhernou upomínkou toho, proč je důležité udržet svůj pohled na minulost aktuální za pomoci využití nápravných opatření, která si vědecký postup žádá, a to i v případě, že nové poznatky nezapadají do tradičně uznávané časové osy. Náš pohled do minulosti a také poznatky historiků tak budou odpovídat.
Až do poloviny 20. století se zdály dějiny civilizace docela jednoznačné. Tradiční „příběh“ o vzniku civilizace tvrdí, že vznikla na základě neustále se zdokonalujícího vývoje v oblasti zemědělství, technologie a kultury. Je to lineární příběh, který se na časových osách učebnic dobře vyjímá: Jednoduché začátky, které vyústily v dnešní komplexní svět. Je to líbivý, uhlazený příběh. A co je možná nejdůležitější, je i uvěřitelný.
Pokaždé když nové archeologické naleziště potvrdí další část tradičního příběhu naší minulosti, stává se jednodušší dát na semaforu „zelenou“ a přijmout i zbytek příběhu. Problém však spočívá v tom, že vzrůstající objem důkazů tento uznávaný příběh nepotvrzuje. (str. 105-106)

Související knihy

Braden, Gregg

Metafora, 2012