Frajer na koni

úvodní foto
Člen vítězné hlídky v Krkonoších 1976 a ve Vysokých Tatrách 1978 na mezinárodních závodech Horské služby, vítěz obřího slalomu ve Vysokých Tatrách 1978. Asi nikdo netuší, komu patří tyto úspěchy, pokud ovšem upřesníme tento výčet slovy sedminásobný vítěz Velké pardubické, každý už jistě tuší. Je to Josef Váňa, opravdová a nefalšovaná legenda dostihového sportu, úspěšný jezdec, ale také trenér.


Cesta Josefa Váni k tak obrovskému úspěchu ovšem nebyla vůbec jednoduchá, není tedy divu, že se novinář a publicista Pavel Kovář rozhodl o této cestě napsat v knize Život v sedle s podtitulem Autorizovaný příběh Josefa Váni. Podobné téma zpracoval zkušený autor již dříve v knihách Šampaňské s příchutí pelyňku (o hrdinech Velké pardubické) a Třináct Taxisů Josefa Váni.

„Co vše musel překonat? Jaké je to stát se legendou? O tom všem je naše kniha – o dřině, nástrahách, nemocech, radostech a velikém štěstí velkého malého žokeje. Příběh člověka, který vždy se vztyčenou hlavou míří za svým cílem, člověka, který zná dobře, jak bolí vítězství.“

Příběh Josefa Váni začíná ve Slopném, ve vesnici mezi Luhačovicemi a Vizovicemi, kde prožil své dětství. Mezi jeho jezdecké začátky patří jízda na praseti, na koze i na krávě. Z rodné vesnice odešel do učiliště v Kladrubech, pak nastoupil v Tlumačově, následovala vojenská služba, kde se intenzivně věnoval kulturistice, aby si zkrátil vojnu, nastoupil jako dělník na stavbě vysílače na Pradědu. Zde se poprvé oženil a nastoupil jako strojník lyžařského vleku, věnoval se lyžování a přihlásil se k Horské službě. Úplnou náhodou se stal od roku 1978 členem jezdeckého klubu Státního statku Světlá Hora. Bylo mu 26 let. Čekali ho první velké neúspěchy, velká dřina, první vítězství, těžká zranění, druhé manželství…, Velká pardubická a kůň Železník, čtyřnásobný vítěz Velké pardubické.

V knize se dočtete nejen o životě Josefa Váni, ale také o osudu Železníka, autor dal slovo i Váňovým spolupracovníkům, přátelům, manželce, synovi. Text je doplněný spoustou fotografií, profesních, ale také rodinných. Dozvíte se mnoho zajímavostí a neznámých faktů, například o tom, proč Váňa nedokončil učiliště v Kladrubech a o jeho vztahu k léčitelství, také zjistíte, kterou kost neměl ještě zlomenou a proč je o 5 cm menší, proč měl skončit Železník na jatkách, … Závěrem autor knihu doplnil o dva přehledy, a to „Fakta a čísla z Velké pardubické“, které obsahují seznam nejlepších koňů, jezdců a trenérů, a „Josef Váňa – encyklopedické heslo“ – životopis a přehled všech jezdcových úspěchů.

Kniha má celkem čtrnáct kapitol, posledním úspěchem zaznamenaným v knize je vítězství ve Velké pardubické v roce 2009. Kniha vyšla v roce 2010 a v témže roce „napsal“ Josef Váňa pokračování svého příběhu: „V neděli 10. října 2010 zvítězil žokej Josef Váňa již posedmé v nejslavnějším českém překážkovém dostihu, ve Velké pardubické steeplechase. Zvedal ruce nad hlavu už v sedle, hned jak projel cílem. Radoval se jako snad ještě nikdy. Ve tváři měl únavu, v očích nesmírné štěstí i špetku dojetí…“

Josef Váňa junior jde v otcových stopách, již nyní patří mezi českou jezdeckou špičku.

Josef Váňa, v rodném Sloupném zvaný Juřenka, říká:

„Často mi vyčítali, že jsem frajer. Jestli je to pravda, nevím. Zato vím, že každý, kdo je trochu úspěšný, může svému okolí připadat jako frajer. Úspěchy jsem se naučil brát, jako že přijdou a zase odejdou. Nikdy jsem se na nikoho nevyvyšoval, ale taky se nikdy nikoho nebál. A to je asi v životě to nejdůležitější…“

Pokud je frajer člověk hodný obdivu, což je také jeden z výkladů tohoto označení, tak Josef Váňa je frajer a na koni!

Doporučení:
Share

Související knihy

zobrazit info o knizeŽivot v sedle: autorizovaný příběh Josefa Váni

Pavel Kovář, Josef Váňa

XYZ

Napsat komentář