Jenže někdy je těžké toto zásadní pravidlo dodržet. Své o tom ví i hlavní hrdina románu Můj vztah na jednu noc od Penelope Ward a Vi Keeland. Obě spisovatelky mají na svém kontě hodně knih (píší společně i samostatně) přeložených do mnoha jazyků. Svými romanticky laděnými příběhy si získávají srdce čtenářek po celém světě.

Můj vztah na jednu noc je třetím dílem série Pravidla randění, která vychází pod záštitou nakladatelství Baronet. Penelope Ward a Vi Keeland se věnují partě čtyř přátel, kterou tvoří Colby Lennon, Holden Catalano, Owen Dawson a Brayden Foster. Společně vlastní v New Yorku dům se čtyřiceti byty, v němž zároveň všichni bydlí. Dům koupili za peníze, které jim odkázal pátý člen party – Ryan (před lety zemřel na leukemii). V jednotlivých dílech vystupuje v hlavní roli vždy jeden z těchto mužů: autorky vám vylíčí jeho osud a také připomenou pravidla randění, která by všichni měli dodržovat (např. nezamilovat se do známosti na jednu noc, nerandit se sestrou nejlepšího kamaráda atd.). V prvním díle jste detailně poznali Colbyho, ve druhém Holdena, třetí díl se věnuje Owenovi a ještě nás čeká čtvrtý díl, v němž se setkáte s Braydenem. Přestože jde o sérii, troufnu si tvrdit, že knihy lze číst i samostatně. Sice se dozvíte pár informací z předchozích dílů (v každé knize se alespoň na chvíli objeví všichni čtyři přátelé), ale děj vám vždy bude dávat smysl.

Jak už tedy víte, v románu Můj vztah na jednu noc se autorky zaměřují na Owena – na jednoho z nejlepších obchodníků s luxusními nemovitosti na Manhattanu. Během návštěvy oblíbeného baru se svými kamarády se Owen připlete k incidentu – a seznámí se tak s ženou jménem Devyn.

Přece se mi nerozbuší srdce při letmém pohledu na neznámou ženu? V poslední době se mi to nestávalo, ani když mě pozvala k sobě domů. (str. 12)

Asi tušíte, kam děj románu směruje: Devyn a Owen spolu stráví noc. Jenže jakmile skončí se sexuálními hrátkami, Devyn bez dalšího vysvětlení opustí hotelový pokoj – i Owena. A ačkoli se to Owenovi běžně nestává (obvykle ženy uhánějí jeho, nikoli on je), nemůže na ni přestat myslet!

Devyn byla jako Popelka až na to, že po ní nezůstal ani zatracený střevíček – jediný záchytný bod. Nic kromě jejího křestního jména. (str. 17)

Pokud si myslíte, že Owen se pustí do složitého pátrání s cílem Devyn najít, pletete se… Po pár dnech od osudné noci ji totiž potká v domě, který vlastní a ve kterém také bydlí. Kde se tam vzala? Má snad pronajatý jeden z bytů? Proč si ji Owen nevšiml už dříve? Vypadá to, že se mu snad vyhýbá?

Usoudil jsem, že naše nečekané setkání ji rozhodilo stejně jako mě. (str. 21)

Od začátku budete tušit, jak vše dopadne. Nejspíš však neodhadnete, jakým překážkám budou hlavní hrdinové na své cestě za štěstím čelit. Devynin život je plný komplikací. Má nezodpovědnou matku Veru, která se často na několik dní prostě vypaří, aniž by se zajímala, kdo se postará a její dvě pubertální děti.

Podle Very se každý, kdo oslaví desáté narozeniny, o sebe dokáže postarat sám. (str. 60)

Péče o Hannah a Heatha pak zůstává na Devyn – vždy jí zavolají a Devyn za nimi hned do New Yorku přijede (žije v L.A.). Dobře totiž ví, čím si procházejí. Vždyť i Devyn před lety kvůli nezodpovědnému chování své matky skončila v pěstounské péči! Své nevlastní sourozence má moc ráda, ale ani ona nedokáže zabránit tomu, aby se nedostávali do problémů. Hannah a Heath neustále vymýšlí různé kanadské žertíky, díky kterým se během čtení pobavíte (např. sousedčině perské kočce nakreslí pruhy, jako má tygr – chtějí natočit reakci majitelky, až kočku uvidí). Nicméně žertíky jim občas přerostou přes hlavu a děti se dostanou do maléru, který budou řešit nejen Devyn (jako osoba, která o ně pečuje) a Owen (jako jeden z majitelů domu). Což znamená, že Devyn už se nebude moci Owenovi dále vyhýbat! Ale kdo ví, možná právě díky Hannah a Heathovi nakonec najdou Devyn s Owenem společnou řeč.

Pokud znáte tvorbu zmíněného autorského dua, určitě víte, že ve svých příbězích se zabývají i nějakým důležitým tématem. Tentokrát se autorky zaměřili na rodičovství a výchovu dětí. Mně se třeba moc líbilo, jak k sourozencům hlavní hrdinky přistupoval Owen. I když ho dokázali vytočit do ruda, neotočil se k nim zády a pomohl jim dostat se z průšvihu. Navíc pak zvolil skvělý způsob, jak jim promluvit do duše!

Vzal jsem Heatha na pizzu, což vždycky dělal můj táta, když mi chtěl dát kázání. Většinou to znamenalo, že jsem v maléru, ale postupně jsem ocenil, že mě táta jen tak neseřval a nedal mi na měsíc zaracha, jako to dělala většina otců. Otevřeně si se mnou u pizzy promluvil, takže bylo skoro nemožné, abych vypnul a neposlouchal. Stejně jsem dostal na měsíc zaracha – ale táta to zařídil tak, že jsem si ho nejdřív vyslechl. (str. 33)

Inspiraci zde naleznou třeba rodiče temperamentnějších dětí, které právě prochází pubertou a mají problém poznat hranice, jež by neměly překračovat. Troufnu si tvrdit, že zrovna tohle byste od knihy nečekali…

A koho ještě osloví? Kohokoli, kdo má rád kombinaci humoru, erotického jiskření a postupného sbližování hlavních hrdinů.

Související knihy

Ward, Penelope – Keeland, Vi

Baronet, 2025