Jen málo dějinných postav má v historické paměti současné české společnosti tak nejednoznačnou pozici jako František Ladislav Rieger. I přes připomínání jeho osobnosti během význačných jubileí patří spíše k pozapomenutým postavám české historie. Jak je možné, že se někdo, kdo byl ve své době nazýván „vůdcem národa“ a u spoluobčanů se těšil nesmírné oblibě, začal poměrně rychle po své smrti vytrácet z veřejného povědomí? Právě na tuto otázku se pokouší odpovědět Pavel Máša. Autor nejprve sleduje Riegrův vztah k historii, jeho podíl na formování české historické paměti a jeho politiku paměti. Poté se věnuje Riegrově péči o vlastní dějinný obraz a představuje různá média, jejichž prostřednictvím chtěl Rieger formovat „image“ své veřejné činnosti pro současníky i budoucí generace. Pozornost je věnována také tomu, jak na Riegrův narativ reagovala tehdejší společnost. V úplném závěru se autor na základě nově získaných poznatků a dosavadního výzkumu pokouší zamyslet nad tím, do jaké míry staročeský politik svým počínáním dokázal ovlivnit podobu svého místa v historické paměti české společnosti.

Živoucí pomník národa

František Ladislav Rieger jako tvůrce a objekt české historické paměti
Autor: Pavel Máša

Počet stran: 556
Vazba: vázaná
Formát: 156×232 mm
ISBN: 978-80-200-3687-2
Doporučená cena: 695 Kč

Knihu Živoucí pomník národa vydalo nakladatelství Academia.

Ukázka z knihy

Pokud se Rieger se Žerotínem do značné míry identifikoval již dříve, plně se tak stalo v době punktačních bojů v roce 1890. Tehdy se k němu „vůdce národa“ při svém projevu na českém sněmu veřejně přihlásil, přičemž svoji vlastní situaci, kdy stál osamocen proti politickým oponentům i většině české společnosti, spatřoval jako analogickou té, v níž se moravský velmož nacházel o několik staletí dříve: „Pánové! Karel ze Žerotína zajisté neučinil se populárním před bitvou bělohorskou, když zrazoval našim krajanům, aby se nepouštěli do toho odboje, že to bude míti záhubné následky. On se tím stal tehdá nepopulárním, ale proto předce zůstal v historii naší moudrým a šlechetným vlastencem. Já bych si přál, abych si mohl toho muže nechati za vzor po celý svůj věk.“ Rieger o vztahu politiky a historie často přemýšlel. Politici si dle jeho názoru měli z dějin odvozovat obecně platná ponaučení o pravidlech fungování svého oboru, ale i společnosti.

Můžete si přečíst kompletní ukázku.

O autorovi

Mgr. et Mgr. Pavel Máša, Ph.D., (1989) absolvoval studium historie na Masarykově univerzitě, nyní působí jako vědecký pracovník v Masarykově ústavu a Archivu AV ČR. Zabývá se politickými a intelektuálními dějinami přelomu 19. a 20. století, především problematikou historické paměti.

Zdroj informací: Kosmas

Edice České moderní dějiny

Ediční řada České moderní dějiny se zaměřuje na dosud neprobádané aspekty sociálních a kulturních dějin českých zemí od poloviny 19. století do šedesátých let 20. století ve srovnávací středoevropské perspektivě. – Jak vznikal svátkový kalendář první republiky a jak se státní svátky slavily? Jakou roli hrálo násilí v pádu starých a v konstituci nových režimů? Jak bylo diskutováno o manželství, zaměstnání a volném čase v poválečné generaci vysokoškolských studentů? Jak se utvářela sociální politika v Protektorátu Čechy a Morava, v čem navazovala na předchozí demokratické období a v čem předjímala režimy poválečné?

Zdroj informací: Academia

---

Nakladatelství Academia vzniklo v roce 1953 původně jako nakladatelství Československé Akademie věd. Název Academia nese od roku 1966. Vydává původní vědecké monografie a práce českých vědců, díla klasiků vědy, překlady zahraničních autorů, populárně-naučnou literaturu, literaturu faktu, encyklopedie, slovníky, jazykové učebnice, příručky a vysokoškolské učebnice, ale také kvalitní českou i překladovou beletrii. V nakladatelství dále vychází populárně naučný časopis Živa. Kromě nakladatelské činnosti provozuje Academia stejnojmennou síť knihkupectví

Související knihy

Živoucí pomník národa
František Ladislav Rieger jako tvůrce a objekt české historické paměti

Máša, Pavel

Academia, 2026