Ukázka z knihy Pod maskou nevinnosti (Alessandra Torre)

pod_maskou_nevinnosti
Oblíbili jste si skandální erotickou série Nevinnost od Alessandry Torre, úspěšné autorky žhavých bestsellerů Smlouva na lásku, Černé lži nebo Hříchy Hollywoodu? Pak pro vás máme dobrou zprávu – vychází pokračování s názvem Pod maskou nevinnosti.

Přinášíme vám ukázku z knihy Pod maskou nevinnosti,
kterou vydalo nakladatelství Mystery Press.

 

„Takže co teď?“
Otočila jsem hlavu a pohlédla na něho. Jeho temný profil široký úsměv sice skrýval, ale já věděla, že tam je. Opřela jsem se do sedadla spolujezdce v jeho autě a přimkla se k teplu vyhřívání. Nabídl mi svoji ruku a já ji popadla, hladila jsem ho po široké dlani a silných prstech. „Co nás dneska čeká dál?“
Uchechtl se a ten zvuk byl tak sexy, až to nebylo fér. Kdyby chtěl, znělo by živočišně i jeho kýchnutí. „Dneska tě beru k sobě domů, leda bys proti tomu měla námitky. Myslím, co se nás týče.“
Zívla jsem. „To zní dobře.“ Ano, jeho velký dům s tou obrovskou, luxusní postelí, sprchou, která určitě stála za to, aby se pro ni člověk vzdal uhlohydrátů, a napěchovanou ledničkou by mi dneska bodl. Hlavně když noc v té úžasné posteli přecházela v ráno plné orgasmů. „Co se nás týče, míček je na tvém hřišti. Já zkusila trojku a nevadí mi to, jestli je to to, co potřebuješ, abys mi zůstal věrný.“
„Nevadí ti to.“ Jeho ironie vyvolala na mé straně auta zamračení. „Vypadala jsi, že to bylo lepší, než aby ti to jen ‚nevadilo‘.“
Protočila jsem oči. „Fajn. Líbilo se mi to a nemůžu se dočkat, až si to zopakujeme. Ode dneška budu uctívat Bradovu svatyni. Spokojený?“
Světlo v autě se změnilo a tentokrát už jsem viděla, jak se kření. „No, když na tom trváš. Víš, jak rád ti dělám radost.“
To teda děláš. Nikdy bych si nemyslela, že si budu tolik cenit jedné schopnosti. Je skvělé, když je partner soutěživý. A jak jsem se za posledních několik týdnů naučila, sexuální soutěživost je zatraceně úžasná. Pozorovala jsem křivku jeho rtů, milovala jsem, jak mu ten úsměv mění silné rysy. „Takže to, co se stalo dneska, bylo ono? To je tvoje sexuální výstřednost?“
„Inu…“ Pokrčil rameny a ohlédl se na mě.
„Inu?“ Posadila jsem se rovně, abych se mu mohla zadívat do tváře. „Inu co?“
„Nikdy nebudu potřebovat nic výstřednějšího, jak to s oblibou nazýváš, než to, co jsme dělali. Ale nejde jen o moji rozkoš. Jde o probuzení tvojí sexuality, abys zjistila, co tě vzrušuje, a to zkoumala dál. Je docela dobře možné, že dnešek nebyl tvoje jediná splněná fantazie.“ Při tom prohlášení jsem si mírně poposedla. Jo… nejspíš byl. „Jak bude náš vztah růst, můžeš zjistit, že se ti líbí něco úplně jiného než teď. Jak se budou tvoje sexuální hranice rozšiřovat, tvoje preference se můžou změnit.“
Usmála jsem se na něho. „Takže mi tvrdíš, že když s tebou budu dál randit, za tři roky budu olizovat šlehačku z ženské s plnovousem a bude se mi to líbit?“
Zasmál se. „Jestli to dojde takhle daleko, potom už nebudeš randit se mnou.“
Znovu jsem se uvolnila a opřela. „Prozatím to pro mě bylo vzrušující ažaž. Nevím, kolik sexuálního bádání moje mysl aktuálně snese.“
„Takže jestli mi přijdou nějaká pozvání, mám je odmítnout?“
Zarazila jsem se uprostřed zavrtávání do koženého hnízdečka, které mi sedačka BMW nabízela. „Cože? Jaký druh pozvání?“
„Znáš to. Party, plavby nebo trojky jako ta, co jsme právě měli.“ Jeho nedbalý tón byl vzhledem k věcem, co mi ledabyle popisoval, naprosto absurdní.
Party? Plavby? Polkla jsem, nebyla jsem si jistá, jestli jsem připravená na další level. Brad si moje ticho přebral a podíval se na mě. Světla lamp, kolem kterých jsme projížděli, odhalila jeho znepokojení. „Je to moc?“ zeptal se.
Hrdinně jsem se usmála. „Prozatím. Budeme postupovat od jednoho ulítlého zážitku ke druhému, dobře?“
Rozkošně se uchechtl, nechtě se mě tím dotkl přímo uvnitř, stáhla jsem kolem toho svaly.
Auto zpomalilo, odbočili jsme do Bradovy ulice. Dívala jsem se na okázalé domy, co jsme míjeli, jeden impozantnější než druhý. Pak jsme najeli na jeho příjezdovou cestu, tlumiče vyrovnaly kostrbatou jízdu po dlažebních kostkách a byli jsme u něj doma.

* * *

V pondělí ráno jsem přesně v sedm třicet vstoupila do lobby právnické firmy Clarke, De Luca & Broward. Mávla jsem prastaré Dorothy na pozdrav, zmáčkla tlačítko výtahu a čekala, až přijede. Ticho brzkého rána přerušilo klapání podpatků někde za mnou. Klapání bylo rychlé a odhodlané, proto jsem se celá v očekávání napjala. Zariskovala jsem ohlédnutí přes rameno a střetla jsem se pohledem s Amazonkou. Já měla sedmicentimetrové podpatky, přesto se nade mnou tyčila o dobrých patnáct čísel. Zastavila se tak blízko u mě, až jsem musela vzhlédnout, abych neměla obličej zabořený v jejím poprsí. Váhavě jsem se usmála na pozdrav a ustoupila stranou. Otočila jsem se zpátky k výtahům, ale ocitla jsem se v trapné pozici, protože jsem nevěděla, jestli mám cestou nahoru začít zdvořilou konverzaci, nebo ne. Sice jsem netušila proč, tedy kromě toho, že mě očividně převyšovala a vůbec se za to nestyděla, ale už teď mě ta žena děsila. Málem bych čekala, že mi poví, ať otevřu pusu, aby se mi mohla podívat na zuby.
Dveře se rozestoupily a my vešly do výtahu, omezenému pros­ toru dominovala její síla. Můj vnitřní spor, jestli s ní začít mluvit, nebo ne, vyřešila, jakmile se dveře zavřely.
„Takže,“ prohlásila. „Ty jsi Julie.“
„Prosím?“ zeptala jsem se.
„Julie Campbellová,“ zazubila se na mě. Měla krásnou tvář, navzdory váze navíc. Já to s líčením moc neuměla, ale kvalitní mejkap jsem poznala a tahle holka jím povýšila už tak krásnou tvář na modelku, což byla vlastnost, kterou pravděpodobně mnoho mužů kvůli její velikosti přehlíželo. „Jsi to ty, že? Nabourala jsem se do složky lidských zdrojů a vytáhla si kopii tvého řidičáku. Ta fotka je pár let stará, ale jsi si zatraceně podobná.“
Kdybych měla v kabince kam ustoupit, udělala bych to. Jestli jsem se jí předtím bála, teď jsem se pěkně zpotila. „Já se omlouvám… asi jsme se ještě nesetkaly. Vy jste…?“
Zasmála se. „Promiň. Jsem Rebecca. Bradova asistentka.“
Bradova asistentka. Najednou se mi dýchalo o trochu líp. „Aha. Myslela jsem si, že všechny jeho asistentky jsou…“ Snažila jsem se přijít na slovo, které by vystihovalo trojici sekretářek, co vládly v Bradově křídle firmy.
„Staré vrásčité mrchy?“ Zazubila se na mě právě ve chvíli, kdy se výtah otevřel, a já vybuchla smíchy, protože její popis tří grácií, které mě strojeně prolustrovaly, když jsem se odvážila přiblížit k jejich stolu, docela seděl. Vystoupily jsme spolu a Rebecca pak se mnou zamířila k západnímu křídlu. Překvapeně jsem se na ni u dveří ohlédla. „Ty jdeš sem?“
„Jenom na chvilku. Brad chtěl, abych se představila, a já si myslím, že na to třicetivteřinová jízda výtahem nestačí.“
Pochybovala jsem, že by na to stačil třídenní výlet, ale usmála jsem se na ni, odemkla svoji kancelář a uvedla ji dovnitř. Bylo brzy, ale nebude trvat dlouho a začnou se sem trousit ostatní. Doufala jsem, že se Rebecca nehodlá zdržet. Její přítomnost byla asi tak nenápadná, jako kdybych si na dveře pověsila obrovskou ceduli hlásající: Chodím s Bradem De Lucou!
„Nemůžu tu zůstat,“ dodala rychle a mě napadlo, jestli jsou moje ponuré myšlenky skutečně tak průhledné. „Jenom si vezmu tvoji e-mailovou adresu a hned půjdu.“
„Můj e-mail?“
„Jo. Osobní. Musím ti poslat pár věcí, které by neměly jít přes podnikovou síť.“
Zrudla jsem a doufala, že přílohy nebudou mít obsah pro dospělé. Uvažovala jsem, kolik toho Rebecca o našem vztahu ví. Naškrábala jsem svoji e-mailovou adresu a podala jí papírek s úsměvem, který snad vyjadřoval moje přátelské záměry. „Ráda jsem tě poznala, Rebecco.“
„Já tebe taky. Možná se ještě uvidíme.“ Vesele mi zamávala a otevřela dveře. Její podpatky klapaly chodbou a já si s úlevou oddechla, když jsem uslyšela, jak se za ní dvojité dveře zavírají. Složila jsem se do židle, lehce se otáčela a hleděla do stropu. Rebecca mi pošle „pár věcí“. To bude zajímavé.

———————————-

Přečtěte si celou ukázku.

———————————-

O  autorce

Alessandra Torre je americká spisovatelka, jejíž romány se pravidelně umisťují na horních příčkách žebříčku bestsellerů erotické beletrie. Její prvotina, Nevinnost se zavázanýma očima (přečtěte si ukázku i naši recenzi), která se rozrostla do podoby trilogie, se stala okamžitě čtenářským hitem. V roce 2014 publikovala svůj první erotický thriller Dívka z 6E, který si vysloužil chválu čtenářů i kritiky, jež autorku označuje za „novou E. L. James“. Její romány přitom vzbuzují mnohem větší pozdvižení než svého času Padesát odstínů šedi. Často se střetává s cenzurou internetových prodejců, kteří odmítají její díla nabízet proto, že jsou příliš lechtivá a sexuální či proto, že mají až příliš odvážné obálky. Alessandra na tyto námitky vždy odpovídá, že obálku vyměnit lze, příběh nikoli. Alessandra Torre žije na Floridě s manželem a synem, a když zrovna nepíše, ráda sleduje americký fotbal a filmy, jezdí na koni nebo si čte. Je dále autorkou knih Zatracená svatozářSmlouva na láskuČerné lžiHříchy Hollywoodu a Ghostwriter. Pokud stále váháte, zda sáhnout po knize Pod maskou nevinnosti, přečtěte si naši recenzi.

Zdroj informací: MysteryPress


mystery-press-logoNakladatelství Mystery Press se od svého založení v roce 2015 velmi rychle etablovalo na tuzemském knižním trhu jako specialista na detektivky, thrillery a krimi romány. Mystery Press v současnosti vydává zejména anglo-americké autory, z nichž pro české čtenáře objevilo například Angličany Stevea Robinsona a Tima Weavera, ale nebojí se ani velkých amerických jmen, jako jsou Janet Evanovich či Dan Simmons. Pod logem Mystery Pressu vycházejí rovněž knihy českých autorů, a to především v subžánrech klasické a historické detektivky, mysteriózního thrilleru či procedurální krimi.

Doporučení:
Share

Související knihy

zobrazit info o knizePod maskou nevinnosti

Torre, Alessandra

Mystery Press, 2022

Napsat komentář