Velcí spisovatelé minulých generací neměli v naší zemi vůbec lehké životy. Byli pronásledováni, nenáviděni, cenzurováni a někteří za svou potřebu vyjádřit své skutečné myšlenky a emoce dokonce přišli o život. Málokdy se však nechali zcela umlčet, a když se doba změnila, jejich díla postupně vyplula na povrch. Ani Ivan Klíma neměl zrovna na růžích ustláno. V souboru pamětí, které se vám nyní dostávají do rukou, se na chvíli podíváte do doby, ve které prožil značnou část svého života, a pochopíte, za jakých okolností se rodila jeho nejslavnější díla.

V roce devadesátých narozenin jednoho z nejznámějších českých spisovatelů 20. století Ivana Klímy vycházejí souborně v jednom svazku jeho paměti Moje šílené století. Autor popisuje svůj život ve dvacátém století, v němž zakusil dvě zhoubné diktatury, od dětství za protektorátu až do přelomového roku 1989. Nazval ho „šíleným stoletím“ – jako úsek dějin, kterému nejsme s to porozumět, stejně jako nerozumíme šílenému člověku. Klíma nezůstal jen u ponoru do své osobní minulosti, ale vzpomínky prokládá řadou esejů, v nichž reflektoval individuální i společenské jevy ve „věku extrémů“. Nové vydání memoárů, které se právem zařadily mezi klasické tituly tohoto žánru, je doplněno o text spisovatelova syna Michala, jenž shrnuje posledních třicet let prožitých již ve svobodě, a o řadu barevných fotografií.

Moje šílené století (souborné vydání)

Autor: Ivan Klíma

Počet stran: 794
Vazba: vázaná
Formát: 175×245 mm
ISBN: 978-80-200-3209-6
Doporučená cena: 695 Kč

 

Knihu Moje šílené století (souborné vydání) vydalo nakladatelství Academia.

Ukázka z knihy

Už v dětství jsem projevil jistou troufalost, když jsem si zhotovil z papíru, kaštanů a dřívek malé loutkové divadlo a předváděl svým kamarádům improvizovaná představení, která jsem si vymýšlel přímo během hry. Teď jsem, jistě inspirován Čapkovým Povídáním o pejskovi a kočičce, vymýšlel nekonečné příběhy, jejichž hrdiny byli nešikovný moula pejsek, moudrá, šikovná a čistotná kočička a dobrácký kůň Vašek, díky němuž dvojice hrdinů mohla putovat po světě. Pohádka s přestávkami pokračovala řadu let, měla několik tisíc pokračování (dočkala se jí nejen dcera, ale i má nejstarší vnučka, a kdybych si ji byl zaznamenával, dosáhla by určitě více dílů než slavný Harry Potter). Kupodivu (dnes bych to už určitě nesvedl) jsem dokázal vymýšlet stále nové a většinou humorné situace.

Zbytek ukázky si můžete dočíst online.

O autorovi

Ivan Klíma, rodným jménem Ivan Kauders (* 14. září 1931 Praha) je český spisovatel a dramatik. Narodil se v Praze a za druhé světové války strávil tři roky v koncentračním táboře Terezín, z kterého se dostal jako čtrnáctiletý. Jeho rodiče byli židovského původu.
Vystudoval gymnázium a Filozofickou fakultu UK. Po absolutoriu v roce 1956 pracoval jako redaktor časopisu Květy a v letech 1959–63 v nakladatelství Československý spisovatel. Poté psal do Lidových novin, Literárních listů (až do jejich zákazu), do časopisů Květen, Plamen a Orientace.
V letech 1953–1967 byl členem KSČ, v roce 1967 byl ze strany vyloučen. V roce 1969 odjel do USA, kde působil jako hostující profesor na Michiganské univerzitě. Po svém návratu v roce 1970 už byl zakázaným autorem, publikovat mohl jen v samizdatu a exilu – živil se dělnickými profesemi. Jeho dílo je rozsáhlé a žánrově pestré: próza, dramata, reportáže, eseje, fejetony a knížky pro děti.
Z jeho děl jmenujme například Jak se nestát vrahem, O lásce, tichu i zradě, Kokrhací hodiny cílené na děti a mládež, nebo Láska a smetí a další knihy ze série Klímových Spisů.

Zdroj informací

————————————————

I s další knihou zůstaneme u politiky a atmosféry minulých režimů. Ponoříme se do ní ještě o něco hlouběji. Věčná vzpoura v srdci konzervativce je výpravou do duše a do myšlení Alexandra Tomského, politologa a odhodlaného bojovníka za lepší život. Svá nejlepší léta zasvětil hledání a prosazování pravdy ve světě, jenž podobné hodnoty odmítá. Rozhovor sepsala publicistka Lenka Jaklová.

Jak se vyrovnat s životem, když se narodíte na prahu komunistického puče osmačtyřicátého roku a následujícího hororu totalitních padesátých let? Jak si vytvořit vztah k domovu, máte-li matku cizinku a otce, jenž se cítí jako Rakušan staré monarchie a svým židovským i buržoazním původem nese stigma třídního nepřítele? A proč je filosofování u rodinného stolu o dobru a zlu i objev „smrtící síly” poezie v době politického tání šedesátých let dobrou výbavou pro zápas s „inženýry lidských duší“?

V rozhovoru s publicistkou Lenkou Jaklovou nakladatel, politolog a vášnivý „kazatel“ Alexander Tomský hledá kontinuitu svého životního příběhu mezi dětstvím a dospíváním v rodném kraji, politickým exilem v Anglii a kulturní aktivitou za společenskou a politickou obrodu české společnosti po listopadu 1989. A jako bytostný konzervativec, poučený anglickým pragmatismem a vyznávající svobodu i tradici evropské civilizace, hlásá nepříjemné pravdy a burcuje na záchranu našeho světa.
Ve vzpomínkách na exilový zápas s komunistickým režimem a na četné kolegy a spolupracovníky (Pavel Tigrid, Rio Preisner, Vilém Prečan, Anastáz Opasek, básník Jiří Gruša či anglický filosof Roger Scruton) se Tomský vrací do období studené války, kdy v Londýně založil nakladatelství Rozmluvy – a organizoval pašování jeho knih – a také stejnojmennou literární revui, v níž se nacházelo to nejlepší z českého i západního konzervativního myšlení.
Během více než třiceti let, která uplynula od pádu „železné opony”, svou neúprosnou publicistikou zdůrazňuje Alexander Tomský základní smysl individuálního i pospolitého života, konzervatismus zdravého rozumu, jejž opět ohrožují budovatelé staronové utopie společenské a sociální spravedlnosti. Platí ovšem, že žádnou společnost nelze zlepšovat bez vzájemné oddanosti národního společenství a bez morální výchovy k odpovědnosti jednotlivce.
Teprve když pochopíme život jako dar, svět jako zázrak, ráno jako počátek dobrodružné cesty, druhého člověka jako radostné setkání a příležitost, stávají se obyčejné věci neobyčejnými.

Věčná vzpoura v srdci konzervativce

Rozmluvy s Alexandrem Tomským o životě, literatuře a politice
Autoři: Lenka Jaklová, Alexander Tomský

Počet stran: 368
Vazba: brožovaná
Formát: 130×200 mm
ISBN: 978-80-7335-751-1
Doporučená cena: 248 Kč

Knihu Věčná vzpoura v srdci konzervativce vydalo nakladatelství Leda.

————————————————

V dnešních knižních tipech nesmí chybět alespoň jedna audiokniha. Soňu Červenou, velkou českou herečku a operní pěvkyni, si můžete poslechnout hned na dvou CD, na kterých předčítá ze své slavné knihy Stýskání zakázáno. Její hlas se krásně poslouchá a jistě se vám hned tak neomrzí.

Soňa Červená – jedinečná umělkyně nejen v českém, ale i světovém měřítku, popsala svůj osud v autobiografickém diptychu Stýskání zakázáno a Stýskání zažehnáno. Její dráha obsáhla ta nejmenší místa v domovině i největší vzdálenosti na pěti kontinentech. Vystoupila ve 113 operních rolích a navíc také v dramatech, jevištních experimentech, ve filmech a v melodramatech, mnohdy vytvořených právě pro ni. Je nositelkou bezpočtu ocenění za svou tvůrčí činnost a Radioservis nyní vydává unikátní 2CD, kde Soňa Červená osobně a neopakovatelně čte ze své knihy Stýskání zažehnáno a zanechává tak za sebou další trvalou stopu.

Stýskání zakázáno (audiokniha)

Autorka: Soňa Červená

Vazba: CD
ISBN: 8590236112124
Doporučená cena: 299 Kč

 

Knihu Stýskání zakázáno vydalo nakladatelství Radioservis.

Ukázku si můžete poslechnout na webu nakladatele.

O autorce

Soňa Červená, operní pěvkyně a herečka, patří mezi výrazné osobnosti současné české kultury. Na profesionální dráhu vstoupila v Praze v oboru hudebního divadla a filmu. Její první operní angažmá byla Janáčkova opera v Brně, poté Státní opera v Berlíně, kde byla již po dvou letech za vynikající výkony v operách Monteverdiových, Händelových a Gluckových vyznamenána titulem Komorní pěvkyně. Stala se sólistkou mnoha operních domů a získala četná ocenění včetně Ceny Thálie.

Zasloužila se o vzorovou interpretaci Janáčka v češtině a o přesné překlady notových edic. Po uzavření operní dráhy působila v renomovaném činoherním divadle Thalia v Hamburku. S kreacemi režiséra Roberta Wilsona a s hudbou Toma Waitse a Lou Reeda hostovala ve všech pěti světadílech. Do Prahy se mohla vrátit po sametové revoluci k vydání knižní autobiografie Stýskání zakázáno a knihy Můj Václav o svém pradědovi, vynálezci žesťových nástrojů v Hradci Králové, Václavu Františku Červeném.
Získala medaili I. stupně za zásluhy o stát v oblasti umění.
Kniha Stýskání zažehnáno je také k dispozici v audio verzi.

Zdroj informací

————————————————

Humorné příběhy z pitevny, nostalgické vzpomínání na těžký, ale krásný život medika i na první kroky v profesi, která by měla být posláním, ale mnohdy bývá prachsprostou nevděčnou dřinou… Doktor Honzák a doktor Koťátko dali hlavy dohromady a svěřili papíru své nejkrásnější vzpomínky a zážitky, které jim přinesla životní dráha lékaře. V knize Kdo opil Jiřího se vám, čtenářům, chystají svěřit se svým příběhem.

Vzpomínky lékařů bývají vždy vyhledávaným čtivem. Obvykle jde o knihy tlusté a plné cizích slov. Čtenář lékař je obvykle otevírá a hledá, zda se o něm píše a případně jak. Téměř vždy je nespokojen. Čtenář pacient na rozdíl od něj otevírá lékařské vzpomínky dychtivě a s nezáludným nadšením, že zde najde radu, kterou hledá, drby o slavných nemocných anebo že se alespoň dočte o někom, kdo je na tom hůř než on. Tyto jeho malé naděje v sobě bizarně ukrývají jisté léčivé poselství.

Kdo opil Jiřího

Autoři: Radkin Honzák, Jiří Koťátko

Počet stran: 103
Vazba: vázaná
Formát: 125×190 mm
ISBN: 978-80-7492-544-3
Doporučená cena: 250 Kč

 

Knihu Kdo opil Jiřího vydalo nakladatelství Galén.

Co o sobě napsali autoři:

Radkin Honzák

Narodil jsem se v Praze, vyrostl a dospěl jsem v Praze, vystudoval jsem v Praze, pracoval jsem v Praze (až na čtyři roky, kdy jsem už jako doktor zachraňoval lidstvo nedaleko od ní), oženil jsem se v Praze, mé děti se zde narodily a mé vnučky také, pozvolna jsem zde také zestárnul a na stará kolena zjišťuji, že tady žiju už v sedmém státu. To mi může závidět třeba Alžběta II., která má neustále zapsáno v občanském průkazu jako trvalé bydliště: Velká Británie. Z toho lze usoudit, že v některých směrech jsem měl mnohem zajímavější život.
Protože Jirka je na tom jako cestovatel stejně, rozhodli jsme se podělit se s vámi o část svých zkušeností, kdy jsme žili a studovali jen v jedné zemi, zvané Československá republika. Potkali jsme se v roce 1956, když jsme předtím přežili protektorát, osvobození, komunistický puč, třídní boj a peněžní reformu, a po fakultě jsme se radostně zapojili do budování socialismu. Pak jsme zvládli šok roku 1968, normalizaci, změny po roce 1989 a oba jsme po úspěšných životech získali něco, co jen tak každý nemá: ocenění, která se většinou udělují legendám až posmrtně.
Teprve jako vysokoškolský kantor jsem si uvědomil, že medici netuší, že to, co žijí, je jejich život. Přetrpí ta léta od zkoušky ke zkoušce s nadějí, že až udělají ty velké, začne život. To, že to byl ŽIVOT NAPLNO, si uvědomíme až později. Oba už jsme natolik mazaní, abychom neříkali, že máme život za sebou, protože žijeme, a to stále naplno. Nicméně vzpomenout na to, jak jsme žili v minulém tisíciletí, nám přišlo zajímavé a možná i zábavné. Ostatně to posuďte sami.
Je autorem knih Dědeček potrkal jelena, Všichni žijem v blázinci, Chcete se stát psychiatrem? nebo Čas psychopatů.

Jiří Koťátko

Narodil jsem se na počátku druhé světové války v Pírkově sanatoriu v Mladé Boleslavi, kde můj otec operoval a rodil. Bydleli jsme ale v Turnově, kde si moji rodiče postavili dům, ve kterém jsem prožil tři léta života a z kterého jsme se museli odstěhovat, abychom se do něj již nikdy nevrátili. Otec naštěstí sehnal místo v nemocnici v Chlumci nad Cidlinou, kde jsme se dočkali v relativním klidu konce války a já začal chodit do školy. Po zrušení nemocnice v Chlumci a jejím přesunutí do Nového Bydžova jsem dochodil základní školu, akademikem Zdeňkem Nejedlým zkrácenou na osm let, a v roce 1956 zde maturoval na Jedenáctileté střední škole.
Život na lékařské fakultě jsme se s Radkinem snažili popsat z té veselejší stránky, abychom nevylekali budoucí adepty, asi stejně jako pan režisér Klein ve svých Básnících.
Po promoci v roce 1961 jsem nastoupil do Mladé Boleslavi, kde jsem každé ráno v 6.10 hodin odjížděl střídavě na venkovské obvody Luštěnice a Čachovice. Za rok mne dohnal Radkin, který nastoupil do psychiatrické léčebny v Kosmonosích, a naše tehdejší příhody by vydaly na další, ale nemyslím, že publikovatelnou knihu.
Díky svatbě mé sestry do Británie jsem získal její byt v Praze, kde jsem ordinoval na Smíchově, v Košířích a na Barrandově, a když se ohlédnu, tak jsem letos na Praze 5 již 55 let. V pětatřiceti letech jsem se oženil, od mého prvního syna Jiřího máte fotografii na obálce, Ondřej je historikem a Adam se mnou již desátý rok pracuje v ordinaci.
A tahle knížka? To jsme se s Radkinem zachraňovali před kovidovým šílenstvím!

Zdroj informací

---

Zapojte se do našich aukcí, v nichž najdete tyto knihy a mnoho dalších za skvělé ceny.

Zaujala vás některá z dnešních biografií? Napište nám!

Související knihy

Kdo opil Jiřího

Honzák, Radkin – Koťátko, Jiří

Galén, 2021

Stýskání zakázáno (audiokniha)

Červená, Soňa

Radioservis, 2021

Věčná vzpoura v srdci konzervativce
Rozmluvy s Alexandrem Tomským o životě, literatuře a politice

Jaklová, Lenka - Tomský, Alexander

Leda, 2021

Moje šílené století (souborné vydání)

Klíma, Ivan

Academia, 2021