Monografie představuje tradici sběratelství japonského dřevořezu na přelomu 19. a 20. století včetně různorodé společenské palety sběratelských osobností, které spoluvytvářely dobové povědomí o japonské kultuře. I díky nim se zachovaly významné soubory japonského dřevořezu ve státních sbírkách. Publikace se zaměřuje jak na portréty jednotlivých sběratelů, tak na výběr nejzajímavějších dřevořezů z jejich původních sbírek, čímž poukazuje na sběratelské možnosti a limity dané tržní nabídkou, odbornými znalostmi nebo osobním vkusem.

Více o knize

„Sběratelství japonských dřevořezů v Čechách a na Moravě navázalo na rozšířený fenomén sběratelství japonského umění v druhé polovině 19. století v Evropě. To se stalo jedním z hlavních zdrojů inspirace pro výtvarné japonismy, které jsem již dříve představila v publikaci Japonismus v českém umění,“ uvádí autorka Markéta Hánová.
Kniha Japonské dřevořezy a jejich sběratelé v českých zemích je výsledkem pětiletého výzkumu podpořeného Grantovou agenturou ČR. Představuje nejenom rozpětí sbírek japonského dřevořezu u nás, ale především paletu osobností, které spoluvytvářely dobové povědomí o japonské kultuře a jejichž prostřednictvím se nám dodnes zachovaly významné soubory japonského dřevořezu. Proto se kniha soustřeďuje na portréty jednotlivých sběratelů, doplněné výběrem nejzajímavějších dřevořezů z hlediska kvality a výjimečnosti, ale na druhé straně i ukázkami méně kvalitních tisků nebo zajímavých přetisků. Důvodem této dichotomie ve výběru je snaha poukázat nejenom na určité limity dané nedostatečnou znalostí, ale též soudobou tržní nabídkou a neméně důležitou složkou, osobním vkusem i dobovým vnímáním japonské estetiky.
Sbírky japonských dřevořezů utvářené na přelomu 19. a 20. století se staly solidním základem muzejních sbírek Náprstkova muzea v Praze, Národní galerie Praha a dalších sbírek v Čechách a na Moravě. Zmapování sběratelství japonských dřevořezů tak odkrývá nejenom ucelenější pohled na osobnosti sběratelů, jejich motivy a možnosti, které utvářely charakter jejich sbírek, ale také na dobové povědomí o japonské kultuře a jejích vlivech v českém kulturním prostředí zejména v kontextu literárního a výtvarného japonismu. Význam sběratelství japonských dřevořezů spočíval zejména v tom, že zájem o ně přinesl nové podněty do výtvarného jazyka a estetiky, jimiž obohatily domácí uměleckou scénu na poli výtvarného, literárního nebo dramatického umění.
Kniha je rozdělena do tří kapitol. První seznamuje se základními typy japonských dřevořezů, a přispěje tak mimo jiné k rozšíření znalostí současných sběratelů a zájemců o toto téma. Druhá a třetí kapitola charakterizují vývoj sběratelství s ohledem na záměry sběratelů, strukturu jejich kolekcí a estetická hodnocení. Druhá kapitola sleduje počátky sběratelství japonského dřevořezu v českých zemích a představuje osobnosti a umělecký trh přelomu 19. a 20. století. Třetí kapitola, jež čtenáře zavede až do poloviny 20. století, sleduje rozvoj sbírek, představuje výstavy a soustředí se na nejvýznamnější osobnosti – malíře Emila Orlika a spisovatele Sigismunda Boušku a Joe Hlouchu, na jejich odkaz a význam děl, z nichž mnohá tvoří dnes součást muzejních sbírek v České republice.
Uměleckohistorickou reflexi doplňuje chemicko-technologický rozbor pigmentů na vybraných dřevořezech. Mezioborový přístup reflektuje uměnovědný rozbor díla, kulturněhistorický kontext a chemicko-technologickou analýzu, a ilustruje tak význam uměleckého materiálu, v tomto případě japonských dřevořezů, z několika pohledů.
Kniha vychází také v anglické verzi pod titulem Japanese Woodblock Prints and Collectors in the Czech Lands.

Doporučujeme

Pokud máte rádi umění, máme pro vás pár knižních tipů.

Japonské dřevořezy a jejich sběratelé v českých zemích

Autorka: Markéta Hánová

Počet stran: 248
Vazba: vázaná
Formát: 23×305 mm
ISBN: 978-80-7035-724-8
Doporučená cena: 950 Kč

Knihu Japonské dřevořezy a jejich sběratelé v českých zemích vydalo nakladatelství Národní galerie.

O autorce

Markéta Hánová absolvovala obor japanologie (Ústav Dálného východu FFUK – Mgr., 2001) a doktorský program dějin umění (Ústav pro dějiny umění FFUK – Ph.D., 2008). Mezi lety 2000–2012 působila v NG jako kurátorka japonského umění a od poloviny roku 2012 je ředitelkou Sbírky umění Asie a Afriky. Odborně se specializuje na japonské umění (malba a dřevořezy) a dialog umění Evropy a Japonska 19.–20. století (japonismus, sběratelství a výstavy japonského umění v Čechách).

Zdroj informací: Národní galerie

Národní galerie v Praze je výzkumnou organizací, jejímž hlavním účelem je provádět základní i aplikovaný výzkum a experimentální vývoj a šířit jejich výsledky prostřednictvím vědeckých publikací, výstav, výukových programů, metodik, příp. převodem technologií. Prvotní myšlenka, stojící u zrodu NG, je přítomná ve všech složitých peripetiích jejího vývoje: prostřednictvím uměleckých děl povznést ducha národa. V tomto ideálu spatřujeme poslání Národní galerie v Praze i dnes.

Související knihy

Markéta, Hánová

Národní galerie, 2019