15. Velký knižní čtvrtek

marek-hilser-uvod

Ve znamení čísla patnáct se na jaře uskuteční 15. Velký knižní čtvrtek, který čtenářům přinese 15 pečlivě vybraných knižních titulů různých žánrů, počínaje příběhy romantickými, přes příběhy dobrodružné, humorné po fantazijní, neopomíjeje ani vhledy do historie či současnosti. Některé z nich za přítomnosti autorů byly představeny novinářům minulý týden.


Ve čtvrtek 7. února 2019 se v dopoledních hodinách v prostorách 2media.cz s. r. o., nalézajících se v Pařížské ulici na Starém Městě pražském, konalo setkání novinářů s autory šesti z patnácti vybraných knih. Prezentaci moderovala PR manažerka 2media.cz Petra Vondrová.

Jejím prostřednictvím byli přítomní nejprve seznámeni se všemi na Velký knižní čtvrtek přichystanými tituly. Zazněly názvy děl devíti prozaiků, kteří se akce neúčastnili: Kniha prachu 1. La Belle Sauvage Philipa Pullmana, Kouzelníci z pradávna Cressidy Cowellové, Mapa kostí Jane Yolen, Grófka Lenky Horňákové-Civade, Osud tažných ptáků Maarten’t Harta, Nacisté v Tibetu Petera Meier-Hüsinga, Lži se mnou Sabiny Durrantové, Robot v divočině Petera Browna a Čarodějčin syn Kelly Barnhillové.

Poté moderátorka představila přítomné autory, přičemž jako na prvního se obrátila na lékaře, vědce a senátora Marka Hilšera, který na setkání nedorazil sám; v náručí choval půlroční dcerušku.

„Nejdřív se zeptám pana Hilšera, aby mohl – pokud by to pro slečnu bylo dlouhé – odejít ze sálu,“ vysvětlila svoji volbu Petra Vondrová. A pokračovala: „Kniha rozhovorů s vámi nese název Tango pod Hradem. Proč tango, a ne třeba valčík?“

„Pánové jsou docela šťouraví, ptali se na vše možné. A také říkali, že tančím tango. Myslím, že je to dobrý název,“

vysvětlil Marek Hilšer. Těmi pány samozřejmě měl na mysli vedle něj sedící muže, novináře Jana Dražana a Jana Perglera, autory nejen této jmenované knihy, ale i dalších, např. Náš Václav Havel. K nim cílila další z otázek Petry Vondrové zajímající se, co stálo za nápadem napsat knihu rozhovorů s Markem Hilšerem.

zleva: Jan Pergler, Jan Dražan, Marek Hilšer

zleva: Jan Pergler, Jan Dražan, Marek Hilšer

„Příběh pana Hilšera nás fascinoval,“ ujal se slova Jan Dražan. „Po prvním kole prezidentských voleb, do nějž vstoupil coby aktivista známý jen malému okruhu lidí, získal půl milionu hlasů. To nás přivedlo k rozhodnutí rozhovory napsat.“ A s úsměvem dodal: „Jejich pokračování se – doufejme – bude jmenovat Tango na Hradě.“

Zmínkou o Hilšerově lékařské působnosti v Africe s organizací Adra přešla Petra Vondrová k autorovi druhému, jenž je s Afrikou svázán rodinnými vazbami. Právník a manažer Obonete S. Ubam je synem nigerijského otce a české matky, u níž v Bruntále vyrůstal; otce poznal až ve svých patnácti letech, kdy poprvé navštívil Nigérii. Do ní se vrátil po otcově smrti „jako dědic otcova trůnu“, aby převzal „odpovědnost za osud rodiny, kterou však sotva zná“. „Jaké to bylo přijet z malého českého města do Afriky?“ položila panu Ubamovi, autoru biografické knihy Sedm let v Africe, otázku moderátorka. Obonete S. Ubama připodobnil svůj přílet do Nigérie k přechodu z jedné galaxie do druhé.

„Doletěl jsem tam, viděl jsem opice, papoušky, v řece krokodýly. Pak mne chtěli instalovat v kadetní škole, a to už bylo jiné.“

Jeho kniha čtenářům evokuje drsný život na africkém kontinentu a zároveň „ukazuje, že i v nejtěžších chvílích si lze zvolit cestu svobody“.

Dalším hostem, kterého Petra Vondrová oslovila, byl Vítězslav Kremlík, filolog, překladatel a autor knihy Obchodníci se strachem. „Již dvacet let se Vítězslav Kremlík zabývá vlivem klimatických změn na lidské dějiny,“ představila jej přítomným novinářům moderátorka. „Co vás při bádání překvapilo?“

„Že lidé čím dál tím více mají tendence se obávat, žijí-li v dobrém a vyspělém prostředí,“ svěřil se pan Kremlík. „Lidé jsou stále více vyděšeni. Mají více peněz a více času, čím lépe se mají, tím více si stěžují.“

Do zorného úhlu pohledu průvodkyně dopoledním setkáním se dostal slovenský spisovatel Pavol Rankov a jeho prozaické dílo Legenda o jazyku. Nepomucký 1972 s vysvětlující poznámkou na přebalu: Středověká legenda o sv. Janu Nepomuckém ožívá v normalizačních kulisách roku 1972. Paní Vondrovou zajímalo, co autora nejvíc upoutalo na příběhu českého světce, s jehož sochařskými vyobrazeními se tak často setkáváme zejména na mostech.

„Otevření zlatého relikviáře a zjištění, že tam není jazyk, ale mozek,“

přiznal Pavol Rankov a vzpomněl slov kardinála Miroslava Vlka, za jehož působení ve funkci primase pražského k antropologickému průzkumu ostatků došlo.

„Kardinál Vlk tehdy řekl, že jazyk je řízený mozkem, a já si uvědomil, jak výbušnou silou je Jan Nepomucký v Čechách, kolik odpůrců zde má.“

Co se týká pánů, poslední na řadu přišel nejmladší z nich, editor, novinář a lektor tvůrčího psaní René Nekuda. Jeho kniha je určena mladším, dokonce i nejmladším čtenářům. Slovy propagačního bulletinu „Příběhostroj dětem otevírá dveře do kouzelného světa příběhů, kde je možné úplně všechno. Vykouzlí setkání se zajímavými postavami v neobvyklých situacích, díky nimž mohou děti zkoumat hranice své fantazie.“ Součástí publikace je neobvyklý „generátor příběhů“ a na něj se Petra Vondrová autora zeptala.

„V knize je v rozích každé stránky umístěna nějaká postava – od těch dětských postaviček až po osoby ze světa dospělých –, předmět či situace; z nich si čtenáři losují a s nimi pak vytvářejí příběhy, od těch nejjednodušších až po složité. Každý úkol má jedinečný přístup a rozvíjí kreativitu. Navíc děti mohou do knihy psát i kreslit.“

Závěrečné slovo připadlo jediné dámě mezi pozvanými, dědičce starých šlechtických rodů rakousko-uherské monarchie Zitě Pallavicini. Ve svém autobiografickém románu Deník šílené markraběnky zachytila nejen svůj osobní příběh, ale také osudy své české i uherské rodiny. „Psala jste si deník v různých jazycích. Už v něm jste se zmínila, že byste ráda napsala knihu,“ zahájila svůj rozhovor s autorkou Petra Vondrová. „Kdy jste ji začala psát?“

„Měla jsem ji v hlavě, není to fikce,“ navázala Zita Pallavicini. „Měla jsem pocit, že lidé po Sametové revoluci neměli představu, jak se šlechtickým původem žijete. Chtěla jsem ukázat, jak jsme za komunistů museli žít. Kniha byla toho vysvětlením a pro mne terapií.“

Zita Pallavacini

Zita Pallavacini

Závěrem pak z úst Petry Vondrové zaznělo pozvání na akce, které v rámci Velkého knižního čtvrtku budou připraveny, informace o nich stejně jako o vybraných knižních titulech lze nalézt na webových stránkách www.velkyctvrtek.cz.

Doporučení:

Související knihy

zobrazit info o knizeTango pod Hradem

Dražan, Jan – Hilšer, Marek – Pergler, Jan

Nakladatelství Zeď, 2019

zobrazit info o knizeSedm let v Africe
Příběh českého syna nigerijského krále

Ubam, Obonete S.

Prostor

zobrazit info o knizeObchodníci se strachem
Průvodce skeptika po klimatické apokalypse

Kremlík, Vítězslav

Dokořán, 2019

zobrazit info o knizeLegenda o jazyku. Nepomucký 1972

Rankov, Pavol

Host, 2019

zobrazit info o knizePříběhostroj

Nekuda, René

Labyrint, 2019

zobrazit info o knizeDeník šílené markraběnky

Pallavicini, Zita

Garamond, 2019

Napsat komentář