Knižní tipy: Bludiště cti (Jan Kment), Pražské jaro (Martin Wessel)

Rok 1968

28.8.2018 redakce Bez komentáře

Připomeňme si rok 1968, jenž se pro naši zemi stal osudovým. S ohledem na nedávné významné výročí bychom vám rádi představili dvě knihy, které vás vezmou do minulosti a připomenou nejdůležitější okamžiky.

Jak ovlivnila invaze vojsk Varšavské smlouvy osudy obyvatel Československa? Prožijte pohnutou atmosféru doby na pozadí příběhu jedné rodiny, kterou výrazně zasáhly politické převraty a hrůzy okupace.

Bludiště cti

Autor: Jan Kment

Počet stran: 208
Vazba: vázaná
Formát: 140×215 mm
ISBN: 978-80-7252-738-0
Doporučená cena: 269 Kč

Knihu Bludiště cti vydalo nakladatelství Práh.

Románové zpracování málo známého případu sebevraždy důstojníka československé armády, který byl autorovým otcem. Čas není jen abstraktní pojem! Tuto hořce poznanou pravdu napsal otec Kláry a Oldřicha jako slova na rozloučenou předtím, než spáchal sebevraždu – týden po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Vzít si život se mu zdálo jako jediné východisko, nechtěl-li zradit svou vlast ani sám sebe. Na historii jedné rodiny, lámané drtivými silami geopolitických událostí, spisovatel Jan Kment mistrně evokuje atmosféru doby, naděje a cíle generace, která v mládí prožila válku, koncentrační tábory a politické převraty. Dospělosti dosahují v dobách čistek a útlaku, ale mají své ideály a věří ve šťastnou budoucnost svých dětí. Autorův literární styl evokuje tehdejší život hlučného velkoměsta i poetického, klidného venkova a s vnitřní opravdovostí vykresluje lidské povahy, třeba jen jednou větou dialogu, popisem hnutí v obličeji, němou reakci, která probíhá kdesi pod povrchem v lidském nitru.

Ukázka z knihy

Muži v zelených uniformách pomalu vystupovali z kabiny vozu a blížili se k nim, samozřejmě Rusáci! Byli trochu rozčílení, trhaně gestikulovali a něco na mámu drmolili. Kamila zůstala klidně sedět za volantem a pomalu stahovala okýnko. Byli nesmírně překvapení, že jim rozumí a plynně, sebejistě odpovídá na jejich zmatené: „Vot éto…, što takóje…“ To je trochu zklidnilo.
Zkoušela jim vysvětlit, že musejí počkat na dopravní policii. Moc to nechápali. Ale Oldřich měl najednou neodbytný pocit, že se do toho musí vložit.
„Ruský svině! Okupanti!“ spustil ze zadního sedadla na celé kolo, křičel a vzrušeně mával rukama. Vlastně se víc snažil, než chtěl, říkal si, že musí, že je to jeho občanská povinnost. Až do téhle chvíle nestál proti žádnému z nich tváří v tvář. Musel jim konečně říct, co si myslí!
Klára se na něj zoufale vrhla a cpala mu násilím do pusy houbu na mytí skel, aby ho umlčela. Bála se, že muži v uniformách v tu chvíli tasí samopal a všechny je tam na místě postřílejí.

Jan Kment

Jan Kment se narodil začátkem šedesátých let v rodině důstojníka armády a středoškolské ruštinářky. Dětství a mládí prožil v pražském Karlíně. Vyučil se grafikem, později studoval literaturu, divadlo a sochařství.

Informace byly čerpány ze stránek internetového knihkupectví Kosmas.

Nakladatelství Práh bylo založeno roku 1991. Dosud vydalo přes 350 titulů převážně naučné, populárně psychologické, historické a vzdělávací literatury určené dětským i dospělým čtenářům. Součástí nakladatelského portfolia je i cizojazyčná produkce.

————————————————

Románovou četbu doplníme ucelenou interpretací událostí díky odborné publikaci s názvem Pražské jaro. Na změny, které rok 1968 přinesl, nahlíží autor z různých hledisek, nejen v rovině politické či ekonomické, ale i kulturní.

Pražské jaro

Průlom do nového světa
Autor: Martin Schulze Wessel
Přeložila: Zuzana Soukupová

Počet stran: 276
Vazba: vázaná
Formát: 158×211 mm
ISBN: 978-80-257-2514-6
Doporučená cena: 268 Kč

Knihu Pražské jaro vydalo nakladatelství Argo.

Rok 1968 patří v českých dějinách ke zlomovým okamžikům. Na jedné straně představuje pokus o revizi politické a ekonomické situace Československa, na straně druhé vykročení směrem k pluralitní demokracii. Česká historiografie se tomuto tématu začala intenzivně věnovat záhy po listopadu 89. Dodnes však nedospěla k ucelené, synteticky pojaté interpretaci. V jubilejním roce s ní naopak přichází německý bohemista a rusista Martin Schulze Wessel. Ten ve své monografii, lakonicky nazvané Pražské jaro, nazírá celospolečenské změny roku 1968 prizmatem postupného tání totalitního režimu, který erodoval jednak kvůli československým reakcím na odhalení Stalinova kultu osobnosti (revize politických procesů), jednak v důsledku ekonomické krize, do níž se plánovaná ekonomika na přelomu 50. a 60. let dostala.
Společenské změny roku 1968, resp. konce 60. let, Schulze Wessel vnímá v rovině politické, ekonomické, ale i kulturní, přičemž právě v liberalizaci kulturního prostředí (noviny, časopisy, divadlo, film) vidí jednu z příčin skutečné revize socialismu v Československu, jež se v tomto ohledu výrazně liší od pokusů o revizi ve středovýchodní Evropě roku 1956. Velkou předností jeho esejisticky pojaté práce je skutečnost, že český rok 1968 nazírá v širokém kontextu evropského roku 1968. Důraz přitom klade jak na českou jedinečnost, tak i na provázanost a vzájemné inspirace se západním hnutím. Díky tomu překládá velmi vyvážený a přitom podnětný pohled na české dějiny 60. let 20. století a na jejich vyústění v prvních devíti měsících roku 1968. Své líčení končí sovětskou invazí do Československa v srpnu 68, která celý obrodný proces zastavila a společenské dění v ekonomické, politické i kulturní rovině zbavila veškerých demokratizačních tendencí.

Ukázka z knihy

„Bylo to slyšet, vidět, cítit, a přesto to nešlo pochopit. Ve středu ráno někdo zaklepal na naše hotelové dveře a vykřikl: ‚Obsadili nás!‘“ Tak prožil Heinrich Böll ráno 21. srpna 1968, kdy sovětská vojska spolu s jednotkami dalších států Varšavské smlouvy vpadla do Československa, aby zastavila tamní reformní proces. Většina západních Němců ale nesledovala potlačení pražského jara tak jako Böll z hotelového pokoje poblíž Václavského náměstí, nýbrž u rozhlasových a televizních přijímačů. Jako málokterá událost studené války – srovnatelná nanejvýš s maďarským povstáním, kubánskou krizí, vybudováním berlínské zdi a vyhlášením stanného práva v Polsku – se sovětská invaze vryla do evropského povědomí obrazy tanků na pražském Václavském náměstí. (str. 11)

Martin Schulze Wessel

Martin Schulze Wessel (* 1962) je německým historikem soudobých dějin. Studoval na univerzitách v Mnichově, Moskvě a Berlíně. V současné době působí jako ředitel mnichovského badatelského centra pro dějiny Čech a Slovenska (Collegium Carolinum). Věnuje se především dějinám 19. a 20. století střední Evropy a carského i sovětského Ruska. Mezi jeho nejvýznamnější práce patří monografie Russlands Blick auf Preussen. Die polnische Frage in der Diplomatie und der politischen Öffentlichkeit des Zarenreiches und des Sowjetstaates 1697–1947 (1995) a Revolution und religiöser Dissens. Der römisch-katholische und russisch-orthodoxe Klerus als Träger religiösen Wandels in den böhmischen Ländern und in Russland 1848–1922 (2011).

Informace byly čerpány ze stránek internetového knihkupectví Kosmas.

Nakladatelství Argo vzniklo v roce 1992. Jeho hlavní zásadou je týmová práce, díky níž dokáže seznamovat čtenářskou obec se zajímavými knihami známých autorů. Snaží se také získávat a podporovat talentované autory a kvalitní překladatele. Také díky tomu Argo za dobu své existence získalo pověst vydavatele kvalitní beletristické, historické i jiné odborné literatury, a to českého i zahraničního původu.