Ukázka z knihy Pohádkové uspávanky (Zuzana Pospíšilová)

Zuzana Pospisilova_Pohadkove uspavanky
Pohádkové uspávanky oblíbené autorky dětských knih Zuzany Pospíšilové jsou nejlepším čtením na dobrou noc. Potěší krásnými ilustracemi Veroniky Kubáčové a přinesou sladké sny i těm nejrozjívenějším dětem.

Přinášíme vám ukázku z knihy Pohádkové uspávanky,
kterou vydalo nakladatelství Grada v edici Pohádkové čtení.

 

Předmluva

Komu by se chtělo do postýlky, když je svět plný zajímavých věcí a báječných zážitků? Spát se ale musí. Pro snadnější usínání, pro hezké sny a snad i k přivolání nočního dobrodružství pro vás máme knihu Pohádkové uspávanky. Najdete v ní dvacet pohádkových příběhů o dětech, zvířátkách, vílách nebo o skřítcích. Všechny příběhy mají něco společného – příjemně vás naladí ke spánku a přivolají hezké sny. Jestli to opravdu funguje, to musíte posoudit sami. Stačí se s chutí pustit do čtení.

Toulavý mrak

„Mami, proč se musím pořád mračit?“ zeptal se jednoho dne malý mráček.
„Protože jsi mrak!“ odpověděla mu maminka. Pak se zarazila a opatrně se zeptala: „A co jiného bys chtěl dělat?“
„Já nevím! Chci se usmívat a chci být užitečný,“ odpověděl mráček.
Maminka nechápavě zavrtěla hlavou a dál dělala svou práci. Mráček to ale myslel vážně. Nelíbilo se mu, že se mraky po nebi jen honí, narážejí do sebe a pak hlasitě hromují a pouštějí na sebe blesky. Občas se díval na lidi, kteří se k sobě chovali hezky. Usmívali se, byli milí, nevráželi do sebe, ale naopak si dávali navzájem přednost. Tohle se mu líbilo. Takhle by chtěl žít. Jenže na zem se jen tak nedostane. Vítr ho spolu s ostatními mraky drží vysoko nad zemí.
Večer se zachumlal do červánků, ale nepodařilo se mu usnout stejně rychle jako jindy. Přemýšlel o tom, že se vydá do světa. Třeba jsou mraky zamračené jenom tady a jinde se usmívají? Čím víc o tom přemýšlel, tím pevněji byl přesvědčený, že se podívá do světa. Aby mohl svůj plán uskutečnit, potřeboval se domluvit s nějakým větříkem, který by ho odfoukl správným směrem. Když si všechno do detailů promyslel, konečně mohl spokojeně usnout.
Ráno se probudil do deštivého dne. Dva nabručené mraky si od rána vyřizovaly účty, a tak z toho byla pěkná bouřka. Nebo ošklivá? Záleží na tom, jak se to vezme. To ho jen utvrdilo v tom, že odsud co nejdřív uteče. Prolétl se po nebi a snažil se potkat vítr nebo větřík, se kterým by se dalo na útěku domluvit.
„Nechtěl bys se mnou na výlet?“ zeptal se prvního větříku, na který narazil.
„Ani náhodou! Nejdřív práce, potom zábava,“ odbyl ho vítr a na důkaz své užitečnosti začal silně foukat.
Mráček se otočil na druhou stranu a snažil se jen tak pomaloučku plout proti větru. Vydal se úplně jinam než ostatní mraky. Ani se nedíval na cestu. Plul si po obloze a s přivřenými víčky snil o tom, že se jednou podívá někam do světa. Ani mu nepřišlo, že už pluje docela dlouho.
Ze snění ho ale probralo veliké horko. Na takové teplo nebyl zvyklý. Začal se kolem sebe rozhlížet a najednou dostal strach. Nikde ani mráčku a dole na zemi nikdo, jen písek. Mráček doplul až do Afriky. Ale protože poušť nikdy předtím neviděl, nevěděl, proč je všude kolem jen písek. Z horka se začal potit a ze strachu mu z očí stékaly slzičky. Zalitoval, že utekl z domu, ale nevěděl, jak se má vrátit zpátky. Nedával dobrý pozor na cestu, a tak se ztratil.
Jak tam tak na nebi stál a přitom plakal, stala se úžasná věc. Poušť se najednou začala proměňovat. Z písku se vylouply maličké klíčky, ze kterých byly díky dešťovým kapkám rostlinky, a během pár chvil poušť rozkvetla. Už nevypadala tak nehostinně. K rostlinkám se pak seběhla zvířátka, která na mráček vděčně mávala. Mráček si uvědomil, že to byla nejspíš jeho zásluha, protože rostlinky i zvířátka vodu potřebují, a tak se rozhodl, že bude užitečný právě tady. Zamával rostlinkám i zvířátkům a s úsměvem odplul někam dál. I další kousek pouště pod jeho vláhou ožil a rozkvetl a mráček měl najednou pocit dobře vykonané práce. Věděl, že může být užitečný, a to ho opravdu těšilo. Poušť je veliká a mraků tam zabloudí jen málo, a tak měl mráček spoustu práce, ale od té doby můžete i v poušti najít místa, kde se daří rostlinám i živočichům. Říká se jim oázy.

—————————————–

Mgr. Zuzana Pospíšilová

zuzana-pospisilovaZuzana Pospíšilová je dětská psycholožka, která pracuje ve Speciálně pedagogickém centru pro děti s mentálním postižením v Ostravě. Dříve pracovala v dětském rehabilitačním stacionáři, převážně s dětmi s organickým poškozením CNS a pohybovým postižením. V době studií se zabývala tématem rozvoje tvořivosti u dětí mladšího školního věku, nyní píše knihy pro děti. Přečtěte si ukázky z některých z nich, např. z knih Prázdninové pohádkyPrázdniny s drakem,
Policejní pohádky, Výlet do Pekla.

Informace o autorce byly čerpány ze stránek nakladatelství Grada.


Knihy s logem Grada vycházejí v České republice již od roku 1991. Nabídka společnosti pokrývá široké spektrum odborné literatury z nejrůznějších oblastí lidské činnosti. Vydává např. tituly s právní tematikou, ekonomické, z oblasti financí a účetnictví, psychologické, zdravotnické, s počítačovou tematikou, o architektuře a stavebnictví atd. Značka BAMBOOK je určena všem dětským čtenářům. Nabídkou dětských knížek provází její maskot, pandí kluk Bambook, který seznamuje děti se světem čtení a příběhů.

Doporučení:
Share

Související knihy

zobrazit info o knizePohádkové uspávanky

Pospíšilová, Zuzana

Grada, 2016

Napsat komentář