Příběhy a legendy ze života zbožných chasidů a rabína Jisachara Dov Rokeacha ve východní Haliči upoutají prazvláštními figurami věřících i zázračných duchovních z doby před první světovou válkou, které Jiří Langer v Belzu poznal. Svým odchodem do Haliče překvapil své přátele i svoji takřka asimilovanou židovskou rodinu z pražských Vinohrad. V roce 1913 se poprvé vydal do městečka Belz poznat chasidismus zblízka, „aby se vrátil do středověku, kde prostota vřelé víry, život v pokoře a víra v sílu modlitby byly spojeny s nevědomostí, zaostalostí a špínou, pro moderního člověka nemyslitelnou“. Sám Jiří Langer, „puzen tajemnou touhou“, svou cestu přiblížil čtenářům v úvodu knihy chasidských vyprávění Devět bran: „Neschůdná je cesta do říše chasidů. Cestovatel prodírající se houštinami pralesů, nezkušený a nedostatečně vyzbrojený, není větším odvážlivcem než ten, kdo se odhodlá vniknouti do světa chasidského, nevzhledného, ba odpuzujícího svým podivínstvím. Jen málo dětí Západu tuto cestu vykonalo.“

Devět bran

Chasidů tajemství

Autor: Jiří Langer

Počet stran: 334
Vazba: vázaná
Formát: 130×200 mm
ISBN: 978-80-7407-301-4
Doporučená cena: 298 Kč

Knihu Devět bran vydalo nakladatelství Garamond v edici Kochavim.

Ukázka z knihy

Svatý Jasnovidec předpověděl, že den jeho úmrtí nebudou chasidé oslavovat jako úmrtní dny ostatních světců. Řekl, že o jeho výročí nebudeme nikdy zádušních světélek rozsvěcovati aniž kořalky popíjeti.
Poslyšme, jak se jeho předpověď splnila. Velké město je Lublín. Veliké, převeliké. Není v něm klidu a míru jako na venkovských sídlech jiných světců. Celý Boží den ruch a shon. Jen noc přináší trochu uklidnění. Ovšem jen nám, lidem obyčejným. Světci si odpočinku nedopřejí. „Učenci nemají klidu ani v tomto světě, ani v budoucím,“ – jak talmud praví. A ty lublínské domy! To nejsou žádné chýšky nás vesničanů. Dvě patra mají, i tři! Také svatý Jasnovidec bydlil v takovém vysokém domě. A v podkroví k tomu. Z malé předsíňky vejdeš přímo do jizby svatého Lublínského. Jiného východu jizba nemá. Oknem jizby vidíš na dvůr. Však jsme o tom okně už slyšeli. Víme, že k němu přilétly duše zemřelých a prosily tam svatého Lublínského o napravení. Lépe však učiníš, když k oknu nepřistoupíš a dolů do dvora se ani nepodíváš, nejsi-li zvyklý pobytu v městě. Je to nesmírná výška. A jsi-li unaven, rozčilen nebo přepracován, láká tě ta hloubka, jako měkký hlas krásné ženy. Nejraději bys střemhlav skočil do hlubiny, abys, bláhový, nalezl věčné zapomnění v chladném objetí prázdnoty. Však znáte takové okamžiky.

Jiří Langer

Jiří Langer, hebrejsky Mordechaj Zev (1894–1943) – básník, prozaik, publicista, překladatel z češtiny, hebrejštiny, jidiš a arabštiny. Narodil se v rodině asimilovaného židovského obchodníka (jeho nejstarší bratr František Langer byl známý český spisovatel). V letech 1913–1918 byl Jiří Langer žákem chasidského rabína v Haliči a Uhrách. Knižně debutoval originální judaistickou studií Erotika kabaly (Die Erotik der Kabbala, 1923). Vydal sbírky veršů: Básně a písně přátelství (1929) a Kapka balzámu (1943) a knihy Talmud. Ukázky a dějiny (1938), antologii hebrejského básnictví 10.–19. století Zpěvy zavržených (1938) a dnes již světoznámou sbírku chasidských legend Devět bran (česky poprvé 1937).

Zdroj informací: TZ nakladatelství Garamond

Nakladatelství Garamond vzniklo v roce 1997 a do konce roku 2013 vydalo téměř 400 titulů se zaměřením především na překlady z francouzské a frankofonní literatury a současné izraelské literatury. Dále se specializuje na dvojjazyčné knihy, komiksy a detektivky. Snaží se čtenářům zprostředkovat to nejlepší z francouzsky a hebrejsky psané literatury a kromě vzdělávání v cizích jazycích poskytuje třeba také napětí v detektivních řadách edice Černá káva.

Související knihy

Langer, Jiří Mordechaj

Garamond, 2016