Každý z nás jistě už někdy narazil na sociálních sítích na některý z rádoby oduševnělých citátů, který má čtenáře nakopnout a motivovat na jeho cestě k úspěchu. A právě z nich si Libor Kamenský dělá tak trochu legraci ve své knize.

Po Zorčině odchodu dál piji kořalku a sepisuji hru, v níž hlavní roli hraje náladová zmrzlina. Jmenuje se to Bi-Polárka.

Abych pravdu řekl, nemám rád divadlo.

Dorazil jsem ho a mžoural po místnosti, kterou osvětlovala jen tančící modř televize.

Po probuzení zjišťuji, že má cela 2×2 metry je proťata obdélníkem světla, filtrovaným skrze sklo jediného okénka této strohé místnosti, kterou budu do své smrti nazývat svým domovem.