Díky Etty nalézá světlo a cestu k Bohu mnoho lidí, kteří mají potíže přijmout církev. Bůh totiž není svázán se strukturami žádné církve, je svrchovaně svobodný. (Jean Vanier)

Etty Hillesum (1914–1943) byla mladá holandská Židovka, která zahynula na podzim roku 1943 v Osvětimi. Její deníky a dopisy, jež po válce vyšly knižně, patří mezi nevýznačnější duchovní svědectví 20. století. Uprostřed svého intelektuálního bloudění a v kontextu válečných hrůz objevila Boží přítomnost, tajemný zdroj hluboké lásky a radosti, začala nově vnímat krásu a důstojnost lidského života. Její duchovní cesta je dost atypická. Při svém hledání čerpá jak z judaismu, tak z křesťanství, ani jedno vyznání však a nepřijme bezvýhradně a plně nepraktikuje. Ve svém nitru však postupně objevuje osobního Boha, kterého bez obtíží poznávají židé i křesťané, a objeví i sílu sebedarující lásky, která je silnější než jakékoli zlo, silnější než smrt.

Autor napsal svou životopisnou črtu o Etty s jediným přáním – umožnit nám lépe poznat tuto oslovující osobnost, která svou autentičností přitahuje stále nové a nové čtenáře.