Devadesátiletá Lída trpící Alzheimerovou chorobou tráví stále stejné dny v domově důchodců, sama sobě anonymním člověkem. Zapomněla na všechno a na všechny, uzavřela se. Ve snech se jí však vracejí vzpomínky na dětství u Azovského moře, na totální nasazení v Německu, na muže, který ji z Reichu odvedl do Československa.

Když už to vypadá, že koloběh Lídina současného života nemůže rozsvítit nic hezkého, a hlavně nikdo blízký, objeví se u ní patnáctiletá Eva s kamarádkou Káťou a tajemným herbářem nalezeným v opuštěném domě. Dívkám se podaří nejen přiblížit se k osamělé, zahořklé dámě, ale také objevit její dávnou přítelkyni Valju, s níž se v době nuceného nasazení vzájemně podporovaly, a obě kdysi nasměrovala láska do stejného moravského města.

Lída s Valjou však nejsou jediné, kdo v křehkém příběhu nalézají, co jim chybělo.