Recenze knihy: Tady byla Britt-Marie, Čtenářský klub za mřížemi, Konec nylonového věku, Až tě zabiju, Můj první hrabě

Očima i ušima šéfredaktorky v létě

29.7.2026 Alena Badinová Bez komentáře

Feel good romány, českou klasiku, napínavý thriller i historickou romanci – to vše najdete v dnešním recenzním přehledu novinek i dříve vydaných románů. Ať už si přejete audioknihu či tištěnou knihu pro letní pohodu, nabídnu vám obojí. Stačí si vybrat podle vlastních žánrových preferencí.

Mým třetím setkáním s tituly Fredrika Backmana byla audiokniha Tady byla Britt-Marie. Vůbec jsem netušila, že volně navazuje na titul Babička pozdravuje a omlouvá se (krátká recenze) – Britt-Marie je totiž jednou z obyvatelek domu a adresátkou jednoho babiččina dopisu. Jenže poté, co ji manžel opustí, se rozhodne z domu odstěhovat a odejít za prací. Protože čtyřicet let nepracovala, navíc se chová jako stará protivná bába, je těžké nějakou práci najít.

Ocitne se ve vesnici Borg jako správkyně domu dětí a mládeže. Postupně se seznamuje s lidmi, kteří odtud ještě neodešli, a proti své vůli se stane trenérkou malých fotbalistů, což jí naprosto převrátí život vzhůru nohama. A kdo ví, konečně možná začne žít po svém.

Do Britt-Marie, jíž opět propůjčila svůj hlas Valerie Zawadská, jsem se zamilovala a proplakala s ní řadu kapesníků, protože Britt-Marie nic nedělá jen tak napůl. Pochopila jsem, že za fasádou hádavé a protivné babky se ukrývá měkké srdce otevřené všem, kteří to potřebují. Fredrik Backman vytvořil další nesmrtelný příběh o tom, že lidé nejsou takoví, jací se zdají na první pohled. Více než deset hodin dlouhou četbu připravilo vydavatelství OneHotBook a můžete si ho stáhnout například z webu Audioteka.com.

————————————————

Dalším románem po knize Čtenářský klub v Bordeaux (krátká recenze), který staví na čtení knih, je Čtenářský klub za mřížemi americké autorky Monicy Woodové. Knihu v českém překladu Terezy Suché vydalo nakladatelství Jota.

Bývalá učitelka Harriet vede Čtenářský klub ve věznici pro ženy. Ženy, které jsou odsouzené za různé zločiny, čtou a komentují jednání knižních hrdinů. Ovšem nejvíc je zasáhne poezie. Jednou z trestankyň je Violet, která kvůli jízdě v opilosti usmrtila jinou ženu. Její trest právě končí a ji tudíž čeká rozhodnutí, co udělá se svým životem dál. Důchodce Frank, který pracuje jako údržbář v knihkupectví, se těší na Harrietiny návštěvy. O svou ženu totiž přišel při autonehodě. A osudy těch tří se jednoho dne protnou…

Kniha vypráví o hledání sebe sama po uzavření jedné etapy života, o naději a odpuštění, o knihách a také o tom, co bude pak. A také o lidskosti, která vítězí i v těch, kteří udělali chybné rozhodnutí. Oddechový román s dobrým koncem je ideálním čtením pro odpočinek v letním čase, zejména pro milovníky knih, poezie a papoušků.

————————————————

Ač kniha Konec nylonového věku patří do série Josefa Škvoreckého o Dannym Smiřickém, byla jsem při jeho poslechu zmatená. Mluví mnoho vypravěčů, ale žádný Danny! V audiopodobě sérii čte Jan Meduna (stejně jako Prima sezónu či Zbabělce) a jeho interpretaci opět nelze nic vytknout – dokonale se vžíval do dialogů i monologů mladých dospělých, jejichž osudy se protnuly na jedné mimořádné swingové zábavě, zjevně poslední svého druhu, neb se píše rok 1948.

Konec nylonového věku uzavírá další etapu naší historie. Novela o délce pět a půl hodiny zachycuje rozporuplné pocity studentů, kteří dokončili svá studia. V rukou už drží umístěnky a podle místa, kam půjdou, si malují svou budoucnost. Jedni už zakotvili v manželském svazku, jiné svatba teprve čeká, další milují, ale bez naděje na úspěch, další jsou sžíráni žárlivostí. Někteří už se chytli správné ideologie, jiní doufají, že se časy brzy zase změní… A do toho zní teskný hlas saxofonu.

Měla jsem trošku problém se při neustále se měnících vypravěčích soustředit na samotný obsah. Zpočátku jsem se neorientovala, kdo je kdo, a pořád jsem hledala Dannyho. Marně… Konec nylonového věku vnímám asi jako nejzmatenější dílo, které jsem dokázala pochopit až na jeho konci. Malou mistrnou fresku z konce svobodných časů připravilo pro poslech vydavatelství OneHotBook a můžete si ji stáhnout například z Audiolibrix.com.

————————————————

Novinka B. A. Paris Až tě zabiju se současně s vydáním knihy v češtině dočkala i své audioverze. Připravilo ji vydavatelství VOXI a já si ji stáhla z webu Audiotéka.cz. Takřka rovných osm hodin audia načetla Barbora Goldmannová. Její hlas mi zpočátku nesedl (byl pro mne neznámý), nicméně jakmile mě strhnul obsah, rychle jsem si na interpretaci Barbory Goldmannové zvykla a při refrénově opakované větě „Až tě zabiju…“ mi doslova běhal mráz po zádech.

B. A. Paris píše romány s ženskými hrdinkami (viz náš rozhovor), které čelí mimořádné zátěži (manipulaci ze strany partnera, domácímu násilí, rodinné tragédii apod.). Nell není výjimkou – žije pod falešnou identitou a snaží se svým životem odčinit, co zavinila svojí neústupností. Pomalu vychází ze svého poustevnického života a dovolí si i zamilovat se. Jenže minulost není tak pohřbená, aby ji nedostihla. Podle všeho Nell někdo sleduje – a nepřestane, dokud ji nepřipraví o život!

Musím říct, že tentokrát jsem byla celou dobu napnutá a bála se o Nellin život. Také mi stránky ze stalkerova deníku neustále předkládaly hádanku jeho totožnosti. Opravdu bych řekla, že romány francouzsko-irské autorky jsou čím dál propracovanější a stojí za to je číst. Nebo poslouchat. Můžete se přesvědčit sami.

————————————————

Další díl série Wortingtonovi americké autorky žijící v Německu Elly Qiunnové se jmenuje Můj první hrabě. A jako první nemá s Wortingtonovými skoro nic společného. Snad jen, že jeho hlavním hrdinou je lord Harrington, kterého v knize Markýz a já tak odbyla lady Charlotte. A vlastně jeho příběh začíná jejím odmítnutím.

Jenže lord potřebuje ženu, aby se mohl ujmout svého úřadu v zahraničí – manželství je totiž nezbytnou podmínkou. Proto nehledá lásku a vlastně se ani zamilovat nechce. Hledá ženu, která by disponovala správnými vlastnostmi. Vypadá to, že by jí mohla být Elizabeth Turleyová. Zajímá ji politika, touží cestovat a vládne organizačními schopnostmi. Jenže ona touží po manželství z lásky, jako mají její kamarádky. Povede se jí tvrdohlavého Harringtona přivést k tomu, aby ji skutečně miloval?

U této historické série mne neustále překvapuje, jak rychlé bylo domluvit sňatek a jak snadné bylo takovou ženu dostat do postele (zasnoubení se bralo už jako manželství). Tentokrát mi však v příběhu vadily dobové politické reálie – politiku nemusím ani současnou, natož historickou. Chápu, že bylo důležité věnovat jí dostatečný prostor pro ukotvení děje v historii, ale já bych se obešla bez dlouhých debat o Napoleonovi a Wellingtonovi. Moje chyba a ano, to je důvod, proč historické romány nepreferuji. Ale historické romance Elly Quinnové dosud obsahovaly politiku jen okrajově, a proto jsem si je oblíbila. Žhavé čtení o cestách lásky v dobách, kdy všechno bylo jiné než teď, totiž umí odvést pozornost od současných problémů. A tak jen doufám, že příště už bude politika zase jen na pozadí love story.

Kterou z knih byste si vybrali pro své letní čtení či poslech vy?
Dejte mi vědět!

Doporučení:

Share