Jiří Menzelpřečetl ze své knihy dva fejetony. „Stačí?“ ptal se s úsměvem po prvním publika, které přišlo popřát jeho knize hodně štěstí, a žertem dodával: „Teď už víte, že to nemusíte otvírat.“

Když dočetl druhý fejeton, vypravoval:

„Tak nevím, řekl jsem, když za mnou přišla Halina Pawlowská, abych do jejího nového časopisu psal jednosloupkové fejetony. Tenkrát zakládala časopis Story. Nerad píšu, takže jsem je psal vždycky až ráno od šesti do půl deváté těsně před uzávěrkou. V té době byl bulvár úplně jiný než dnes. Psal jsem do bulváru, ale moje fejetony čtenáře bulváru alespoň donutily zamyslet se nad něčím, co čtenáři seriózního tisku většinou znají.“

Jiří Menzel se s Miroslavem Bartákem přátelí už roky. Znají se více než 60 let, chodili spolu dokonce do školy. Menzel o Bartákovi prohlásil, že je někým mezi Mirkem Dušínem a Ferdou Mravencem, míval samé jedničky, a navíc je šikovný.

„Jako ilustrátor nemám, co bych ke knize dodal. Jako čtenáři je mi líto, že nevyšla nová kniha, tuhle už znám, tu už jsem četl,“

smál se Barták. Tyto fejetony vyšly již jednou, nyní mají čtenáři možnost přečíst si jejich výběr. Knize hodně spokojených čtenářů popřála i kmotra Taťána Kuchařová:

„Je to čest křtít takovou knihu. Nepochybuji o jejím úspěchu.“

Související knihy

Menzel, Jiří

Motto, 2011