Román o očistě Paříže

Čistý
Nečistý, hnijící a smrdutý. Takový byl roku 1785 slavný hřbitov Neviňátek. Když výpary z tlejících těl udusí několik osob a do některých sklepů z okolních domů se provalí hlína smíchaná s lidskými ostatky, je rozhodnuto. Na králův příkaz se musí hřbitov zrušit.

Historický román Čistý vydalo roku 2013 nakladatelství Host. Jeho autorem je bristolský rodák Andrew Miller, jehož prvotina Ingenious Pain (Člověk bez bolesti) z roku 1997 získala beletristickou cenu James Tait Black Memorial Prize, mezinárodní literární ocenění International Impac Dublin Literary Award a italskou cenu Premio Grinzane Cavour. Od té doby napsal pět dalších románů, například knihu Oxygen (Kyslík, 2001). Za román Čistý získal cenu Costa za nejlepší knihu roku 2011.

Uprostřed Paříže leží letitý hřbitov Neviňátek. I přesto, že okolí zamořuje zápachem a depresivním pocitem blízkosti smrti, někteří místní obyvatelé si bez něj nedokážou svůj život představit. Rozkládající se lidské ostatky ležící prakticky hned vedle obytných prostor však nejsou v souladu s osvícenským myšlením francouzského krále, který rozhodne, že hřbitov se musí zbourat a ostatky převést na místo, kde by neohrožovaly zdraví občanů.

Úkolem zbourat nejznámější pařížský hřbitov a místní kostel a udělat z pozemku hygienicky nezávadné místo je pověřen mladý a čerstvě vyučený inženýr Jean-Baptiste Baratte. Jean-Baptiste si sice představoval poněkud prestižnější úkol hodnější svého titulu, například stavbu honosného mostu nebo paláce, ale úkolu očistit Paříž se chopí velice energicky. S pomocí hrobníka a jeho mladé krásné dcery vyměří hřbitov, nakoupí potřebný materiál a sežene dělníky. Když se dají do práce, zjistí, že věc nebude tak jednoduchá, jak by se na první pohled možná zdát mohla.

Nejenže hromadné hroby zasahují až téměř dvacet metrů pod zem, ale všechny dělníky a i jejich vedoucí zasahuje zvláštní tíseň a deprese. Vykopávání lidských ostatků je velice neradostná práce, zvláště když se někteří lidé tváří, jako by snad ani nechtěli vidět hřbitov zbouraný. Přestože se jim hlína a staré kosti propadají až do sklepů a dokonce i jejich dech je cítit hnilobou, kostel a přilehlý hřbitov si již našel místo v jejich srdcích. Jean-Baptiste nakonec zjišťuje, že největším problémem pro očistu Paříže nebude nedostatek financí či pracovní síly, ale nelibost obyvatel.

Andrew Miller dokázal ve svém románu Čistý úžasně vystihnout úchvatnou a zároveň v jistém smyslu i morbidní atmosféru Paříže těstě před Velkou francouzskou revolucí. Nesnažil se nikterak přilepšovat popis života obyčejných lidí a jeho strasti a slasti, ba naopak, jako by úmyslně přes obraz Paříže z roku 1785 přehodil šedou látku a přes ni na něj nazíral. Nejen kniha jako celek vyznívá depresivně. Autor dokáže pomocí maličkostí dokreslit celkový dojem, takže čtenář má pocit, jako by jej prostředí knihy zcela pohlcovalo.

Spisovatel si zvolil pro svůj román velice netradiční námět. Nešlápl však vedle, naopak vytvořil dílo, jež se s velkou pravděpodobností zapíše do myslí čtenářů nesmazatelným fixem. Kniha Čistý se bude zamlouvat nejen těm, kteří mají rádi neobvyklé lidské osudy, ale i čtenářům, milujícím příběhy se silnou atmosférou.

Doporučení:
Share

Související knihy

zobrazit info o knizeČistý

Miller, Andrew

Host, 2013

Napsat komentář