Rok kostí, špinavých hrobů, úmorné práce. Rok mumifikovaných mrtvol a zpívajících kněží. Rok znásilnění, sebevražd, náhlých úmrtí. A přátelství. A touhy. A lásky… Rok tolik odlišný od všech ostatních, které dosud prožil.

Paříž roku 1785. Přeplněný starý hřbitov zamořuje vzduch zápachem a znepříjemňuje život lidem v jeho okolí.

Do tohoto prostředí přichází mladý venkovský inženýr Jean-Baptiste Baratte s královským pověřením k demolici hřbitova i sousedního kostela. Ale hřbitov má už od nepaměti své místo v srdcích místních obyvatel. Někteří si proto život bez kulis kostela a hřbitovních zdí nedokážou představit. Baratte svou práci zpočátku chápe jako příležitost přispět vlastním dílem k historickému pokroku a coby muž vyznávající osvícenské ideály se pouští do odstraňování historického břemene, které sužuje celou Paříž. Zanedlouho však vytuší, že zkáza hřbitova by mohla být předzvěstí jeho vlastní zkázy.