Jak už samotný název recenze napovídá, prokrastinace je chorobné odkládání úkolů a povinností. Převážně těch, které jsou náročné, vyžadují hodně času, nebo dokonce obojí dohromady. Pokud i vy cítíte, že vám odsouvání práce trvá déle, než její samotná realizace, měli byste zvážit, zda nenastala správná chvíle na skoncování s věčnou prokrastinací.

Dobrým rádcem do začátku by vám mohla být kniha Konec prokrastinace od Petra Ludwiga. U nás ji vydalo nakladatelství Jan Melvil Publishing. Sám autor uvádí, že měl dříve s odkládáním povinností problém, ale podařilo se mu najít metody, které mu pomohly prokastinaci ovládnout. A to natolik, že dokázal založit vzdělávací institut GrowJOB, kde se snaží převádět aktuální vědecké poznatky z oblasti motivace, rozhodování nebo efektivity do každodenní praxe.

Přestože je kniha Konec prokrastinace plná praktických, jednoduše vysvětlených metod, jak svůj čas lépe využít, nečekejte, že po jejím přečtení budete maximálně efektivní a po chorobném odkládání nezbudou žádné stopy. Jako u každé publikace, jež slouží k osobnímu rozvoji, je i u této zapotřebí, abyste se aktivně zapojili.

Základem úspěchu je motivace, takže jestliže jste odhodlaní se sebou něco udělat a svůj čas lépe zorganizovat, Ludwigův Konec prokrastinace vám bude dobrým rádcem. Autor s vámi probere, jak si vytvořit svou osobní vizi, jež bude pohonem pro vaše následující činy. Poradí vám, jak se donutit něco udělat pomocí „Buzer-lístku“, nebo objasní, proč je důležité hrdinství. Dále vám vysvětlí, jak zvládnout vlastní selhání, aniž bychom se vzdali úplně, nebo k čemu je dobré se snažit o co nejvyšší míru objektivity.

Velkou výhodou této knihy je její grafická stránka. Autor každou látku doplnil grafikou, která text zjednodušuje jen na to nejdůležitější, což oceníte hlavně ve chvíli, když si budete chtít cokoliv připomenout. Každá z kapitol obsahuje na konci také shrnutí nejvýznamnějších bodů.

I když se domnívám, že titul Konec prokrastinace patří mezi nejlepší svého žánru, je mi jasné, že nesedne každému. Ludwigovy metody, jak zkrotit svého „emočního slona“ nebo „křečka“, budou spíše vyhovovat systematikům, kteří upřednostňují ve svých věcech určitý řád, a rádi si své povinnosti a úkoly zapisují na papír. Naopak duše nespoutané, jež dávají přednost spontánnosti a chaosu, by mohly mít se způsoby, které autor v knize navrhuje, značný problém.

Trochu nešikovně řešený je citační aparát, jenž je v podobě soupisu uveden na konci. Čtenáři by pravděpodobně více ocenili, kdyby odkazy na zdroje informací byly uvedeny v poznámkách pod čarou hned u použité citace.

Autor v knize často klade důraz na fakt, že lidský život není nekonečný, a proto bychom se měli pořádně rozmyslet, čemu svůj drahocenný čas budeme věnovat. Přestože se nejedná o žádné převratné zjištění, občas mám pocit, jako bychom na tento fakt zapomněli. Mnohdy odkládáme nejen nepříjemné záležitosti, ale dokonce i ty příjemné. Jen tak přežíváme, aniž bychom se snažili cokoliv na svém způsobu života změnit. A to už stojí za zamyšlení.

Související knihy

Ludwig, Petr

Jan Melvil Publishing, 2013