A právě Blitzu je věnována nejnovější publikace zabývající se leteckými operacemi nad Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska nazvaná Luftwaffe Blitz. Jejím autorem je Angličan Chris Goss (nar. 1961), dlouholetý příslušník RAF a čestný člen mnoha německých, britských i amerických svazů válečných jednotek. Publikaci u nás v květnu tohoto roku vydalo nakladatelství Naše vojsko.

Publikací o druhé světové válce vyšlo od jejího konce mnoho. Dá se říci, že tento co do počtu mrtvých a velikosti utrpení nejhorší konflikt v dějinách lidstva je stále vděčným námětem. Občas by se mohlo zdát, že vše podstatné už bylo dávno napsáno a další a další publikace jsou jen pokusem, jak z tématu vytěžit ještě nějaký zisk. Skutečně i takové publikace vznikají. Ale ta od Chrise Goosse k nim bezesporu nepatří. Spíše než o populárně naučnou literaturu jde o historickou monografii zabývající se velmi detailně poměrně krátkým, ale bezesporu pro další vývoj konfliktu důležitým obdobím letecké války nad Spojeným královstvím. Dokladem předchozího tvrzení je i to, že z celkového počtu dvou set stran jich šedesát připadá na přílohy, a to především na přílohu č. 3, která je úplným výčtem náletů podniknutých Luftwaffe během Blitzu.  Uvedeno je vždy datum, cíle a seznam jednotek Luftwaffe, které se na náletu podílely.

Na přílohám předcházejících sto čtyřiceti stranách textu autor takřka den po dni, nálet po náletu seznamuje čtenáře s průběhem operace Blitz, především ale text prokládá přepisy historických dokumentů. Těmi jsou hlášení sestřelených letců Luftwaffe i navrátivších se nočních stíhačů RAF, analýzy a hlášení britského ministerstva letectví a konečně i zaznamenaná hlášení očitých svědků, ať už z řad civilní správy nebo záchranných jednotek zasahujících v napadených městech. Skoro každý nálet je tak popsán z různých úhlů pohledu. Pro všechny tyto pohledy je však typická jejich relativní strohost.

Této noci bylo nasazeno dvě stě padesát nepřátelských bombardérů. Nálet začal v 0.24 hod. a byl ještě tvrdší než ten z předchozí noci. Bylo hlášeno 200 incidentů, většinou z centra města a doků. Obzvláště těžké škody byly způsobeny na východě Hullu. Všechny požáry byly intenzivní a koncentrované, ale nejhorší zuřil v prostorách dovozců ropy, odkud vytékala ropa a zapálila hlavní ulici. Komerční budovy v okolí již hořely a záchranné práce byly tímto vážně narušeny.

Částečně bylo zničeno velitelství hasičů a přímé zásahy dostaly také divizní požární stanice a radnice. Všechny tramvajové linky ve městě byly vyřazeny z provozu kvůli zpřetrhané elektrické trakci a koleje byly na několika místech zablokovány. Převoz Hull – New Holland byl přerušen.

Během dvou nočních náletů přišlo o život 370 lidí, v třísettisícovém Hullu zůstalo bez přístřeší 30 000 lidí. (str. 120)

Ne, opravdu nejde o beletrii plnou hrdinských činů a barbarských a podlých nepřátel a čekáte-li od Gossovy knihy právě toto, budete nutně zklamáni. Naopak jedinečnou je kromě hloubky a úplnosti i možnost na stejnou událost nahlížet zraky jejích účastníků obou bojujících stran. Vskutku paradoxně pak působí hlášení sestřelených letců, kteří na jedné straně mluví o dobře splněném úkolu, tedy bombách přesně zasáhnuvších cíl, a na druhé straně často konstatují, že byli po svém sestřelení a úspěšném seskoku nebo nouzovém přistání civilním obyvatelstvem na zemi vlídně přijati. Ba co víc, dokonce i hoštěni čajem a sušenkami a to až do doby, než dorazila policejní hlídka a odvedla je k výslechu. Zabíjet je bezpochyby mnohem snesitelnější, nemusíme-li se při tom umírajícímu dívat do tváře. A i letec, který právě svrhl svůj smrtonosný náklad na nevinné civilní obyvatelstvo, se, často sám zraněn, z bezprostřední blízkosti nejeví jako vraždící stvůra. V monografii citovaná hlášení tak, kromě detailního obrazu na jednotlivé nálety, dávají i další v podstatě druhoplánovou informaci o válce a lidech v ní. Informaci, kterou čtenář v podstatě ani nečeká, ale kterou, pokud válku sám neprožil, nikde jinde nezíská.

Velkou předností monografie je i její  doprovodný obrazový materiál. Velké množství často dosud nepublikovaných fotografií, tématicky se vázajících k jediné operaci, je samo o sobě dobrým důvodem ke koupi.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Gossova Luftwaffe Blitz, na rozdíl od ve stejné době a u nás i stejným nakladatelství vydané Bowyerovy Bitvy o Británii, nesmí chybět v knihovně kohokoliv, kdo se leteckými bitvami nad Anglií seriozně zabývá. Zajímavou však může být i pro méně specializované zájemce o historii druhé světové války a válek vůbec. Těm všem lze Luftwaffe Blitz jednoznačně doporučit.

Související knihy

Luftwaffe Blitz
Pohled do zákulisí: listopad 1940 – květen 1941

Gross, Chris

Naše vojsko, 2013