Hororový román Anna krví oděná je prvním dílem série Anna od spisovatelky Kendare Blakeové. Přestože autorka již před touto knihou vydala román Sleepwalk Society (Společnost náměsíčných), příběh o Anně Korlovové sklidil mnohem větší úspěch. Letos v květnu by mělo nakladatelství Baronet vydat také druhý díl pod názvem Dívka z nočních můr.

Existuje spousta příběhů, které vypráví o strašlivých duchách, jež zamordovali každého, kdo se k nim jen přiblížil. Zatímco většina lidí nad takovými legendami jen mávne rukou, pro Case Lowooda to nejsou jen pouhé povídačky. Po svém otci zdědil jedinečný dar, jeho posláním je zabíjet duchy, kteří se svůj posmrtný život rozhodli využít k vraždění nevinných lidí. K tomu mu pomáhá kouzelná athame, dýka, jež dostal po otcově smrti.

Přestože Cas duchy zabíjí teprve od svých čtrnácti let, podařilo se mu jich zničit již několik desítek. Proto když se s matkou, která je jen tak mimochodem čarodějnice, přestěhuje do Thunder Bay, aby zničil další nebezpečný přízrak, ani ho nenapadne, jak náročnému úkolu bude muset čelit.

Ve starém viktoriánském domě na něj totiž čeká duch Anny Korlovové, jehož místní znají spíše jako Annu krví oděnou. Přízrak se stále zjevuje v  bílých šatech potřísněných krví, ve kterých byla dívka v roce 1958 zavražděna. Kdokoliv, kdo se odváží vstoupit do jejího domu, už z něj živý nevyjde. Alespoň to platilo do chvíle, než se v Annině příbytku nedobrovolně ocitl Cas, jehož se duch z neznámých pohnutek rozhodl ušetřit…

Kendare Blakeové se podařilo napsat čtivý, zajímavý horor, který vás bude bavit od první do poslední stránky. Příběh je plný dramatických a velmi vypjatých situací, ale nechybí mu ani klidné, zprvu nenápadné a všední scény, jež se na konci ukáží jako klíčové. Autorce se podařilo ohromit nečekaným závěrem, kdy si uvědomíte, že to, čeho jste si téměř nevšimli nebo považovali za nedůležité, sehraje ve finále obrovskou roli.

Hlavním hrdinou a zároveň vypravěčem příběhu je Theseus Cassio Lowood, kterému všichni říkají Cas. Tento sedmnáctiletý mladík se rozhodl jít ve šlépějích svého otce a pokračovat v rodinném poslání zabíjet duchy. Přestože se stále snaží být silný a před ostatními nedávat příliš najevo své emoce, v hlavě mu pořád víří spousta nevyjasněných otázek, na něž by rád získal odpovědi.

Od chvíle, kdy potká Annu, se celý jeho život obrátí naruby. Nikdy předtím neměl kvůli svému odlišnému způsobu života, který vyžadoval neustálé stěhování z místa na místo, žádné kamarády. Jenže s tímto velmi silným duchem se bez pomoci „civilistů“ neobejde, a tak se brzy spřátelí s místní školní hvězdou Carmel a gothickým telepatem Thomasem.

Velmi zajímavá je i postava ducha Anny Korlovové, jež i přes hrůzy, které spáchala, vzbuzuje soucit. Anna krví oděná má dvě tváře, dokáže se proměnit v běsnící monstrum, které trhá lidi na kusy, ale ve své podstatě je to křehká a zranitelná dívka, kterou někdo před mnoha lety připravil o život.

Milým zpestřením je kocour Tybalt, který svého pána dokáže upozornit na duchy ještě dříve, než je Cas zpozoruje. Škoda jen, že si jeho varování mladík moc nevšímá.

Přestože se v románu Anna krví oděná objeví hned několik scén, jež nejsou pro slabé nátury, není nutné se obávat samoúčelného prolévání hektolitrů krve. Autorce se také podařilo navodit lehce děsivou atmosféru, která vás bude doprovázet během celého příběhu, aniž by však odpoutávala pozornost nebo nějak jinak narušovala plynulost děje. Hrdinové příběhu dokáží pobavit a hlavně zaujmout svou různorodostí a také tím, že se snaží zbourat zavedená klišé o určitých typech postav – jako je např. namyšlená hvězda školy apod.

Tato kniha předčila mé očekávání, a to hlavně svou originalitou. Autorce se podařilo využít potenciál tématu a zároveň ve mně vzbudit očekávání, co přinese druhý díl Dívka z nočních můr. A proto Annu krví oděnou doporučuji nejen příznivcům duchařských historek, ale i čtenářům, kteří si občas rádi přečtou strašidelný příběh, přestože to není jejich nejoblíbenější žánr.

Ukázka z knihy

Přinutím se otevřít oči a snažím se kousek zvednout hlavu. Nejdřív na schodech nevidím nic neobvyklého. Jsou užší a zábradlí je aspoň na třech místech zlomené. Pak se ale podívám výš.

Je to ona. Mihotá se jako obrázek na počítačové obrazovce, jako nějaký temný přízrak, který se snaží probojovat z videa do reality. Jakmile se její ruka dotkne zábradlí, zhmotní se a pod její tíhou to vrže a skřípe.

Zlehka zatřesu hlavou. Pořád jsem dezorientovaný. Vím, kdo to je, znám její jméno, ale nemůžu si vzpomenout, proč jsem tady. Najednou mi dojde, že jsem v pasti. Nevím, co mám dělat. Slyším, jak Chase a Mike v hrůze opakovaně žadoní a hádají se, jestli mají utéct, nebo se mě nějak pokusit dostat z domu.

Anna ke mně sestupuje, jde dolů po schodech, aniž by dělala kroky. Příšerně za sebou vláčí chodidla, jako by je vůbec neuměla používat. Tmavé nafialovělé žíly jí prořezávají bělostně bledou pleť. Její černé vlasy bez odstínů se pohybují ve vzduchu, jako kdyby se vznášely ve vodě, vinou se za ní jako rákosí. To je na ní to jediné, co vypadá živě.

Nenosí svoje smrtelná zranění jako ostatní duchové. Říká se, že jí prořízli hrdlo, ale tahle dívka má krk dlouhý a bílý. Ale jsou tady ty šaty. Jsou mokré a rudé a neustále se pohybují. Kape z nich na podlahu.

Ani si nevšimnu, že jsem se posunul ke zdi, dokud neucítím studený tlak na zádech a rameni. Nemůžu odtrhnout oči od jejích očí. Jsou jako kapky ropy. Nejde poznat, kam se dívá, ale nejsem tak pošetilý, abych doufal, že si mě ještě nevšimla. Je příšerná. Nikoliv ohyzdná, ale nepozemská. (str. 67)

Související knihy

Blake, Kendare

Baronet, 2013