To se dozvíte v románu Zásnuby naoko, který napsala Elena Armas. Tato španělská spisovatelka se považuje za beznadějnou romantičku a milovnici šťastných konců. Právě proto si oblíbila vymýšlení příběhů pro dospělé ženy s romantickou dějovou linkou, díky které se čtenářkám rozbuší srdce a zrůžoví jim tváře. Už svým prvním románem Láska po španělsku, v němž vypráví o předstíraném vztahu, si získala mnoho fanoušků. Pokud tento motiv vyhledáváte i vy, mohla by vás zaujmout má recenze. Úspěchu dosáhl i její Americký milostný experiment, v němž dva cizí lidé sdílejí malou garsonku – více se dozvíte v mé další recenzi. Přestože v obou zmíněných titulech autorka nepřišla s originálním motivem, uchopila svá vyprávění tak, že mě zaujala a bavila.

V dalším románu Láska v prodloužení už se autorce dokonce podařilo popustit uzdu fantazii a vytvořila motiv, který nenajdete v desítkách dalších knih. Hlavní hrdinka Adalyn Reyesová (dcera generálního ředitele fotbalové franšízy a majitele fotbalového klubu Miamští plameňáci) přišla kvůli neomluvitelnému incidentu s týmovým maskotem o místo vedoucí oddělení pro styk s veřejností. Dokonce musela opustit milované velkoměsto – Miami! A uprostřed divočiny v Severní Karolíně se společně s bývalým profesionálním fotbalistou Cameronem Caldanim pokusila pozvednout úroveň místního fotbalového týmu… Opět si můžete přečíst mou recenzi.

Právě na Lásku v prodloužení volně navazují Zásnuby naoko. V roli hlavních hrdinů se tentokrát objevují Josephine Mooreová a Matthew Flanagan. Pokud jste Lásku v prodloužení četli, obě postavy už trochu znáte. Matthew patří k Adalyniným nejlepším přátelům. A Josie? Adalyn ji poznala jako starostku malého městečka v Severní Karolíně, kam Adalyn utekla před dopady zmíněného incidentu…

Nyní se život devětadvacetileté Josie otřásá v základech: ozval se jí totiž otec. Já vím, říkáte si, že na tom přece není nic divného… Jenže on se ozval po devětadvaceti letech! Josie vychovala matka, s otcem se nikdy nesetkala. Zajímá vás, kdo se po letech rozhodl přiznat k otcovství? Andrew Underwood! Generální ředitel fotbalového klubu Miamské plameny a Adalynin otec. A tak se Josie stává součástí složitého světa bohatých a prožívá dramata jako vystřižená z televizních seriálů…

Andrew jednoduše rozrazil dveře od mého obyčejného života a vpadl do něj. (str. 9)

Nejspíš tušíte, že Andrewovo přiznání se stane velkým soustem pro novináře. Josie navíc patří k ženám s pestrou minulostí: např. byla už čtyřikrát zasnoubená (třeba s politikem či s vrcholovým sportovcem), ve všech případech však ze svatby nakonec sešlo. I tyto informace nyní ohrožují Andrewovu pověst a také jeho podnikání…

Všichni teď vědí, že vás opustil. Tu sladkou, vesnickou holčičku, která v sedmnácti přišla o matku a musela se o sebe sama postarat, zatímco její otec se v Miami topil v penězích. Rozkošnou vesničanku, která okouzlila nikoli jednoho nebo dva či tři, ale dokonce čtyři velmi významné muže, jen aby je odhodila jako kus nepotřebného, špinavého hadru. V jejich svatební den. (str. 18)

Jak tedy celou situaci pojmout, aby napáchala co nejméně škod? Je třeba navodit dojem spokojené rodinky! Josie by se měla přestěhovat do Miami, navštěvovat s otcem různé akce, aby ukázali, že drží při sobě. Ovšem co myslíte, že se stane ve chvíli, kdy se na jejím prsteníčku opět objeví zásnubní prsten? Byť třeba jen nedopatřením?

Neprobíhalo to tak, jak jsem si představovala. Ale co jsem mohla čekat? Neměla jsem to promyšlené. (str. 22)

Příběh má pomalejší rozjezd – autorka vás totiž nejprve uvádí do děje a připomíná pár okamžiků z předchozího dílu. Přestože jsem Lásku v prodloužení četla před půl rokem, některé zvraty jsem bohužel stihla zapomenout. Takže já tento návrat do minulosti oceňuji. Díky němu jsem se ve všem snadno zorientovala a pak už jen čekala, až příběh nabere na obrátkách. Což se brzy stalo!

Přiznám se, že jsem od románu Eleny Armas měla poměrně vysoká očekávání. Její dosavadní tvorbu mám ráda a líbí se mi styl, kterým píše. Dokáže vytvořit zajímavé postavy, baví mě sledovat vztahy, které se mezi nimi vyvíjí, a oceňuji i to, že ve svých vyprávěních zbytečně netlačí na pilu – hlavní postavy se na sebe okamžitě nevrhají, ale nejprve se poznávají. Sexuálním scénám se sice nevyhýbá, ale určitě je lze považovat za umírněné. Oslovil mě i její humor – i tentokrát mi několikrát vykouzlila úsměv na tváři. Josie totiž dříve jedná, než myslí, kvůli čemuž se dostává do řady nepříjemných (zároveň ovšem úsměvných) situací. Má očekávání tedy byla naplněna a čtení jsem si užila!

Máte-li romány Eleny Armas rádi i vy, Zásnuby naoko se vám budou líbit. A jestliže její knihy zatím neznáte, napravte to – všechny stojí za přečtení.

Související knihy

Armas, Elena

Ikar, 2025