Prajzština, kouzelné nářečí, kterým se mluví na hlučínsku, je v knize Petra Čichoně tím, proč by si ji snad jinak váhavý čtenář měl rozhodně přečíst. Podobně vás okouzlí i svět hlavních protagonistů, svérázného páru, který v době lockdownu zažívá každodenní obyčejnost ve slezské Ostravě.

Pod kopcem Landek ve slezské Ostravě žije ve dvou starých havířských domcích zvláštní pár – Johan a Truda, rázovití obyvatelé kraje formovaného hornickou tradicí. Navykli si pozorovat lanovku vozící turisty na vrchol kopce, na zahrádce popíjejí pivo, které se jim v lahvích chladí na dně malého rybníka, a zdánlivě bezstarostně si užívají své obyčejné životy. V době lockdownu se Johan s Trudou ocitají v nezvyklé situaci: jsou čím dál víc odkázáni sami na sebe, Johanův syn Hannes žijící v sousedním Polsku se k nim obtížně dostává přes uzavřenou státní hranici a Trudina dcera Maruška má svůj nový život v Praze. Radost ze setkání s dětmi a vnoučaty nahrazují nové starosti, reflektované ve svérázných rozhovorech a nápadech, jejichž atmosféru dotváří kouzelné hlučínské nářečí – prajzština. Zatímco Johan a Truda mudrují, jestli proti „činskemu virovi“ pomohou spíše „haderky přes pusinu“, řádně vychlazené pivo, „trumpovska dezinfekcija“ nebo „fajně zlata polivka“ z koi kaprů prodávaných v hobby marketu, nelítostná realita doráží až k nim na zahrádku. Na pozadí zdánlivě nedůležitých dějů a situací se rozvíjí příběh v jedné rovině humorný, zároveň ale v jádru vážný a tragický. Skrze místy groteskní vyprávění tak autor odkrývá absurditu a bizarnost doby pandemie, kterou oba hrdinové prožívají po svém – se svérázným pohledem na život a neméně svéráznými názory, jež nasvěcují nedávnou globální zkušenost z nových perspektiv.

Idu ten rybnik přikryt peřinu

Autor: Petr Čichoň

Počet stran: 224
Vazba: brožovaná
Formát: 120×190 mm
ISBN: 978-80-7260-624-5
Doporučená cena: 267 Kč

Knihu Idu ten rybnik přikryt peřinu vydalo nakladatelství Prostor.

Ukázka z knihy

Trochu poprchava, tak pravim, pudem. Johan pokyva hlavu a už ide se mnu do mojeho domka. My mame vedle seba take dva male haviřske domky, su od sebe rozdělene enem malu mezeru a zahrada je společna. Uprostřed te malučke zahrady je rybnik. Johan se ho zrobil podle planku z časopisu Zenova zahrada. Nad tym rybnikem je vysoka skala, na kteru lita uplně nova lanovka. Kvuli virovi ale nelita, dokonce i kabiny stahli z teho lana. Budu do nich robit plexiskla, všecko kvuli temu virovi. Dokonce i landecky park zavřeli, zrobili tam, jak je napisane nad vstupem, hornicke muzeum, ale fčil je všecko zavřene. I my sme zavřeni, tak ideme pomalu do moji kuchyně.

O autorovi

Petr Čichoň (*1969) je spisovatel a básník, pochází z Hlučínska, žije v Brně. V minulosti pracoval jako redaktor literárních časopisů a nakladatelství Votobia, Host a Vetus Via, v současnosti působí ve vlastním architektonickém ateliéru. Vydal básnické sbírky Chilia, Villa diabolica a Pruské balady / Preussische Balladen. Na ty zatím naposledy navázal sbírkou Borderline Frau, jejíž součástí je i vinylová deska s autorským přednesem a hrou na loutnu. Petr Čichoň byl v minulosti navržen na Drážďanskou cenu lyriky a za prózu Slezský román nominován na Cenu Josefa Škvoreckého. V roce 2020 vydal román Lanovka nad Landekem, napsaný prajzským dialektem, který stejně svérázně využívá i v aktuálním románu Idu ten rybnik přikryt peřinu.

Zdroj informací: Prostor

————————————————

Klára Teršová nabídne v pořadí svůj třetí román, který uzavírá jakousi pomyslnou trojici příběhů, jež započaly už v období první republiky v jejím debutovém románu Bílý pramen. V tom posledním je současný příběh Niny, která se vrací do svého rodiště a společně s tím i do vzpomínek, které však někdy mohou být těžší, než se zdá.

Ambiciózní novinářku Ninu žijící dosud ve velkoměstě nečekaně zasáhne tragická událost. Velmi miluje svého muže Gabriela, prožité trauma však poznamenává i jejich vztah, a tak se rozhodne, že se vrátí… Nejen do svého rodného města na okraj republiky, ale také do vzpomínek. Na pozadí neutěšeného stavu periferie dokládá stav své rozervané duše. Domnívá se, že může žít dál jedině tak, že se odtrhne od svého dosavadního způsobu života, a pro nový začátek si vybírá dávno opuštěnou vilu po německých obyvatelích v lesích. Pere se s jejím nepohodlím i se svými démony, často se pohybuje na hranici bdění a snění. Příběh kombinuje dva paralelní světy, které se propojují v motivu nebes jako místa, kam odcházejí duše zemřelých. Čtenář si postupně skládá jednotlivé střípky dohromady a klade si otázku: Co je sen a co je realita?

Nebesa

Autorka: Klára Teršová

Počet stran: 272
Vazba: vázaná
Formát: 130×200 mm
ISBN: 978-80-257-4660-8
Doporučená cena: 388 Kč

Knihu Nebesa vydalo nakladatelství Argo.

Ukázka z knihy

Moje Cesta byla zalitá teplým, mléčně bílým světlem, které ke mně pronikalo skrz skleněnou vitrínu, možná výkladní skříň. Jedna z mála věcí, jež jsem vnímala, bylo teplo a světlo, které dokázalo pohltit mé drobné tělo a zalepená víčka. Cítila jsem i doteky, něžná matčina slova, která šeptala: „Ani, Aninko…“ A spěšné pokyny. Někdo se mnou manipuloval, ale bylo to jen pár okamžiků a já se pomalu nořila do stále rychleji se otáčejícího víru, kterému jsem se pro nedostatek sil nedokázala bránit. Část mě samotné si přála zůstat na Zemi, zejména v jemném prostoru uvnitř matky, kde jsme se sestrou plavaly v plodovém vaku, ovázané porůznu pupečními šňůrami. Dodnes však nedokážu ten pocit udržet, možná ani není skutečný, třeba jsem o něm jen četla.

Můžete si přečíst celou ukázku.

O autorce

Klára Teršová se narodila v roce 1989 v Aši. Vystudovala politologii na Univerzitě v Hradci Králové a ekonomii na České zemědělské univerzitě. Dva semestry absolvovala ve španělské Salamance a Granadě, jako stážistka působila v Bruselu. Souhra okolností ji zavedla zpátky do jejího rodiště. Neutišená situace města v pohraničí ji podnítila k napsání trilogie o tomto krásném, i když komplikovaném koutu republiky. Autorčina prvotina, Bílý pramen, se odehrává za doby první republiky až do odsunu původních německých obyvatel. V románu Až ke křížku pak nahlíží léta sedmdesátá prizmatem žen z vlastní rodiny. A do třetice se v próze Nebesa kruh uzavírá líčením současného příběhu mladé ženy, novinářky Niny, která se z velkoměsta vydává žít do opuštěné vily v lesích. Svůj život na periferii Klára Teršová reflektuje na svém blogu, který najdete na internetové adrese www.madeinzapadakov.cz.

Zdroj informací: Argo

————————————————

Co se stane, když se v hlavní roli příběhu potkají tři zdánlivě nesourodé osobnosti? Co může mít společného starý vdovec, sebevědomý mladý Jakub a dívka Jana, okolo které se vznáší trochu podivná aura? Jakou roli v tom všem hraje majetek a kdo z téhle podivné hry vyjde jako vítěz se můžete dočíst v románu Jiřího Hájka.

Vysoká hra se čtyřmi kartami. Devadesátiletý osamělý vdovec. Sebevědomý mileniál Jakub. Trochu tajemná dívka Jana. Majetek. Kdo shrábne bank a komu zůstane Černý Petr? Jednoho dne pošťák nečekaně doručí samotářskému vdovci knihu, kterou napsal jeho vzdálený příbuzný. Tichý, šedý stereotyp stáří solitéra se rázem změní na pestrou mozaiku příběhů a setkání, která mají prozářit a zaplnit strýčkovu samotu. Nebo snad srdečný, upřímný a inteligentní mladík sleduje jiný záměr? Jana pravdu zná, ale ta už před časem zmizela neznámo kam…

Tahle země není pro slušný

Autor: Jiří Hájek

Počet stran: 184
Vazba: vázaná
Formát: 145 x 205 mm
ISBN: 978-80-278-0222-7

Knihu Tahle země není pro slušný vydalo nakladatelství Epocha.

Ukázka z knihy

Táta, ruský legionář, se vrátil domů až ve dvacátém roce, setra byla vážně nemocná a švagr se o tchyni odmítal starat, její syn se přece vrátil domů, ať se postará on. Jenže táta, takto Mladoboleslavák, byl tehdy v zaškolovacím kurzu u pražské policie a bydlel v policejních kasárnách. Takže nastal problém. Zkusil uprosit švagra, aby to ještě chvíli s mámou vydržel, že mu za ni bude platit a že si hned po skončení kurzu najme byt a mámu vezme k sobě, jenže neuspěl. Švagrtrval na kategorickém ne, a navíc byl na tátu sprostý, takže dostal přes hubu. Nicméně máma, moje babička, zůstala tátovi na krku a chudák táta nevěděl, jak z toho ven. Když bylo nejhůř, zjevil se na scéně deus ex machina Blahout a bylo po problému. Ruský legionář Blahout byl tátův krígskolega a dlužník.

K dispozici máte i kompletní ukázku.

O autorovi

Jiří Hájek (*1933) se narodil v Praze, vystudoval fakultu inženýrského stavitelství při ČVUT. Po promoci pracoval jako projektant v pražském Hydroprojektu. V roce 1964 byl převeden na Ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství, po reorganizaci v roce 1965 na Ústřední správu vodního hospodářství, kde od července 1967 pracoval jako tajemník kolegia ministra-předsedy Josefa Smrkovského. Vyšším státním úředníkem pak zůstal až do roku 1990, poté se věnoval přednáškové činnosti. Na základě jeho přednášek vznikla Malá kniha o šéfech aneb Jak se vyznat v představených (1996). V Nakladatelství Epocha mu vyšla memoárová kniha Přelet přes území nikoho a Hra na Třetího, beletristicky zpracované historky z prostředí režimistických kápů, veteránů dávné bitvy, o níž se ví jen to, že nikdy nebyla.

Zdroj informací: Epocha

————————————————

Věda. Pro většinu populace zcela abstraktní pojem, podobně jako pro lidi, se kterými se setkává hlavní hrdina románu Josefa Pánka. Ten reflektuje i to, že denně využíváme vědecké vymoženosti, aniž tušíme, jak fungují, nebo se zajímáme o vědu jako takovou. U těch, se kterými se potká, hledá porozumění, ale lze jej vůbec v dnešní společnosti u něčeho takového najít?

Co je v dnešní době vědecký objev? Jaké místo a význam má věda v soudobé společnosti? A zbývá v ní prostor pro skutečně tvořivé myšlení? Pánkova nová próza je zasazená do Dublinu, kam se hlavní hrdina vypravil na konferenci o astrofyzice. Až na místě zjistí, že mu anonymní recenzenti prestižního vědeckého časopisu „zabili“ přelomový objev. Po konfliktu s ostrahou konferenčního centra, která ho nutí, aby si na krk navlékl konferenční visačku jako nějaká ovce, uteče raději ven. Potlouká se kolem kanálů a po mořském pobřeží, opíjí se a uvažuje o stavu společnosti, která každodenně používá vědecké výdobytky, aniž v nejmenším tuší, jak fungují, aniž se o to zajímá. Na své pouti cizím městem se potkává s řadou lidí, u nichž marně hledá porozumění. Josef Pánek napsal další svébytnou a sugestivní prózu, v níž provokativně ryje do obnažených nervů naší postindustriální společnosti.

Portrét vědce v systému postindustriální společnosti

Autor: Josef Pánek

Počet stran: 192
Vazba: brožovaná
Formát: 140×210 mm
ISBN: 978-80-257-4696-7
Doporučená cena: 378 Kč

Knihu Portrét vědce v systému postindustriální společnosti vydalo nakladatelství Argo.

Ukázka z knihy

Vydechl jsem; pokračoval (k tý holce): ‚Jenomže, když to tak je, tak to tak má bejt a nejde to jinak, protože to jinak není a skutečnost je jen jedna, a civilizace, jak je dávno známý, ubírající se po spirále definovaný jednak v čase, jednak v technický, společenský a kulturní vyspělosti, zas jednou dosáhla vrcholu a začíná se hroutit, tentokrát proto, že se hroutí její moderní základ, tj. základní věda, zkomercializovaná a kvůli tomu neobjektivní, kusá a zkreslená, produkující chybný a neúplný znalosti o našem světě, způsobující spolu s bezohledností majitelů nadnárodních korporací a jejich poskoků politiků devastaci planety a už i okolního vesmíru, vznikající globální nedostatek vody a nerostnejch surovin, globální klimatickou změnu, pandemie a nerovnoměrný rozdělení bohatství světa.

Podívejte se na celou ukázku.

O autorovi

Josef Pánek studoval v Praze, žil a pracoval v Norsku a Austrálii, nyní žije v České republice. V roce 2013 mu vyšla sbírka povídek Kopáč opálů a o čtyři roky později novela Láska v době globálních klimatických změn, ta na sebe strhla pozornost díky osobitému stylu a neotřelému pohledu na svět, který se s nástupem globalizace prudce mění. V roce 2018 za ni získal cenu Magnesia Litera. V románu Jsem jejich bůh z roku 2022 šel ve zpřítomnění intenzivně prožívané ztráty jistot a existenciální obnaženosti ještě dál.

Zdroj informací: Argo

---

Zapojte se do našich aukcí, v nichž najdete tyto knihy a mnoho dalších za skvělé ceny.

Znáte tvorbu těchto autorů? A která novinka zaujala vás?
Napište nám svůj názor v komentářích.

Související knihy

Portrét vědce v systému postindustriální společnosti

Pánek, Josef

Argo, 2025

Tahle země není pro slušný

Hájek, Jiří

Epocha, 2024

Nebesa

Teršová, Klára

Argo, 2025

Idu ten rybnik přikryt peřinu

Čichoň, Petr

Prostor, 2025