Takzvané Ig Nobelovy ceny jsou udělovány ve jménu Nobelova fiktivního bratra Ignáce pod patronátem humorného vědeckého časopisu Kroniky nepravděpodobného výzkumu. Předávání probíhá během slavnostní ceremonie na Massachusettském technologickém institutu (případně na Harvardu), přičemž finanční ocenění laureátů představuje bankovku v hodnotě 10 bilionů zimbabwských dolarů. Ceremonii tradičně doprovází házení papírových vlaštovek, jejichž oficiálním zametačem byl dlouhá léta profesor Roy Glauber, nositel Nobelovy ceny za fyziku z roku 2005.

Soutěží se v deseti různých kategoriích, které podobně jako seriózní Nobelovy ceny zahrnují fyziku, chemii, lékařství, literaturu, mír a ekonomii. Mezi nejdůležitější oceněné objevy patří vyvrácení pravidla pěti sekund – ukázalo se, že pokud upustíme jídlo na zem, bakterie nezačnou odpočítávat, ale kontaminují ho prakticky okamžitě. K dalším převratným objevům patří zjištění, že psí blechy umějí skákat výš než blechy kočičí. Podobně přelomová je informace, že jak plná, tak i prázdná láhev od piva dokáže způsobit frakturu lebky, a tudíž se může stát velmi nebezpečnou zbraní ve fyzických sporech.

Komise pro udělování Ig nobelovek se pochopitelně neomezuje jen na vědní obory, ale dokáže ocenit originální přístup k řešení jakéhokoli problému. V roce 2011 například udělila cenu za mír tehdejšímu starostovi Vilniusu, který nepovolené parkování luxusních aut vyřešil tím, že je nechal přejet obrněným transportérem.

Zatímco mezi laureáty Nobelových cen najdeme pouze dva české zástupce (chemika Jaroslava Heyrovského a spisovatele Jaroslava Seiferta), seznam Ig nobelistů čítá podstatně víc českých jmen. V roce 2014 naše výzkumné týmy získaly rovnou dvě ocenění: v oblasti veřejného zdraví za výzkum, zda je pro duševní zdraví člověka nebezpečné vlastnit kočku, a v biologii za pečlivé zdokumentování toho, že když psi defekují a močí, dávají přednost srovnání tělní osy se siločarami magnetického pole Země v severojižním směru.

Ani při loňském, v pořadí 34. výročí udělování Ig Nobelových cen nechyběl český zástupce, který se svým týmem provedl 350 757 hodů mincí, aby dokázal, že pravděpodobnost padnutí 50 na 50 tak docela neplatí. Další ocenění si odnesli japonští vědci za důkaz, že někteří savci dokážou vstřebávat kyslík konečníkem, nebo veselá partička z Amsterdamu, která uspořádala závod opilých a střízlivých červů v chromatografickém labyrintu, aby roztříděním podle jejich „kroutivé aktivity“ lépe porozuměla dynamice polymerů.

Závěrem se hodí podotknout, že i na pohled bizarní a zbytečný výzkum někdy může vést k překvapivě užitečným aplikacím. Například zjištění, že jistý druh komára přenášející malárii je přitahován zápachem lidských nohou a limburského sýra, bylo později využito ke konstrukci komářích pastí při boji s epidemií této nemoci v Africe (v pastech se dle příslušné publikace nacházel sýr, nikoli ponožky).

Five second, autor obrázku: Greg Williams, www.wikiworld.jpg

Jarmila Mlčoušková

Autorka vystudovala biofyziku a od roku 2012 pracuje v laboratořích Masarykovy univerzity, kde pomocí speciálních mikroskopických technik pozoruje tajný život biomolekul a sbírá inspiraci pro své psaní. Baví ji vymýšlet originální světy, karetní i únikové hry a fantastickou havěť; svůj knižní debut s názvem Rogenovo oko (2021, CPress) proto umístila do prostředí magické univerzity. A pak přišel nápad na romantickou komedii z vědeckého prostředí brněnského kampusu, které je leckdy fantastičtější než jakýkoli fiktivní svět. Teorie vzájemného třesku vyšla v dubnu 2025 u nakladatelství Ikar.

Související knihy

Mlčoušková, Jarmila

Ikar, 2025

Mlčoušková, Jarmila

CPress, 2021