Knihu Krutá hra vydalo nakladatelství Cosmopolis.

Jusuf zaparkuje v Messeniově ulici na stejném místě jako ráno. Teplota v podvečerním šeru klesla lehce pod bod mrazu a z nebe se snášejí drobounké sněhové vločky.
„Tohle místečko máme evidentně rezervovaný,“ prohodí a otevře dveře. Tentokrát si svou koženou bundu oblékne. Jessica vystoupí a o kus dál zahlédne Essi, která se vleče se žlutými nákupními taškami.
„Jako na zavolanou,“ řekne Jusuf a zapálí si.
„Kde sakra vázne ta mapka od operátora,“ řekne Jessica a mávne na Essi.
„A Fantom si teda telefon vypnul telefon?“
„Signál měl naposledy včera v parku Kaivopuisto v 15.10.“
Dým čadící z Jusufových nozder se mísí s větrem a rychle mizí do nenávratna.
„Zeptáme se jí na ten druhej blog?“ nadhodí.
„Nevím. Něco mi říká, že bysme s touhle informací měli pracovat opatrně. Možná se o tom zatím vůbec nešířit,“ opáčí Jessica. Essi přejde přes přechod a vyšetřovatel jí vyrazí naproti.
„Dobrý den, ukažte, já vám s těma taškama pomůžu.“ Dívka se usměje a nabídky využije. Vypadá ještě unaveněji a rozrušeněji než prve. Možná už na ni začala doléhat vážnost celé situace. Ve třech dojdou k domovnímu vchodu. Essi odemkne a Jessica pohlédne na nedávno vyměněné zvonky, které dnes řešili hned několikrát. Krátce nato vyjede malý, až zlověstně stísněný výtah pro dvě osoby do třetího patra a dívka otevře kovové dveře. Jusuf se to rozhodl vzít po schodech, sejdou se tedy u bytu.
„Všichni mi říkaj, že bych měla jíst. I když nemám na jídlo ani pomyšlení,“ prohlásí a zasune klíč do vrchního zámku. Jessica sleduje, jak s robustním klíčem zápasí – bezpečnostní zámek asi v minulosti moc nepoužívaly, jestli vůbec. Od záhadného zmizení její spolubydlící je opravdu všechno jinak. Pak se přesune k druhému zámku, ale dveře se jaksi nechtějí otevřít.
„No no…,“ zaláteří Essi. Jessica s Jusufem si pokradmu vymění pohledy.
„Já tenhleten moc ne to…,“ dodá a znovu začne štrachat s bezpečnostním zámkem. „Ale teď ho nechávám zamčenej pořád…“ Vteřiny plynou a Essi se znovu pokouší odemknout horní zámek. Jessica se nemůže zbavit myšlenky, že byl celou dobu odemčený a dívka si jen myslela, že ho zamkla. Dveře se konečně otevřou. Essi vejde dál a tašky v předsíni odloží.
„Nezouvejte se,“ vybídne vyšetřovatele a roztržitě zamíří do obýváku. Jessica s Jusufem se za ní vydají v bundách a místnost prozkoumají pohledem. Obrazy ze zdí jsou pryč, obývací pokoj působí znásilněným a nahým dojmem.
„Odnesli si všechny Lisiny obrazy,“ podotkne dívka a Jessica přikývne. Helena Lappi nařídila zabavit mangy coby důkazní materiál, což lehce připomíná praktiky totalitního režimu.
„Až teď…,“ hlesne dívka s rukama v bok a pak si otře oči. „Až teď, s těma prázdnýma stěnama, mi došlo, že je Lisa fakt pryč.“
„Zase vám je vrátíme,“ ujistí ji Jusuf citlivě, i když ví, že je to chabá útěcha. Ona se přece nermoutí kvůli tomu, že má prázdné zdi.
„Seru na ně,“ opáčí Essi a rozvzlyká se. Pak sáhne po krabičce s papírovými kapesníky a do jednoho z nich se vysmrká. Posadí se na gauč a na policisty upře skelný pohled. Chvíli se zdá, jako by se celkem rychle oklepala. Vtom se ale něco v jejím výrazu změní, zármutek vystřídá zmatení a pak se náhle zatváří zděšeně. Tohle už Jessica zažila. Rychle se šířící paniku po tváři mladé ženy. Essi právě došlo něco strašného.
„Ježíšikriste…,“ vyhrkne dívka a zakryje si ústa. Jessica střelí pohledem po Jusufovi, který vypadá zmateně a ostražitě zároveň.
„Co je, Essi? Co se děje?“ zeptá se inspektorka a přistoupí o krok blíž. Mladá žena jako by nemohla popadnout dech.
„Je tady…,“ zašeptá.
„Kdo?“ řekne Jessica a podvědomě sevře v prstech rukojeť pistole, která jí visí u pasu. A pak pochopí, jak to dívka myslí. Nasládlá vůně, která tam ráno cítit nebyla. Kolínská. Fantom. Vtom se rozletí dveře od Lisina pokoje, a než kdokoli stačí zareagovat, Jusufa smete mohutná postava a odhodí ho na konferenční stolek, že to dřevěné nohy nevydrží a skleněná deska se pod jeho vahou roztříští. Místnost naplní řinčení tříštícího se skla a Essiin zoufalý křik.
„Stůj!“ zaječí na postavu Jessica, ale ta uhání do předsíně, protáhne se dveřmi a je fuč.
„Chyť ho, Jessi!“ zařve zprostřed střepů a třísek Jusuf a snaží se napřímit. Z ruky mu crčí krev. Jessica vytáhne zbraň a vrhne se na chodbu. Na schodišti pod sebou uslyší dusot kroků a okamžitě za nimi vyrazí.
„Stát! Stůj!“ opakuje a sviští ze schodů. Přes kovovou mříž prázdné výtahové šachty letmo zahlédne černý kabát a pánský širák, pronásledovaný se neuvěřitelnou rychlostí řítí do přízemí k domovním dveřím. Inspektorka slyší, jak dusá halou. Pak vrznou přední dveře. V jednom z bytů ve druhém patře se rozštěká velký pes. Jessica dosviští ke dveřím, vyběhne ven a před domem narazí na postarší pár. Muž se opírá o chodítko. Oba očividně vyděsila zbraň, kterou třímá v rukou.
„Kam běžel?“ Stařenka ukáže na Topeliovu ulici a Jessica se znovu rozběhne. Mine malý travnatý plácek s osamělým stromem a vydá se po kamenných schodech vedoucích na Messeniovu ulici. Jsou kluzké, a tak se levou rukou radši přidržuje železného zábradlí přišroubovaného na zdi. Musí toho chlapa chytit. Hledal tam…
V tu chvíli ji něco udeří na solar, až jí to vyrazí dech z plic, a ona ztratí balanc a skácí se na zem. V podezdívce uvidí výklenek velký tak akorát, aby se do něj člověk schoval, a skvrnami posetá hliníková vrátka. Nápaditý úkryt. Čeká, že schytá kopanec do tváře, nebo dokonce výstřel z hlavně, zkrátka něco, čím by muž završil tu její parodii na pronásledování. To se však nestane. Tmavá postava ji přeskočí a zmizí za rohem. Jessica s tváří na mokrém asfaltu lapá po dechu a snaží se nepozvracet. Do háje zelenýho… Už druhý ponížení v jednom dni. Pak ale všechno přehluší pronikavá bolest břicha a z jícnu se jí vyvalí žaludeční šťávy. Až když začne plivat sliny s pachutí žluči, uslyší za sebou přibíhat Jusufa.

——————–

K dispozici je také kompletní ukázka.

——————–

O autorovi

Max Seeck (*1985) patří v rodném Finsku k nejprodávanějším autorům. Původně pracoval v marketingu, ale v současnosti se již spisovatelské dráze věnuje na plný úvazek. Své knihy píše v rodném jazyce, finštině. V češtině již vyšla jeho předchozí kniha Věrný čtenář.

Zdroj informací: web autora

Nakladatelství COSMOPOLIS vzniklo v roce 2015 jako značka Nakladatelského domu GRADA specializovaná na široký výběr kvalitní světové i české krásné literatury různých žánrů. Knihy s logem COSMOPOLIS napovídají, že čtenář drží v ruce beletristický titul, který i nadále udržuje vysoké standardy kvality. Logo nové značky v sobě nese více významů: hřbety stojících knih, živoucí město i rytmus. Značka tady přináší svým čtenářům knihy z celého světa a drží prst na tepu doby. Pestrou skladbu žánrů a stylů ostatně ilustruje nejen logo, ale i motto redakce beletrie – KNIHY PLNÉ EMOCÍ.

Související knihy

Seeck, Max

Cosmopolis, 2021