Dokonalý život

fotografka

Někteří lidé nejsou spokojeni se životem, který vedou. Sní o „dokonalém životě“ – chtějí být nejen finančně zabezpečeni, touží přímo po životě v luxusu. Zarážející však může být, co vše jsou pro to ochotni udělat…

V některých případech může být velmi lehké proniknout do života úplně cizí rodiny a stát se její nedílnou součástí. Americká spisovatelka a novinářka Mary Dixie Carter zpracovala toto téma ve své prvotině nazvané Fotografka. Autorka pochází z herecké rodiny – její matkou byla herečka Dixie Carter a otčímem nedávno zesnulý herec a moderátor Hal Holbrook. Sama Mary účinkovala ve vedlejších rolích v několika filmech. Vystudovala anglistiku na Harvardu a tvůrčí psaní na newyorské univerzitě The New School. Přispívala do několika periodik a pět let pracovala jako odpovědná redaktorka internetového magazínu Observer.

Jak je patrné z názvu knihy, hlavní hrdinka Delta Dawnová pracuje jako fotografka – živí se především focením rozmazlených dětí z bohatých newyorských rodin. Nutno podotknout, že ve své práci je opravdu dobrá. Samozřejmě se stává, že dítka během focení nespolupracují. S tím si ovšem Delta umí bravurně poradit: okamžiky, které nedokáže v reálu zachytit, si následnou úpravou fotografií sama vytvoří, takže vše nakonec vypadá dokonale. A rodiče jsou nadšeni. Proto si Deltu najmou i Amelia a Fritz Straubovi, kteří si přejí nafotit oslavu jedenáctileté dcery Natalie.

Stačí chvilinka a Delta se zamiluje do způsobu života rodiny Straubových. Amelia a Fritz pracují jako architekti. Svůj dům si sami navrhli a je jejich velkou chloubou. O peníze nemají nouzi, lidé si jich váží a zdá se, že žijí dokonalý život. I Delta touží obývat impozantní vilu a stát se součástí jejich úspěšné rodiny.

Pokud chcete, aby lidé věřili, že skutečně patříte do jejich světa, musíte se do jejich životních stylu úplně ponořit. (str. 12)

Ačkoli úkolem Delty bylo původně jen vyfotit dokonalé rodinné fotografie, dokázala využít příležitost a podařilo se jí s rodinou Straubových během oslavy sblížit. Postupně si získává důvěru všech členů. Není to pro ni příliš složité. Jako fotografka je zvyklá všímat si detailů a pořádně se dívat kolem sebe. Sbírá střípky důležitých informací a proniká stále hlouběji do jejich životů.

Vzdávám se úplně všeho kvůli něčemu, co není jisté. (str. 230)

Nejspíš i vám je už jasné, že ve skutečnosti život Straubových vůbec dokonalý není: řeší problémy v manželském i pracovním životě. Taková maličkost Deltu nerozhodí, vše dokáže využít ve svůj prospěch.

Vždycky se mi zdálo, že zapadnout mezi moje klienty a jejich přátele je těsně mimo můj dosah. Teď ale zaujmu určité místo a zařídím to tak, že zbytek světa moji pozici bude chápat. (str. 258)

Fotografka je zařazena mezi thrillery. Já bych však s takovým tvrzením byla velmi opatrná a spíše bych knihu označila jako psychologický román. Od thrilleru totiž čekám více, než mi Mary Dixie Carter nabídla. Především svižný děj bez hluchých míst s nečekanými dějovými zvraty plnými napětí. Autorčino vyprávění je pomalejší. V první třetině se nestane prakticky nic důležitého, jen se seznámíte s postavami. Ve druhé třetině se vše začne vyvíjet určitým směrem a vy pochopíte záměry hlavní hrdinky (pokud jste je tedy neodhalili dříve). Ale napětí? To stále chybí. A nic na tom nezmění ani poslední třetina. Přinese rozuzlení, ale tempo vyprávění se nemění, příběh výrazněji negraduje.

Musím vyzdvihnout autorčinu práci s některými z postav: bavila mě především Amelia. Téměř po celou dobu jsem nevěděla, co si o ní mám myslet. Na jednu stranu působí zcela nevinně a zdá se, že její přátelství s Deltou je naprosto nezištné. Na druhou stranu se v knize objevují momenty, které nasvědčují tomu, že vše, co říká a dělá, není pouhá náhoda… Vypadá to, že Amelia a Delta mají jednu společnou věc: obě se dokáží chovat způsobem, aby vždy získaly, co chtějí. A otázkou je, která z nich bude mít nakonec navrch. Pro mě byla právě Amelia nejzajímavější postavou celého vyprávění. Škoda, že všechny kapitoly byly psané jen z pohledu Delty. Možná by se příběh vyvíjel zajímavěji, kdyby Amelia měla více prostoru.

Ty se pokoušíš žít cizí život, místo abys žila ten svůj. (str. 242)

Milovníky thrillerů tedy kniha nejspíš neuspokojí, ale pokud hledáte dobrý psychologický román, ve kterém si autorka celkem dobře pohrála s charaktery některých postav, může být Fotografka z nakladatelství Knihy Dobrovský dobrou volbou.

Doporučení:
Share

Související knihy

zobrazit info o knizeFotografka

Carter, Dixie Mary

Vendeta, 2022

Napsat komentář