Tak a je to tady, dnes konečně přišla má chvilka! Překvapím svou ženu, ale nikoliv tím, že se domů opět vrátím jak „dělo“ z baru kousek od nás, ale tentokrát doma překvapím mile, ba dokonce (nebojím se toho slova) dokonale! Ano, vážení přátelé, i takový jsem já!
V práci jsem dnes skončil poměrně brzy a volný čas jsem využil k vaření. V mé představě úplně vidím svou drahou paní, kterak otevírá dveře od bytu, a už z chodby se line vůně jejího oblíbeného pokrmu a ona nešetří slova chvály, o polibcích nemluvě.
S malou pomocí internetu jsem se do toho tedy opřel, vše nakoupil a vše připravil. Sporák i trouba jedou o sto šest a já si dal za odměnu sklenku vína. Možná, že to nebyla jen sklenka, ale celá lahvinka. Odměna od ženy pro mě bude samozřejmě vším, ale rád se odměním i sám.
K mé smůle mě asi přepadl nějaký mikrospánek nebo něco takového, v každém případě mě vzbudil pan hasič a ptal se mě, zda jsem v pořádku. Všude, po celém bytě, byl dým, místy malý plamínek, všude hodně mokro a zápach jako v pekle.
Chtěl jsem této nečekané návštěvě nabídnout alespoň kávu, ale z konvice zbyl také jen popel a plastové cosi, takže jsem raději mlčel a vše vstřebával.
Aby toho nebylo málo, má žena se akorát vrátila z práce.
„Tak tohle je poslední kapka!“ křičela ve dveřích.
Tomu jsem moc nerozuměl, protože neměla v ruce hadici jako hasiči všude kolem. Snad si něco zapomněla v práci nebo v obchodě, protože se celkem rychle otočila ve dveřích a odešla.
Venku se pomalu začalo stmívat, hasiči byli dávno pryč a má drahá stále nikde…
Nezvedala mi telefon, nereagovala na SMS zprávy, jako bych snad něco provedl…
Ale já chtěl jen připravit večeři a mít krásný večer…
Příště tedy raději do restaurace a tento zážitek už jen zveršuji, co si o tom myslíte?

Večeře

Vrátil jsem se domů dřív
a rozhodnul se potěšit
chtěl jsem skvělý kuchař být
udělat jídlo, co provoní byt

Zatímco se brambor vaří
flákota se pozvolna smaží
já otevírám láhev vína
hned usínám, vždyť byla to dřina

Najednou mě budí teplo a dým
rozhlížím se, nevím, co s tím,
celej bejvák vzplanul, shořel
já jako kuchtík pohořel

Vtom se domů vrací stará
taky přišla dřív, sakra zrada
jak jen vysvětlím, co se stalo,
ihned se obrací, asi ji to vzalo

Telefon mi láska nezvedá,
ale já přece nejsem nezbeda
tak ať pochopí ten můj počin
doma vařit snad není zločin

Tomáš „Burák“ Pocnar

Zdravím přátelé poezie a dobrého čtení,
dovolte mi, abych se vám v krátkosti představil. Jmenuji se Tomáš Pocnar, ale kamarádi mi od dětských let říkali Burák, a proto jsem pod touto přezdívkou vydal humorně depresivní básnickou sbírku I Ty se v tom najdeš. 
Sbírka je o všem možném i nemožném a je psaná trochu jinak než básně od jiných autorů. Zkrátka rád vybočuji z řady, k vybraným básním dokonce tvořím i videoklipy: Tak jako, Ruce pořezaný, Doplněk stravy, Bejby, Akné.
Najdete v ní široké spektrum témat, ať už je to šťastná či nešťastná láska, básně zasahují do pochmurných témat, jako je sebevražda, šikana, gamblerství nebo drogy…
To vše je odlehčeno básněmi např. o tom, že se stačí jen usmívat a vše je jednodušší, že je fajn si občas zalézt pod deku a číst si či že je dobré si čas od času užít nějakou tu oslavičku nebo že relaxace na chatě má své kouzlo.
Za příběhy v básních nemusíte většinou nic hledat, vše je psáno jasně a přímočaře, přece i mozek musí občas odpočívat.

• osobní stránky
• Instagram

Pokud byste chtěli zažít nevšední zážitek v podobě mého autorského čtení ať už u vás v knihovně, klubu, restauraci nebo přímo u vás doma, stačí zavolat na 723 352 306 nebo napsat na mail.

Související knihy

Burák

Anahita, 2020