Životopis nacistického funkcionáře

z-katedry-dejin
Kolem událostí 20. století je ještě mnoho prázdných míst, která se historikové snaží postupně zaplnit. Dalším dílkem do pomyslné mozaiky je i kniha o Josefu Pfitznerovi. Přečtěte si s námi životopis o tomto významném nacistovi z období Protektorátu a zjistěte, co jej dovedlo až na popraviště.

Vědecky fundovaný životopis významného nacistického funkcionáře Josefa Pfitznera, za války zástupce pražského primátora a nadšeného germanizátora Prahy, sleduje jeho životní pouť od narození ve slezských Petrovicích, přes studia v Opavě a v Praze, až po jeho vědeckou a politickou dráhu, která ho nakonec přivedla na popraviště. Autoři se nevyhýbají ani osobní charakteristice Josefa Pfitznera. Kniha zároveň čtivým způsobem přibližuje nacistickou politiku v protektorátu Čechy a Morava. Argumentace je doložena bohatým pramenným materiálem.

Z katedry dějin východní Evropy na pražskou radnici

Josef Pfitzner 1901–1945
Autoři: Detlef Brandes, Alena Míšková
Přeložil: Vladimír Čadský

Počet stran: 420
Vazba: brožovaná
Formát: 155×235 mm
ISBN: 978-80-200-3171-6
Doporučená cena: 495 Kč

Knihu Z katedry dějin východní Evropy na pražskou radnici vydalo nakladatelství Academia.

 

Ukázka z knihy

Klapka využíval všechny možné příležitosti, aby demonstroval samostatnost Čechů. Dne 24. dubna, na den svatého Jiří, uspořádala pražská městská rada vzpomínku na krále Jiřího z Poděbrad, když přijala městské zastupitele z tohoto města v zasedacím sále s obrazem volby krále. Poděbradští radní pak položili věnec ke hrobu neznámého vojína. Primátor doprovodil také delegaci z Poděbrad ke králově rakvi v dómu svatého Víta. Klapka využíval i další příležitosti, jako byl převoz ostatků básníka Karla Hynka Máchy do Prahy, vystavení jeho rakve v panteonu Národního muzea a procesí na vyšehradský hřbitov (6. května) k vlasteneckým projevům. Další příležitosti k projevům se naskytly 26. května při 63. výročí úmrtí Františka Palackého na hřbitově v Lobkovicích a 5. července 1939 na památku Mistra Jana Husa. Otevření výstavy „Svatý Václav a Praha“ v Obecním domě 23. září 1939 se zúčastnili i němečtí členové správní komise Klein a Schicketanz. Pražský hrad je „českým státním a národním centrem“, ale Klapka mimoděk zmínil, že Staré Město „bylo uvedeno v život s pomocí německých měšťanů a obchodníků“. Téhož dne Klapka přijal 27 zahraničních korespondentů z Berlína, které krátce přivítal a Pfitzner pak zahrnul dlouhými a polemickými výlevy proti západním mocnostem a politice československé vlády meziválečného období. (str. 194)

***

Dne 24. května 1940 byl v Praze přivítán Alfred Rosenberg, napřed Pfitznerem a následující den Klapkou. Pfitzner označil Prahu za bývalé centrum židovství a svobodného zednářství. Jeho zvláštním přáním je, „aby se tato Praha, která byla kdysi baštou protiněmeckých sil, stala městem, kde budou všechny protiněmecké, v internacionalismu zakotvené síly bezohledně potírány“. Klapka měl podle Pfitznerova soudu „nemožný projev“, a „ještě k tomu česky“, v němž „bránil češství s množstvím špiček proti němectví“ a mimo jiné požadoval znovuotevření českých vysokých škol. Klapka prohlásil, že „české obyvatelstvo smýšlí realisticky, dovede správně posoudit vážnost situace a v této souvislosti dostát svým povinnostem“. Potom ocitoval článek v Das Schwarze Korps, v němž byla jako základ spolupráce prezentována česká zásada „Já pán – ty pán“ a „Svůj k svému“. Vysoký kulturní stupeň českého lidu přiměl říšskoněmeckého autora k prohlášení: „Přejeme si, by každý Čech mohl nosit hlavu svobodně a hrdě vztyčenou“. A nakonec Klapka Rosenberga požádal, aby využil svůj „velký vliv“ ke znovuotevření českých vysokých škol. Pražský krajský vedoucí NSDAP Konstantin Höss si Pfitznerovi stěžoval, že Klapka přivítal česky i Baldura von Schiracha. Pfitzner měl Klapku napomenout. (str. 198)

Jak to bylo dál? Přečtěte si celou ukázku.

 

O autorech

Doc. PhDr. Alena Míšková (1957–2015) byla česká historička a vysokoškolská pedagožka, která se věnovala zejména moderním dějinám a vztahům Čechů a Němců v 19. a 20. století.

Prof. Detlef Brandes (1941) je německý historik a vysokoškolský pedagog, odborník na česko-německé vztahy, zejména v období protektorátu.

Zdroj informací: Masarykův ústav


Nakladatelství Academia vzniklo v roce 1953 původně jako nakladatelství Československé Akademie věd. Název Academia nese od roku 1966. Academia vydává původní vědecké monografie a práce českých vědců, díla klasiků vědy, překlady zahraničních autorů, populárně naučnou literaturu, literaturu faktu, encyklopedie, slovníky, jazykové učebnice, příručky a vysokoškolské učebnice, ale také kvalitní českou i překladovou beletrii. V nakladatelství dále vychází populárně naučný časopis Živa. Tradiční cílovou skupinu produkce nakladatelství Academia tvoří vysokoškolští studenti, pedagogové a odborná veřejnost. V posledních letech také stoupá počet laických zájemců o populárně naučnou a uměleckou literaturu. Všechny publikace jsou proslulé profesionálním zpracováním – pečlivou redakční přípravou a kvalitní grafickou a tiskovou podobou. Splňují tak požadavky všech náročných zákazníků.

Doporučení:
Share

Související knihy

zobrazit info o knizeZ katedry dějin východní Evropy na pražskou radnici
Josef Pfitzner 1901–1945

Brandes, Detlef - Míšková, Alena

Academia, 2021

Napsat komentář