Román Bouřňákův ostrov vyšel v nakladatelství Albatros 21. října 2019. Autorka Catherine Doyleová se při psaní inspirovala příhodami ze skutečného ostrova Arranmore. Její prvotina pro dětské čtenáře zaujme na první pohled díky kouzelné obálce od ilustrátora Billa Bragga. Zde však přednosti knihy zdaleka nekončí.

Hlavní hrdina, bázlivý jedenáctiletý Fionn, na kouzla a čáry nevěří. Magie však do jeho života vtrhne prudce a nečekaně jako bouře, když chlapec spolu se sestrou Tarou připluje trajektem na ostrov Arranmore. Tam odmalička žije jejich dědeček, ze kterého se vyklube Bouřňák, strážce bouří schopný uchovávat vzpomínky související s počasím ve svíčkách. Stačí zapálit knot a už se dějí věci! Jaké? Na to budete muset přijít společně s Fionnem, jemuž ostrov postavil do cesty nelehký úkol – ochránit obyvatele před černou magií. Co se stane, když se hrozba pohřbená kdesi v podzemí najednou probudí?

Začátek každé kapitoly velmi příhodně zdobí jednoduchá černobílá ilustrace svíčky, která postupně dohořívá s tím, jak ubíhají stránky. Jako by sama vyprávěla příběh, jenž napřed nesměle vzplane, divoce se rozhoří a nakonec nevyhnutelně vyhasne, ale zanechá po sobě vzpomínky a zvláštní hřejivý pocit.

Četbu Bouřňákova ostrova jsem si od první až do poslední strany užívala. Konečně se mi zase jednou dostala do ruky kniha s opravdu neotřelým nápadem, jaký jsem zatím v žádném jiném titulu pro mládež neviděla. Hlavním hrdinou je outsider, jenž si s okolím tak úplně nerozumí a o svém kouzelném dědictví se teprve dozvídá, čímž může román vzdáleně připomínat sérii o Harrym Potterovi. Jistou podobnost s příběhy J. K. Rowlingové lze spatřovat i v přítomnosti jedné obzvlášť nebezpečné a magií nadané bytosti, která vzbuzuje hrůzu a respekt.

Vším ostatním ale Bouřňákův ostrov překvapuje a ohromuje. Koho by napadlo přechovávat bouře, větry a chumelenice ve zdánlivě obyčejných svíčkách nevinně postávajících na policích? Catherine Doyleová musí mít bezpochyby obrovskou představivost. Skvělé nápady se jí navíc podařilo sepsat poutavě a čtivě. Zvolila atraktivní prostředí nevyzpytatelného ostrova, obsadila ho sympatickými i otravnými postavami, přinesla mnoho napínavých a nervy drásajících momentů, ale i něžné a dojemné rodinné chvíle, nad nimiž čtenáři leckdy ukápne slza. Po dočtení člověk netouží po ničem jiném než sáhnout po druhém díle a zjistit, jak Fionnovo dobrodružství bude pokračovat. Na vydání dvojky si bohužel musíme počkat.

Bouřňákův ostrov doporučuji každému, kdo má rád dobrodružství, ale než by se osobně pouštěl do rozbouřeného moře, raději si o něm přečte v pohodlí houpacího křesla a s horkým čajem v ruce. Pokud máte doma malého milovníka čar a kouzel (okolo devíti let), neváhejte ho seznámit s Fionnem. Potěšeni ale budou i dospělí.

Související knihy

Doyleová, Catherine

Albatros, 2019