Jít s dobou

Kovar_iPohadka
Většina z nás v nějaké fázi života hltala pohádky o králích, princeznách a dracích. Některým tato záliba zůstala až dosud. Doba se ale mění, a tak je čas posunout se z klasiky k její nové verzi. Co třeba udělat z běžné pohádky iPohádku?

Čtrnáctého listopadu 2019 oficiálně spatřila světlo knižního světa novinka z pera Karla Kovyho Kováře s neobvyklým názvem iPohádka. Ilustrace i obálku připravila Julie Čermáková. Knihu vydalo nakladatelství BizBooks, člen skupiny Albatros Media.

Když jsme si na začátku roku 2019 představovali zvukovou podobu prvotiny youtubera Kovyho, občanským jménem Karla Kováře, Ovšem, naznačil jsem, že svět internetových médií a jeho protagonistů je spíš doménou dětí a mládeže než dospělých. Nicméně jak se od té doby ukázalo, právě Kovy se vydal cestou hvězdné mediální kariéry. Nedávno jsme ho kupříkladu mohli sledovat v televizní show Když hvězdy tančí, ale to je jen příslovečná špička ledovce. Publicista Michael Rozsypal, známý z politických diskusí Českého rozhlasu, se o Karlu Kovářovi vyjádřil velmi pochvalně v souvislosti s popularizací politologických setkání pro studenty. A já v recenzi audioknihy Ovšem také musel přiznat, že mě vyzrálost i forma obsahu zmíněného titulu velice mile překvapily.

Nyní se Karel Kovy Kovář pustil do nového úkolu – připravit moderní verzi pohádky na standardní téma: princezna, drak a všechno kolem. Co by to ovšem bylo za pořádnou a na současnou Kovyho základnu obdivovatelů orientovanou variaci, kdyby se kromě obvyklých kulis nehemžila ještě i internetem a sociálními sítěmi. A tak tu máme pozoruhodný pokus o přiblížení se dnešnímu mladému publiku. Stojí výsledek za to? Pojďme se podívat.

Protože si dnes povídáme o novém přístupu, můžeme úplně stejně i my porušit zaběhnuté schéma. Začneme tedy od konce. Vázaná publikace čítá lehce přes sto osmdesát stránek a je vybavena textilní záložkou. Za mne jako obvykle právě za tu získává body navíc. Příběh moderního království s princeznou na vdávání, královnou závislou na online nákupech a králem skrývajícím před dcerou tetování rozdělil autor do patnácti pojmenovaných kapitol. Jejich jména do jisté míry naznačují obsah i průběh děje: „Hledá se ženich“, „Pozoruji. A vidím.“, „Pod rouškou noci“, „Jsou pryč“, „Něco tu nesedí“, „Šíp z nebes“, „Neznámý. Známá.“, „Nepřátelé království“, „Modré kolečko“, „Chlapec s kučeravými vlasy“, „Plán B“, „O nás všech“, „Široká pláň“, „Selhala jsem“ a na závěr, jak jinak, „Dvě svatby a jeden pohřeb“.

Nebudeme si vyprávět, o čem konkrétně pohádka, vlastně iPohádka, vypráví. Místo toho zmiňme alespoň několik vtipných kulis, jimiž Kovy království „za devatero horami, devatero plastovým odpadem znečištěnými řekami a jedním vysílačem na vysoké skále“ vybavil. Bez velkého vysvětlování: Králopedie, Pohádkozon, Rodičinder a třeba ještě Anagram. Na přetřes přijde i Království věčného 5G připojení. Patříte-li ke generaci, jíž paralely a významy uvedených slov unikají, zeptejte se nějakého dítěte. Ono vám je jistě ochotně vysvětlí. A bude-li zrovna v dobrém rozmaru, možná ani otráveně nezvedne oči k nebi ve vše říkajícím gestu: „Teda tati/mami (nehodící se škrtněte), ty jsi prostě dinosaurus!“.

Co by to bylo za moderní příběh, kdyby postrádal drobné detaily v podobě časových značek (vaše děti by asi spíš řekly: timestamps). První kapitola tedy začíná v pondělí v 19:20, zatímco ta poslední startuje v pátek v 15:00. Kupodivu chybí údaj o finálním okamžiku.

Na počátku prosince 2019 jsem se zúčastnil semináře na téma děti a pohádky. Jedním z probíraných témat byly i ilustrace. Konkrétně otázka, nakolik jsou v dětské knize třeba a není-li jejich přítomnost vlastně na škodu. Odpověď samozřejmě není jednoznačná. Na jednu stranu obrázky určitě vzbuzují pozornost, na druhou ale do jisté míry vnucují čtenářům představy, které by si jinak mohli udělat sami. V případě grafiky iPohádky, jež pochází z dílny Julie Čermákové, toto nebezpečí nehrozí. Pro Kovyho knihu připravila dva druhy ilustrací. Na přechodech kapitol monochromatické symboly, v textu pak celostránkové a plno barevné obrazy (v několika případech i dvoustránkové) s významnou mírou abstrakce.

Ani stylově nelze Karlu Kovářovi nic vytknout. Hovoří „jazykem svého kmene“, ale nepodbízí se. To v praxi znamená, že používá výrazy, kterým jeho čtenáři rozumějí, ale přitom dokáže zachovat gramatickou čistotu naší mateřštiny. Zároveň nemá potřebu, a chvála mu za to, pomáhat si berličkami vulgarit nebo hrubých výrazů, jak se mnohým autorům jeho i starší generace stává.

Doporučení:
Share

Související knihy

zobrazit info o knizeiPohádka

Kovář, Karel

BizBooks, 2019

Napsat komentář