Teenagerské čtvrtky: Colleen Houcková – Tygrovo prokletí

tygr

Romantický příběh nemusí být vždy zasazen do obyčejného světa. Sedmnáctiletá hlavní hrdinka se o tom přesvědčí jedno parné léto, kdy se bude snažit zlomit starou indickou kletbu.

Colleen Houcková : Tygrovo prokletí

PROLOG

prokletí

Vězeň před ním měl svázané ruce a vypadal vyčerpaně a špinavě. Zjevně ho bili, ale přesto z něj vyzařovala hrdost královského dědice. Lokeš na něj povýšeně shlížel z bohatě vyřezávaného pozlaceného trůnu. Vysoké bílé sloupy jako by byly mlčenlivými strážci. Téměř prů-svitnými závěsy nepronikl ani jediný záchvěv ozvěny džungle. Jediné, co vězeň slyšel, bylo rytmické narážení Lokešových šperky ozdobe-ných náramků o bok zlatého trůnu. Lokeš sám na něj pohlédl a oči se mu zúžily do pohrdlivých vítězoslavných štěrbin.

Vězeň byl princem indického království Mudžulájn. Ve skutečnosti byl jeho celý současný titul Princ a nejvyšší ochránce Mudžulájnské říše, ale on sám o sobě stále přemýšlel jen jako o synovi svého otce.

To, že se Lokešovi, rádžovi malého sousedního království Bhré-nam, podařilo unést prince, nebylo zdaleka tak nemyslitelné jako po-hled na dvojici, jež seděla vedle něj: Yesubaj, rádžova dcera a vězňova snoubenka, a princův mladší bratr Kišan. Zajatec si je všechny dů-kladně prohlížel, ale jen Lokeš mu vracel jeho upřený pohled. Pod košilí ho na kůži chladil kamenný amulet, ale tělo mu spaloval zuřivý vztek.

Vězeň nakonec promluvil jako první a úporně se snažil, aby z jeho hlasu nebyl slyšet pocit zrady: „Mohu vědět, můj budoucí tcháne, proč ses ke mně zachoval tak… nepohostinně?“

Lokeš na své tváři vykouzlil nenucený úsměv: „Drahý princi, máš něco, po čem velmi toužím.“
„Nic, co chceš, nemůže ospravedlnit tvé jednání. Copak se naše království nemají spojit? Všechno, co je mé, ti bylo k dispozici. Stačilo požádat. Proč ses zachoval právě takto?“

Lokeš si promnul bradu a zasvítily mu oči. „Změna plánu. Vypadá to, že tvůj bratr by si rád vzal mou dceru za ženu. A za to, že mu v tom pomohu, mi slíbil jistou odměnu.“

Princ se otočil k Yesubaj, ta zkroušeně a stydlivě klopila oči k zemi, tváře jí hořely. Jejich domluvený sňatek měl předznamenat období míru pro obě sousedící království. On sám byl poslední čtyři měsíce pryč, musel se zabývat vojenskými operacemi na druhém konci říše a svého bratra tu zanechal, aby dohlížel na celé království.
Zdá se, že Kišan dohlížel nejen na království.

Vězeň bez bázně vykročil vpřed, až stanul tváří v tvář Lokešovi, a pak zvolal: „Všechny jsi nás obelhal. Jsi jako stočená kobra, která ukryta v koši čeká na svou příležitost zaútočit.“
Pak se otočil, aby viděl i na svého bratra a snoubenku. „Copak to nevidíte? Vaše jednání vypustilo kobru a její kousnutí teď ohrožuje nás všechny. Její jed nyní proudí v našich žilách a ničí vše, co mu při-jde do cesty.“

Lokeš se přezíravě usmál a řekl: „Pokud mi dobrovolně odevzdáš svou část Damonského amuletu, možná se nechám přesvědčit, abych tě nechal žít.“
„Žít? Domníval jsem se, že se tu jedná o mou nevěstu.“
„Obávám se, že tvé nároky coby nastávajícího manžela byly zrušeny. Možná jsem se nevyjádřil dostatečně jasně. Yesubaj dostane tvůj bratr.“
Vězeň stiskl čelisti a pak ucedil: „Armáda mého otce tě zničí, pokud mě necháš zavraždit.“
Lokeš se rozesmál. „Myslím, že rozhodně nezničí Kišanovu no-vou rodinu. Navíc tvého drahého otce prostě uchlácholíme báchorkou
o nešťastné náhodě, jež tě potkala.“

Začal se probírat svým umně tvarovaným plnovousem a pak dodal: „Samozřejmě, i pokud tě nechám žít, budu oběma královstvím vlád-nout já.“ Lokeš se znovu usmál. „Když se budeš vzpírat, vezmu si tvou část amuletu násilím.“

Kišan se naklonil k Lokešovi a pokusil se protestovat: „Myslel jsem, že jsme se domluvili. Přivedl jsem ti svého bratra jen proto, že jsi slíbil, že ho nezabiješ! Měl sis vzít amulet. Nic víc.“
Lokeš vymrštil ruku rychle jako had a popadl Kišana za zápěstí. „Mělo ti už dojít, že já si beru všechno, co se mi zamane. A pokud se ti více zamlouvá místo vedle tvého bratra, s radostí ti to umožním.“

Kišan se zavrtěl, ale zůstal zticha.
Lokeš pokračoval: „Ne? Výborně, právě jsem naši předchozí doho-du upravil. Tvůj bratr bude zabit, pokud nevyhoví mému přání, a ty se nikdy neoženíš s mou dcerou, pokud mi nedáš svou vlastní část amu-letu. Naše soukromá dohoda se dá velmi snadno zrušit a já mohu Ye-subaj zařídit sňatek s kýmkoliv jiným – s někým, koho si vyberu já sám. Možná že nějaký starý sultán by zchladil její temperament. Takže pokud chceš zůstat s Yesubaj, budeš se muset naučit poslušnosti.“

Lokeš sevřel Kišanovo zápěstí tak silně, až to zapraštělo. Kišan se ale ani nepohnul.
Jen se posadil zpátky, protahoval si prsty, pomalu kroužil zápěstím a pak se dotkl vyřezávaného amuletu schovaného pod košilí. Podíval se na svého bratra. Domluvili se beze slov.
Spolu si to vyřídí později, ale Lokešovo jednání znamenalo válku a potřeby království byly pro oba nejvyšší prioritou.

Lokešovými cévami proudil chtíč, pulsoval mu ve spáncích, usadil se hluboko v jeho černých hadích očích. A právě jimi se snažil pro-niknout vězňovou tváří, zkoumal a snažil se odhalit alespoň náznak slabosti. Nakonec se vzteky neudržel a vyskočil na nohy. „Jak tedy chceš!“
Ze záhybů svého roucha vytáhl nůž s jílcem posázeným drahoka-my a hrubě strhl z vězňovy paže špinavý rukáv kdysi čistě bílého kabátce. Provazy se mu zařízly do zápěstí, a když ho Lokeš řízl do ruky, zachrčel princ bolestí. Rána byla hluboká, krev se řinula ven a kapala na dlážděnou podlahu.

Lokeš si sundal z krku talisman a podržel ho pod zajatcovou ru-kou. Krev tak stékala z nože přímo na něj. Symbol vyrytý na talismanu zaplanul nejdříve ohnivě rudým světlem, které se ale po chvíli promě-nilo v pulsující nepřirozeně bílou záři.

Světlo vystřelilo směrem k princi a sevřelo ho krutými prsty. Drti-lo mu hruď a prostupovalo celým jeho tělem. Nebyl na takovou bolest připravený. Snažil se udržet, ale když ho náhle sežehl nesnesitelný žár, vykřikl a padl k zemi.

Natáhl ruce ve snaze chránit si tělo, ale dokázal se jen chabě po-sunout po chladných bílých dlaždicích. Bezmocně sledoval, jak se Yesu baj i jeho bratr vrhli na Lokeše a ten je bez milosti odmrštil pryč. Yesu baj upadla na zem a hlavou se tvrdě udeřila o vyvýšené pódium s trůnem. Princ ještě chvíli dokázal vnímat bratra přemoženého žalem nad umírající Yesubaj. Pak už nebylo nic, jen nekončící bolest.

Knihu Tygrovo prokletí vydalo nakladatelství CooBoo

Doporučení:
Share

Související knihy

zobrazit info o knizeTygrovo prokletí

Houcková, Colleen

CooBoo, 2012

Napsat komentář