Kdo se nebojí, čte

Fracassi_HledPrazdnota
Žánr hororu má jistě své specifické publikum. Otázkou ale je, zda má i dost tvůrců? Napsat příběh, při němž se čtenářům rozechvějí kolena, není tak těžké. Mnohem náročnější je napsat takový, během jehož četby se navzdory strachu nedokážou od stránek odtrhnout.

Osmého srpna 2018, tedy v den plném magických osmiček, vydalo nakladatelství Gnóm! knihu s názvem Hleď, prázdnota (Behold the Void, 2017), jejímž autorem je Philip Fracassi. Překladu se ujal Jakub Němeček.

Nakladatelství Gnóm! jsme si představili nedávno v recenzi knihy Pat Murphyové Město, nedlouho poté. Již tehdy jsme si prozradili, že jde o poměrně mladou společnost, jež má na svém kontě prozatím celkem pět titulů, přičemž Hleď, prázdnota je zároveň první knihou v nové edici Pulp Robot. Oproti hlavnímu proudu je Pulp Robot pojata s menším důrazem na luxusní zpracování obálky a tituly v ní vycházející jsou o zhruba dva a půl centimetru vyšší (11 × 19 cm), přesto stále zachovává formát (skoro) kapesního vydání. Co se naopak nezměnilo, je pečlivý výběr díla i autora a v podstatě i kvalita překladu, za nímž stojí osobně zakladatel Gnóm!u Jakub Němeček. Na tomto místě bych mu rád poděkoval za poměrně jedinečnou příležitost zmapovat kompletní tvorbu jednoho nakladatelství. Můžeme se tedy společně těšit i na recenze ostatních titulů Gnóm!u. Pro připomenutí, jedná se o úvodní sbírku povídek Plameňák na konci léta (2016), Vyprávění od Ursuly K. Le Guinové (The Telling, 2000, česky 2016) a Ta nádherná věc, jež nás všechny čeká Lairda Barrona (The Beautiful Thing That Awaits Us All, 2013, česky 2017). V edičním plánu se již objevila dvojkniha Briana Evensona Doupě a Zhroucení koně (The Warren, 2016, A Collapse of Horses, 2016).

Sbírka devíti příběhů Hleď, prázdnota je Fracassiho prvotinou na poli hororu. Stalo se mým (snad) dobrým zvykem uvádět v recenzi nejen názvy jednotlivých povídek, ale i jejich rozsah, a tak se na ně teď pojďme podívat. První příběh nese název Měkká konstrukce se západem slunce (Soft Construction of a Sunset) a na svých dvaceti stranách si pohrává s fenoménem parapsychologických dovedností. Následující Oltář (Altar, prvně publikováno samostatně 2016) věnuje třicet čtyři stran příšeře z hlubin země. Zloděj koní (The Horse Thief) je se sedmatřiceti stranami nejdelší povídkou sbírky, uvážíme-li, že poslední Mandala (Mandala) je s rozsahem devadesáti stran spíše novelou. Obě mají společný rys věrohodnosti a u obou se více než o hororu může mluvit spíš o thrilleru. Nejkratším příběhem je temně čarodějnická Rakev (Coffin) se sedmnácti stranami. Ponorem do historické Anglie opět s nádechem uvěřitelnosti je třicetistránkový Velkochov dětí (The Baby Farmer). Stejně tak skutečný by mohl být i jen o čtyři strany kratší šestý příběh ze současnosti s názvem Surfer Girl (Surfer Girl). Naopak typicky démonickým příspěvkem je sedmatřicet stran dlouhá Matka (Mother). A konečně osmým příběhem v pořadí a zároveň posledním v rozsahu pouhé povídky je Bezpečnostní pojistka (Fail-Safe) s hlubokým psychologickým ponorem do dětské mysli v prostředí záměrně zamlženého světa „něco-dlaků“, jemuž je v překladu věnováno jedenadvacet stran.

Výběr hororových témat Philipa Fracassiho je širokospektrální. Je patrné, že desítky let svému působení v zábavním průmyslu, ať už v hudebním či filmovém, mu dobře posloužily při získávání všeobecného rozhledu. Ten pak s řemeslnou poctivostí využil při ztvárnění své viditelně bezbřehé fantazie a ve sbírce Hleď, prázdnota se rozmáchl jak obsahově, tak stylově. Přestože bývá přirovnáván třeba ke Stephenu Kingovi, dovolil bych si v tomto bodu s majoritou recenzentů nesouhlasit. Jediný případ, kdy by bylo možné o takovém podobenství snad uvažovat, je poslední Mandala, která se do značné míry přibližuje filmovému snímku a svými rychlými a promyšlenými střihy může srovnání s některou z Kingových prací evokovat. Zbytek je ale i navzdory jistě záměrnému pokusu o retro styl sedmdesátých a osmdesátých let dvacátého století dostatečně originální, takže žádné berličky přirovnání nepotřebuje.

Na vysoké čtivosti celé sbírky má nepochybně lví podíl i skvělý překlad Jakuba Němečka. Koneckonců ten si přesně podle pravidla, že chce-li mít člověk něco připravené pořádně, udělá to raději sám, přeložil všechny tituly Gnóm!u vlastnoručně. V případě mimořádně barvitého a místy velice poetického jazyku Philipa Fracassiho se metoda opět osvědčila a díky dokonalému výslednému dojmu čtenář snadno přimhouří oko nad několika drobnými zaškobrtnutími z hlediska české gramatiky, jež pozornému oku korektorů proklouzla.

Kromě devíti různě strašidelných příběhů se do celkového rozsahu tří set třiceti šesti stran vešla ještě předvánoční předmluva Lairda Barrona (vzpomínáte? – recenzi jedné jeho knihy vydané u Gnóm!u také chystáme) z roku 2016 s názvem Nikdo není v bezpečí, pár stránek o autorovi a konečně Poznámky překladatele k povídkám Měkká konstrukce se západem slunce, Oltář, Zloděj koní a Velkochov dětí.

Jak jsem slíbil, bude naše cesta nabídkou nakladatelství Gnóm! brzy pokračovat. V současné chvíli máme z mého pohledu plně pozitivní skóre dvou skvěle vybraných, přeložených a připravených knih. Přidejme k tomu i zajímavý a prakticky skutečně kapesní formát a máme před sebou knihy, které jsou lákavé nejenom co do kvality obsahu, ale i díky svého druhu intimnímu provedení umožňujícímu snadné přenášení na každodenních cestách. Není ona „kapesnost“ zajímavým počinem ve stále narůstající konkurenci elektronických knižních čteček?

Doporučení:

Související knihy

zobrazit info o knizeHleď, prázdnota

Fracassi, Philip

Nakladatelství Gnóm!, 2018

Napsat komentář