Kdo zabil Rolanda Barthese?

Sedma_funkce
5. února 1980 srazí na pařížském přechodu pro chodce věhlasného profesora sémiologie Rolanda Barthese dodávka s prádlem. Případu, který se na první pohled jeví jako obyčejná autonehoda, se ujímá policejní komisař Bayard, který o Barthesovi ani sémiologii v životě neslyšel.

Případ by nebyl nijak zvlášť zajímavý, kdyby k nehodě nedošlo zrovna ve chvíli, kdy se Barthes vracel ze schůzky s prezidentským kandidátem Françoisem Mitterrandem. Komisař Bayard navíc záhy zjistí, že Barthesovi byly v krátkém okamžiku mezi nehodou a příjezdem policie odcizeny doklady a všechny dokumenty, které u sebe měl a o které, jak se zdá, měla řada lidí velký zájem. A tak začíná vyšetřování nikoli obyčejné nehody, ale možné vraždy.

Bayard, ostřílený policista, tvrdý chlap a odpůrce přílišného filosofování, se v rámci pátrání chtě nechtě musí vydat na univerzitní půdu, mezi největší francouzské intelektuály. A jelikož brzy zjistí, že nerozumí jejich vyjadřování, životním hodnotám ani vzájemným vztahům, rozhodne se opatřit si průvodce, nesmělého doktoranda Simona Herzoga, který se sémiologii věnuje. A i když Simona považuje tak trochu za podivína, musí uznat, že si vybral dobře – Simon je totiž překvapivě bystrý pozorovatel a dokáže na základě téměř nepostřehnutelných detailů odhadovat charakter, minulost i úmysly lidí kolem sebe.

Tato podivná a naprosto nesourodá dvojice společně rozkrývá okolnosti Barthesovy smrti, cestuje po světě a postupně zjišťuje, že do případu jsou zapleteny tajné služby, politické i intelektuální elity, a dokonce jeden tajný mezinárodní spolek. A zatímco oba hrdinové nasazují své životy a tápají ve změti nejasných stop a událostí, neznámý pachatel se snaží dostat do rukou nástroj, který svému majiteli může zajistit vládu nad světem.

Laurent Binnet ve svém románu Sedmá funkce jazyka vychází ze skutečné události, z nehody, která byla příčinou úmrtí známého sémiologa, na jejím základě však buduje příběh, v němž se mísí historicky doložená fakta s fikcí, skutečné osobnosti jako Umberto Eco, Michel Foucault či François Mitterrand vstupují do kontaktu s fiktivními hrdiny a autentické citáty se prolínají se smyšlenými replikami. Knihu si tak nejvíc užije ten, kdo o sémiologii a kulturně-politické situaci v Evropě a Americe 80. let 20. století má alespoň nějaké povědomí, a je tedy schopen autorovu skvělou práci s fakty a mystifikací ocenit. Zkrátka však nepřijdou ani ti, kterým tyto oblasti nejsou blízké. Román totiž obstojí i jako strhující detektivka plná překvapivých zvratů, vtipných postřehů a zajímavě se vyvíjejících postav. Klíčové osobnosti a pojmy jsou navíc stručně představeny v glosáři na konci knihy, nehrozí proto, že by se čtenář méně znalý filosofie v ději ztrácel.

Kniha, která vyšla v nakladatelství Argo, je inteligentní, čtivá a napínavá, místy připomíná Ecovo Jméno růže, jindy zase učebnici filosofie nebo sportovní časopis. Autor si v ní hraje se slovy, mísí literární žánry, poučuje i klame a při tom všem vypráví neobyčejně dramatický příběh. Díky tomu tento velmi poutavý postmoderní román může oslovit velice širokou skupinu čtenářů a uspokojit jak ty, kteří touží po dobrodružství a akci, tak ty, jimž vyhovuje spíše literatura nabitá zajímavými myšlenkami a ironickým humorem.

foto: Free Photo Bank, upraveno

Doporučení:
Share

Související knihy

zobrazit info o knizeSedmá funkce jazyka

Binet, Laurent

Argo, 2017

Napsat komentář