Autorkou knihy Ve společenství bohů a hrdinů s podtitulem Mýty antického světa v české a moravské nástěnné malbě šlechtických venkovských sídel v letech 1650-1690, kterou vydalo nakladatelství Lidové noviny roku 2017, je Radka Nokkala Miltová. Radka Nokkala Miltová je historičkou umění a působí jako odborná asistentka na Semináři dějin umění Filosofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Její disertační práce se věnovala recepci Ovidiových Metamorfóz a byla publikována pod názvem Mezi zalíbením a zavržením. Recepce Ovidiových Metamorfóz v barokním umění v Čechách a na Moravě. Autorka se soustavně zabývá dějinami umění raného novověku, především malbou a grafikou. Specializuje se na problematiku uměleckého mecenátu, profánní ikonografie a vnímání antické mytologie.

Autorka se při své práci potýkala především s šíří tématu. Takřka všechny paláce a zámecké komplexy, jejichž výzdoba byla tvořena v barokním období, nesou malby s mytologickou tématikou. Bylo tedy třeba radikálně omezit výzkum časovým a funkčně-geografickým kritériem. Kniha se zaměřuje na období mezi lety 1650 až 1690 (tzv. rané baroko) a na hlavní venkovská šlechtická sídla. Specifikem zvoleného tématu je jeho malá reflexe v české historiografii – malý zájem o nástěnnou malbu 17. století v Čechách a na Moravě podle autorky tkví v její kolísavé kvalitě a spíše podprůměrné úrovni uměleckého ztvárnění, což ale, jak autorka zároveň dodává, není důvodem pro její odsunutí na okraj odborné pozornosti.

Cílem výzkumu bylo ukázat reprezentační strategie objednavatelů zkoumaných stropních a nástěnných maleb, tendence malby 17. století a interpretační možnosti při posuzování mytologické malby obecně. Autorka přinesla ucelený obraz výzdob patnácti šlechtických venkovských rezidencí druhé poloviny 17. století, přičemž sledovala širší kulturněhistorické aspekty mytologické malby 17. století v českých zemích. Zajímavou otázkou, na niž se publikace pokouší odpovědět, je jaké byly společenské a politické aspirace majitelů, jaké bylo jejich intelektuální zázemí či příbuzenské vztahy, které rovněž mohly volbu motivu ovlivnit.

Jednotlivé malby, jež jsou v knize zkoumány, jsou podrobeny důkladnému ikonografickému výkladu. Ten je proveden na základě raně novověkých ikonografických a mytografických kompendií, které se staly nedílnou součástí mnoha knihoven objednavatelů. V publikaci nechybí četná barevná vyobrazení analyzovaných maleb, což umožňuje čtenáři komparovat malbu s jejím rozborem. Autorka dokazuje, že mytologická tematika českých a moravských zámeckých výzdob odpovídala reprezentačním strategiím aristokratů 17. století.

Knihu Ve společenství bohů a hrdinů doporučuji primárně studentům (a absolventům) historie, kunsthistorie a podobných oborů, a to především pro poměrně velké nároky na znalost terminologie z oblasti dějin umění. Takoví čtenáři ocení vědeckou přínosnost publikace, autorčinu erudici a fakt, že odborné zpracování takového tématu v české historiografii dosud chybělo.

Související knihy

Ve společenství bohů a hrdinů
Mýty antického světa v české a moravské nástěnné malbě šlechtických venkovských sídel v letech 1650–1690

Miltová, Radka

Nakladatelství Lidové noviny, 2017