Knihu Evropské rozpory ve světle migrace od autora Jana Kellera vydalo nakladatelství SLON.

Evropa? Něco je špatně

V roce 2014 si Evropa připomínala 100 let od vypuknutí první světové války. Připomínka staletého jubilea se nesla v duchu hlubokého uspokojení z toho, že bratrovražedné války mezi Evropany jsou již minulostí. Jen pár měsíců před oslavami přijala Evropská unie svého osmadvacátého člena, stalo se jím Chorvatsko. Zase se tak o něco více rozšířil kruh zemí, který zaručuje svým členům bezpečí před vnějšími hrozbami a prosperitu směrem dovnitř.

Velká slova a monumentální vzpomínkové akce zatlačily do pozadí dvě věci, které spolu sice nijak přímo nesouvisí, obě však mohou mít pro Evropu a její budoucnost význam zcela zásadní.

Právě v létě roku 2014 narostly počty migrantů směřujících již po nějakou dobu do Evropy přes Středozemní moře natolik dramaticky, že změna kvantity přivodila změnu kvality. Z toho, co se zatím jevilo jako sice nepříjemný, ale vcelku zvládnutelný problém, se během několika málo týdnů stala masivní vlna migrace, která zcela zpochybnila iluze o stabilitě a bezpečí těch uvnitř Evropy. Zrodila se migrační krize a v plném světle se ukázalo, že Evropská unie není na její zvládnutí připravena. Následující měsíce vedly k rozkolu, jaký Evropa ukolébaná svým rozšiřováním dosud nepoznala.

Události spojené s migrační krizí vyvolaly konflikty a střety, které jdou napříč celými státy, veřejností i politickými stranami. Jaký to bude mít vliv na překreslení mapy parlamentní demokracie, lze zatím jen tušit.

Nám poslouží migrační krize jako jakési zvětšovací sklo, s jehož pomocí se pokusíme popsat napětí a rozpory, které leží mnohem hlouběji v konstrukci Evropské unie a dotýkají se přímo její podstaty.

A je zde druhá událost, která je zcela jiného charakteru a na kterou se ve víru migrace a vášní, jež rozpoutala, snadno zapomíná.

Již zkraje roku 2014 bylo možno nalézt na pultech francouzských knihkupectví objemné dílo Thomase Pikettyho, které bylo vydáno jen o několik měsíců dříve pod názvem Kapitál v 21. století. Proběhla diskuse o tom, zda má být autor knihy odměněn Nobelovou cenou. V polemikách o podružných detailech, jimž se odborníci, jak už to bývá, pečlivě věnovali, bohužel zanikla věc nanejvýš podstatná.

Pikettyho práce zcela exaktně dokládá, že dějiny Evropského společenství a poté Evropské unie jsou – snad kromě svých úplných počátků – zároveň dějinami propastného prohlubování nerovností mezi jednotlivci a celými vrstvami společnosti.

Může to působit překvapivě, ale v podmínkách Evropské unie, která se pyšní vysokou mírou solidarity a která je tak hrdá na svůj sociální stát, dochází stále rychlejším tempem k nárůstu příjmové a majetkové nerovnosti v rozsahu zcela srovnatelném se Spojenými státy.

Thomas Piketty s pomocí množství statistického materiálu dokazuje, že zlomek obyvatelstva se na obou stranách Atlantiku svými příjmy a bohatstvím stále více vzdaluje zbytku společnosti. Zároveň dokumentuje, jak podíl chudší poloviny obyvatel na příjmech a majetku zůstává ve srovnání s těmi skutečně bohatými stejně nepatrný, jako byl v době před první světovou válkou. A k tomu dokládá, že střední vrstvy – opět na obou stranách Atlantiku – příjmově a majetkově ztrácejí a jejich podíl si přisvojují ti skutečně bohatí. Přesně tak, jako tomu bylo před první světovou válkou.

Čím více se v čase vzdalujeme od počátku 20. století, jehož doutnající napětí vyvrcholilo právě vzpomínanými válečnými událostmi, tím více se blížíme k poměrům, které tehdy krizi předcházely.

Hlavním cílem této knihy je pokusit se ukázat, jak a čím je Evropská unie v současné fázi ekonomické globalizace paralyzována do té míry, že svým vlastním fungováním vytváří a posiluje nerovnováhy, které ji stále více ohrožují.

Její autor se obává, že vyvrcholení, k němuž tento proces směřuje, neprospěje v konečném důsledku nikomu.

——————–

O autorovi

Jan Keller (*1955) vystudoval dějepis a sociologii na filozofické fakultě v Brně, kde též řadu let působil, poté začal vyučovat na Ostravské univerzitě, kde působí dodnes. Je autorem mnoha knih, z poslední doby jsou to například
Tři sociální světy (2010, 2. vydání 2011), Nová sociální rizika (2011), Posvícení bezdomovců (2013), kniha Odsouzeni k modernitě (2015) a nejnověji Evropské rozpory ve světle migrace (2017).  ve které konfrontuje sociologické teorie s díly světových romanopisců. Působí též jako publicista. Během posledních deseti let uveřejnil na 1000 komentářů a delších textů, převážně v deníku Právo a v literární příloze tohoto deníku Salon. Od roku 2014 působí jako poslanec Evropského parlamentu.

SOCIOLOGICKÉ NAKLADATELSTVÍ (ve zkratce SLON) funguje již 25 let. Přestože název nakladatelství je zašifrován, jeho činnost je zcela srozumitelná. Přináší na knižní trh vědecké a odborné knihy z oboru sociologie, politologie, kulturní a sociální antropologie, moderních dějin, sociální politiky a sociální práce a příbuzných oborů. V Sociologickém nakladatelství dosud vyšlo téměř 400 titulů, z toho některé ve druhém či dalším vydání. Překlady tvoří asi čtvrtinu produkce nakladatelství, ostatní knihy jsou od domácích autorů. Produkce nakladatelství se člení do deseti edičních řad. Největší počet titulů vychází v ediční řadě Studie.

Související knihy

Keller, Jan

SLON, 2017