Kniha analyzuje roli vědy a postavení vědce v socialistické společnosti na příkladu dvou významných českých chemiků, Františka Šorma, bývalého předsedy ČSAV, a Otty Wichterleho, vynálezce kontaktních čoček. Oba vědci, špičkoví odborníci, byli nuceni v období studené války neustále vyjednávat se státními úřady, které se pokoušely omezit jejich kontakty se západní vědeckou komunitou kvůli tehdejší politické a ideologické závislosti na SSSR. Po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa roku 1968 se museli vzdát svých vědeckých cílů i kariéry. V období tzv. normalizace se stali „nežádoucími osobami“ a byli sledováni Státní bezpečností. Při srovnávání životopisů obou vědců autorka interpretuje jejich odborné kariéry jako odlišně zvolené „strategie přežití“, umožňující i nadále pěstovat špičkovou vědu přes těžkosti nastolené režimem.

Věda s lidskou tváří

Činnost československých vědců Františka Šorma a Otty Wichterleho během studené války
Autorka: Riikka Palonkorpiová
Přeložila: Anna Pilátová

Počet stran: 352
Vazba: vázaná
Formát: 130×200 mm
ISBN: 978-80-200-2632-3
Doporučená cena: 365 Kč

Knihu Věda s lidskou tváří vydalo nakladatelství Academia
v edici Šťastné zítřky.

Ukázka z knihy

V prvních poválečných volbách v Československu v roce 1946 získala Komunistická strana poměrnou většinu hlasů. Byla to jediná komunistická strana v této části Evropy, která nebyla zakázána a měla silnou členskou základnu už před válkou. Především však její program oslovil významnou část československé společnosti. Její popularita se připisuje řadě faktorů: zkušenost z velké hospodářské krize třicátých let vedla k přesvědčení o nutnosti sociálního státu, mnichovská dohoda vyvolala nedůvěru vůči Spojencům, kteří ji podpořili, a svou roli sehrály i zkušenosti z odboje a role Sovětského svazu v porážce nacistického Německa. V letech 1945–1948 se Československo stalo „novým vzorem řízené demokracie“. Slovy Jiřího Kociana tak byly položeny základy k nástupu režimu lidové demokracie. (str. 65)

Riikka Palonkorpiová

Riikka Palonkorpiová působí na Fakultě sociálních věd a Alexandrijském institutu Helsinské univerzity. Specializuje se na dějiny vědy v bývalém východním bloku v období studené války a na kulturní vztahy mezi Západem a Východem.

Informace o autorce byly čerpány ze stránek nakladatelství Academia.

Edice Šťastné zítřky

Edice Šťastné zítřky analyzuje prostřednictvím textů, vzniklých jednak během komunistického režimu, jednak po roce 1989 vliv totalitní ideologie na kulturu, vědu a na život celé společnosti. Knihy vycházející v edici Šťastné zítřky zobrazují na první pohled vlídnější, ale o to zrůdnější a nebezpečnější tvář totalitního režimu, totiž tvář režimní každodennosti. Vyšly zde knihy Filmová propaganda, Venkov v českém filmu 1945–1969,
Věda jde k lidu, Kinematografie zapomnění, Československé spartakiády aj.
O některých dalších knížkách této edice si můžete přečíst v našem článku.

Informace o edici byly čerpány ze stránek nakladatelství Academia.

Související knihy

Palonkorpiová, Riikka

Academia, 2017