Čtenářství jako oběť metafory

1153
V průběhu našich dějin vzniklo mnoho metafor, jež se snažily co nejlépe odpovědět na otázku, jaký je vlastně čtenář. Alberto Manguel hledá v převážně posměšných metaforách čtenářovu kladnou stránku.


Autor knihy Cestovatel, věž a červ. Čtenář jako metafora, kterou vydalo roku 2016 nakladatelství Host, je Alberto Manguel, spisovatel, překladatel a editor. Je autorem množství knih z oblasti literatury faktu, filmové kritiky a esejistiky. Za svou autorskou i editorskou činnost (připravil řadu literárních antologií na různá témata) získal řadu ocenění mezinárodního významu. Nakladatelství Host již vydalo jeho knihy Dějiny čtení, Čtení obrazů a Knihovna noci.

Jak již název knihy napovídá, autor se v jejím rámci pustil do analýzy metafor zobrazujících čtenáře, které se během historie objevily a které měly za úkol reflektovat vztah čtenáře ke světu a realitě. Tyto metafory jsou v drtivé většina negativní povahy, s čímž autor polemizuje a naopak se snaží najít kladné stránky těchto obrazných pojmenování. Svou práci dělí na tři části. První částí je kapitola „Čtenář jako cestovatel: Čtení jako poznávání světa“, v níž Manguel nachází mezopotámské kořeny tohoto zobrazení. Kromě Gilgameše se jako ukázkový příklad této metafory jeví i Dante a jeho Božská komedie. Autor se tu věnuje i moderním technologiím a spekuluje, že naše společnost, kterou čím dál tím více řídí gadgety, možná ztratila ponětí o tom, proč čteme. Vztahuje to k faktu, že v moderní době se stejně tak změnila i povaha cestování – dnešní cestování je bezcílné, protože jeho účelem již není pohybovat se, ale stát na místě, což má korespondovat s našimi čtenářskými návyky.

Druhá část knihy se věnuje zobrazování čtenáře jako mudrce ve slonovinové věži, tedy někoho, kdo bere čtení jako únik před světem. Manguel zde sleduje cestu metafory slonovinové věže od pozitivní interpretace (věž má symbolizovat duchovní krásu a ochranu před vnějším světem, útočiště pro studium v ústraní) až k hanlivé konotaci (věž jako úkryt před zodpovědností a prací). Tuto proměnu autor přirovnává k rozporuplnému přijetí prince Hamleta různými generacemi čtenářů.

Poslední část knihy rozebírá zobrazování čtenáře jako knihomola, který je stvořitelem svého vlastního světa. Popisuje negativní výklady označení „knihomol“, ke kterým vybízí například vyobrazení bezmocného muže obaleného papírem od J.-J. Grandvilla, nebo přirovnání nenasytného čtenáře ke knižnímu červovi, který hltá slova, aniž by měl užitek z jejich významu. V tomto případě má jít o parodii okouzleného čtenáře, který četl tak dlouho a usilovně, až přestal rozlišovat mezi světem v knize a realitou. Příkladem takového knihomola je například don Quijote, ačkoli v jeho případě jde spíše o popis společnosti, která se šíleně bojí svých vlastních výmyslů. Ještě lepším příkladem je Flaubertova Emma Bovaryová, která v knihách nachází protiklad k všednosti, banálnosti a bezútěšnosti života s nezajímavým manželem. Emma přenáší romantické zápletky ze světa svých knih do reality, což vede k dobře známému konci.

Ačkoli je kniha Cestovatel, věž a červ krátká rozsahem (pilný čtenář nebude mít problém přelouskat ji za jediný den), obsahuje mnoho mouder, zajímavých informací a podnětů k zamyšlení nad vlastním vztahem ke knihám. Nejde o žádnou povrchní literaturu – autor se pouští do vytváření širších souvislostí a snaží se problematiku prozkoumat co nejdůkladněji. Přitom však kniha zůstává přístupná širokému spektru čtenářů. Titul doporučuji všem vášnivým čtenářům, kterým poskytne možnost vidět knihy i čtenáře v sobě v jiném světle.

Doporučení:
Share

Související knihy

zobrazit info o knizeCestovatel, věž a červ
Čtenář jako metafora

Manguel, Albert

Host, 2016

Napsat komentář