Vliv režimů na kulturu a výklad dějin

Tipy_Filmova propaganda_V zari rudeho kalicha
Věděli jste, že se nacisté a bolševici snažili vynutit si poslušnost prostřednictvím filmu? A že komunisté používali obraz husitského hnutí coby zástěrku pro své mocenské nároky? Toto a mnohem víc se dozvíte ve dvou nesmírně zajímavých publikacích.

Film nesloužil vždy jen pro pobavení či poučení. Byly časy, kdy se jeho působivé síly využívalo k manipulaci s lidskou myslí, k získání poslušnosti a k šíření klamných dojmů. Přečtěte si zajímavou knížku Richarda Taylora o tom, jak možností filmu zneužívali nacisté i bolševici.

Filmová propaganda

Autor: Richard Taylor
Přeložila: Petruška Šustrová

Počet stran: 432
Vazba: vázaná
Formát: 130×200 mm
ISBN: 978-80-200-2534-0
Doporučená cena: 395 Kč

Knihu Filmová propaganda vydalo nakladatelství Academia
v edici Šťastné zítřky.

Aby si vynutili poslušnost společností, které ovládli, nepoužívali Hitlerovi nacisté a sovětští bolševici jen teroru. Veledůležitým nástrojem jejich moci byla také propaganda. A nejmocnějším nástrojem propagandy byl v první polovině 20. století film; na tom by se Lenin s Goebbelsem jistě shodli. O tom, jak si bolševici a nacisté ve svých zemích podmanili filmové společnosti a posléze i značnou část filmových tvůrců, a také o jejich nejvýraznějších propagandistických filmech, jež byly samozřejmě vydávané za „umělecké“ či „dokumentární“, pojednává kniha Filmová propaganda.

 

Ukázka z knihy

Nebyly to však jediné symbolické obrazy obsažené v Deseti dnech. Děj filmu se teď posunul do července 1917. Vidíme, jak dělníci a vojáci proudí přes most a nesou nápisy a transparenty „VŠECHNU MOC SOVĚTŮM!“. Prozatímní vláda ztrácí nervy a nechá do dělníků střílet kulometem. Bolševici jsou pranýřováni, napadáni a biti. V obzvláště kruté scéně ubodají nastrojené buržoazní dámy deštníky mladého dělníka. Je naprosto zřejmé proti komu a čemu je jejich nenávist namířená a jaký mají postoj k revoluci. Pak vidíme, jak telefonuje vládní úředník. Je vydán rozkaz zvednout mosty a odříznout tak dělnické čtvrti od centra města. Mučednictví dělnické třídy poněkud sentimentálně symbolizují záběry na mrtvou dívku a mrtvého koně ležící uprostřed mostu, které od sebe oddělí zvedající se most. Kůň nakonec spadne do řeky, což je spojeno s další scénou, v níž buržoazie hází do téže řeky, Něvy, výtisky bolševických novin Pravda. Po řece plavou také transparenty demonstrantů, revoluce je doslova odplavena. Bolševici jsou odsouzeni jako „odpadlíci“ a „zrádci“, První kulometný pluk je „odzbrojen za solidaritu“ s dělníky, sídlo bolševické strany vydrancováno. Zdá se, že revoluce je v troskách.

Přečtěte si celou ukázku.

 

Richard Taylor

Richard Taylor, MA, Ph. D., F. R. Hist. S, (*1946) je filmový teoretik a emeritní profesor politologie na Swansey University ve Walesu, kde působí již od roku 1971. Zabývá se ruskou, německou a evropskou politikou 20. století a využitím filmové propagandy. Podnikl dlouholetý výzkum v knihovnách i archivech v bývalém Sovětském svazu, Německu, Francii a USA.

Informace o autorovi byly čerpány ze stránek nakladatelství Academia.

 

Edice Šťastné zítřky

Edice Šťastné zítřky analyzuje prostřednictvím textů, vzniklých jednak během komunistického režimu, jednak po roce 1989 vliv totalitní ideologie na kulturu, vědu a na život celé společnosti. Knihy vycházející v edici Šťastné zítřky zobrazují na první pohled vlídnější, ale o to zrůdnější a nebezpečnější tvář totalitního režimu, totiž tvář režimní každodennosti. Vyšly zde např. knihy
Venkov v českém filmu 1945–1969, Kinematografie zapomnění,
Věda jde k lidu. O některých dalších knížkách této edice si můžete přečíst v našem článku.

Informace o edici byly čerpány ze stránek nakladatelství Academia.

 

Nakladatelství Academia vzniklo v roce 1953 původně jako nakladatelství Československé Akademie věd. Název Academia nese od roku 1966. Vydává původní vědecké monografie a práce českých vědců, díla klasiků vědy, překlady zahraničních autorů, populárně naučnou literaturu, literaturu faktu, encyklopedie, slovníky, jazykové učebnice, příručky a vysokoškolské učebnice, ale také kvalitní českou i překladovou beletrii. V nakladatelství dále vychází populárně naučný časopis Živa.

————————————————

Husitství platí pro mnohé za nejvýznamnější období českých dějin. Vyzdvihovali ho František Palacký i Alois Jirásek. Někteří jej ale zneužívali k ospravedlnění svých mocenských nároků. Publikace V záři rudého kalicha přináší pohled na jeho komunistickou aktualizaci.

V záři rudého kalicha

Autor: Jan Randák

Počet stran: 408
Vazba: pevná s přebalem
Formát: 145×200 mm
ISBN: 978-80-7422-373-0
Doporučená cena: 399 Kč

Knihu V záři rudého kalicha vydalo Nakladatelství Lidové noviny
v edici České dějiny.

Dějiny jsou politickým argumentem. Dokazuje to i aktualizace husitské tradice komunistickou mocí po únoru 1948. Obraz středověkého husitství coby údajně politické a sociální revoluce využívali reprezentanti komunistické diktatury k ospravedlnění mocenských nároků. Sloužila jim k tomu odborná i popularizační tvorba, média, školní výuka, osvětové i kulturní aktivity. Kniha však ukazuje, že i přes četnost prohlášení o husitské tradici šlo ve skutečnosti o úderné heslo s mlhavým obsahem. Komunistická aktualizace husitství navíc nebyla v českých historických souvislostech ničím výjimečným. Třebaže dnes může být snadno ironizována, ve sledované době měla svůj výchovný potenciál.

 

Ukázka z knihy

Jeden z prvních vrcholů zdůrazňování husitské minulosti, a to především válečnické, představuje rakouská protinapoleonská agitace. Když totiž napoleonské války zasáhly české země, bylo nutné podnítit u českého obyvatelstva protifrancouzské válečné nadšení. Státní propaganda se tak chopila husitské minulosti. Jiří Rak píše přímo o tom, že „pod ochranou křídel císařského orla a na útraty rakouského eráru“, vstoupilo husitství vlastně nadobro do českého historického vědomí coby čas „vrcholné české válečné slávy, dobyté v boji za vlast.“ Na přelomu 18. a 19. století tedy došlo ke změně v reflexi husitství. Náboženské výklady ztrácely na prioritě a v hodnocení husitské epochy začalo hrát důležitější úlohu nacionální hledisko a moment obrany vlasti před vnějším nepřítelem. Nyní demokraticky a pročesky vykládaní husité se stali součástí ideologie českého národního hnutí. (str. 65)

Přečtěte si celou ukázku.

 

Jan Randák

PhDr. Jan Randák, Ph.D. působí jako odborný asistent na Ústavu českých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Původně se zabýval dějinami 19. století, zvláště procesem formování novodobého českého národa a revolucí 1848/1849. V posledních letech se však větší měrou orientuje na české soudobé dějiny ve středoevropském kontextu. Konkrétně se zabývá politikou dějin a paměti či formováním kolektivních identit.

Informace o autorovi byly čerpány ze stránek Nakladatelství Lidové noviny.

 

Nakladatelství Lidové noviny vzniklo v roce 1993 v deníku Lidové noviny. Jeho tituly a projekty mají převážně odborný, vzdělávací a informační charakter s důrazem na mimořádnou náročnost, kvalitu a novost obsahu i zpracování. Hlavní publikační činnost je orientována na populárně-naučnou literaturu a literaturu faktu. Soustředí se především na obory historie, archeologie, dějiny umění, publicistika, lingvistika, literární věda a encyklopedické práce.

Zapojte se do našich aukcí, v nichž najdete báječné knížky
za skvělé ceny.

Zaujaly vás dnešní knižní tipy? Napište nám svůj názor v komentářích.

Doporučení:
Share

Související knihy

zobrazit info o knizeFilmová propaganda
Sovětské Rusko a nacistické Německo

Taylor, Richard

Academia, 2016

zobrazit info o knizeV záři rudého kalicha
Politika dějin a husitská tradice v Československu 1948–1956

Randák, Jan

Nakladatelství Lidové noviny, 2016

Napsat komentář